Recenze
Gillan, Ian / Toolbox [Gillan] (1991)
V čínském zvěrokruhu je rok draka považován za nejšťastnější období, v němž dochází k přelomovým událostem. Rok 2017 by se dal, s mírným přeháněním, nazvat rokem Deep Purple. A jelikož je tato parta moje oblíbená, postupně si vybírám některá alba spjata s kapelou nebo jejími interprety k následému prostudování.
Pominu-li Blackmoreovy aktivity, jako nejhodnotnější mi vychází produkce jejich zpěváka - sólové platně Iana Gillana. Na trhu je jich solidní množství na výběr a já dal tentokrát přednost dvojici Naked Thunder a Toolbox. K první z nich jsem vyjádření poskytl minulý rok, Toolbox si vezmu na paškál dnes.
Oproti jen o rok starší předchůdkyni je posun ve výrazu i stylu patrný. Jako by se chtěl mistr Gillan s novým desetiletím nadechnout k novým výšinám a předhodit svým věrným mnohem ostřejší, chci říci metalovější jízdu, prošpikovanou skvostnými melodiemi i znatelně zapamatovatelnými nápady.
Hang Me Out To Dry a titulka Toolbox platí za perfektní, hard rockově šťavnaté pumelice. Do Dirty Dog nasázel Steve Morris velice zajímavá sóla a rock/metalový derivát Candy Horizon fičí jako dnešní ostrý vítr tam za okny. Pomalá Don't Hold Me Back je skvostem desky, stejně jako následující speeďárna Pictures of Hell. Druhá půle si ukrojí malý kousek z originality, ale dramaturgii alba výrazně nenabourá, doposlouchat nahrávky až do jejich konce se vyplatí.
Chce se mi vytáhnout známka nejvyšší, ale materiál není vyrovnaný do latě, a tak čtyřka bude nanejvýš slušivá.
» ostatní recenze alba Gillan, Ian - Toolbox [Gillan]
» popis a diskografie skupiny Gillan, Ian