Recenze
Riverside / Out of myself (2003)
Hned napoprvé a trefa do černého. Že Poláci umí je dobře známo a v té době nová akvizice na poli inteligentní hudby Riverside to projednou opět potvrdila. Ten kdo s nimi začínal od prvních krůčku, je určitě spokojený dodnes a pro toho, kdo objevuje jejich alba pozpátku v čase čeká hodně zajímavých chvil. Dokonce existují názory, že hned svou prvotinou tito naši sousedé vystoupali na svůj trůn svým nejprogresivnějším albem. S tím nemůžu úplně souhlasit, přeci jen mi jednička a dvojka přijde krapet syrovější a silné kolekci třetí části trilogie, nebo inovativnímu Anno Domini konkurovat v mých očích nemůže, přesto se jedná o dílo impozantních rozměrů.
Jak tedy pro nezasvěcené charakterizovat jejich hudbu? Kytarové Gilmourovské pojetí obsahuje velkou dávku sólových vstupů, které se umě přilepují na základový spodek basa/bicí a chybějící druhou kytaru suplují často dominantní, ovšem nikoli přeplácané, krystalicky čisté a originálně znějící klávesovo samlované vsuvky, tolik v tvorbě kapely důležité pro vytvoření speciální a jedinečné Riverside atmosféry. Hudba nutí uvažovat často apokalipticky bezvýchodně, depresivně, ale s velkou invenční dávkou, nepodobnou jiným spolkův podobného zaměření s prog charakterem a jednoznačně tak vítězí na duši i v otevřené mysli.
Na desce najdete precizní instrumentální kusy č.4 a 6, intenzivní baladické vzpruhy I Believe a In Two Minds, mohutný otevírák v úvodu, slepenec stovky fantastických sól v pregnantní prog lahůdce The Curtain Falls (už jen ten lahodný začátek) i atmosférické pozounové sólo v emočně neimpozantnější koncovce OK, definici to stylu Riverside.
Diskografie těchto borců zatím neobashuje žádný nižší ekvivalent, proto mě hodnocení v rámci ostatních alb vychází na pevně silnou čtyřku, i když občas sahá po metách nejvyšších.
» ostatní recenze alba Riverside - Out of myself
» popis a diskografie skupiny Riverside