Collegium Musicum / Zelená pošta (1972)

"Aj moja pieseň chce být takou poštou, s ktorou vietor k uchu doletí"

Po včerejším poslechu Zelené Pošty jsem si ťukal do hlavy a říkal: Jak jsem mohl být takový blb a tohle album tak podceňovat.
Je sice pravdou, že u mě nedosahuje takové kvality jako např. Konvergencie či Zvoňte, Zvonky, ale musím uznat, že je to další slovenský hudební poklad. V knize o Vargovi jsem se dočetl, že předešlé Konvergencie byly typicky zimní záležitostí a Zelená Pošta zase letní. Je to svatá pravda. Ze Zelené Pošty opravdu čiší letní pohoda.
Skladby jako Z Ďatelín, Nechtiac či některé motivy ze závěrečné Zelené Pošty jsem si pořád pobroukával a už je umím skoro nazpaměť. Co se týká Smutné Ranné Električky, tak ta je fakt psycho. Samozřejmě v dobrém slova smyslu. Musím se ale bez mučení přiznat, že Krajina Bielych Dievčat či Tenis se mi moc nelíbily. Byl bych mnohem raději kdyby tam byl místo nich skvost Ĺaľia poľná. Bohužel v té době ještě neexistovala.

Já bych zařadil titul slovenský Sgt. Pepper spíše Zvonkům než Poště, ale to je věc názoru.

"Páv marně volá, končí sa slávnosť v zahradách, páv marně volá, každý sa náhle skrývá v tmách"

» ostatní recenze alba Collegium Musicum - Zelená pošta
» popis a diskografie skupiny Collegium Musicum