Beatles, The / Rubber Soul (1965)

Rubber Soul je pro mě první album Beatles, které si zaslouží plný počet. Rubber Soul považuji za zásadní zlom v jejich kariéře. Sice už i na Help! byl jistý náznak změny, ale na Rubber Soul to dotáhli do absolutní dokonalosti. Album už si dobré 3 roky hýčkám na vinylu.

Beatles se už vzdalují od zamilovaných písniček pro zamilované slečinky s IQ 10 a dávají do svých skladeb takové NĚCO, co dělá z populární hudby něco výjimečného. A i když už tu je nějaká píseň o lásce, tak její text není stupidní, jak tomu bývalo v začátcích.

Většina písní se opravdu krásně poslouchá a já jsem rád, že je znám. Z alba čiší pohoda (Nowhere Man), radost z tónů, klidná i veselá atmosféra. George Harrison už byl trochu ovlivněný Indií a tak do skvělé Norwegian Wood zařadil sitár. Paul zde taky předvedl výtečný výkon v podobě Michelle. John Lennon mě taky velmi příjemně překvapil. Jeho přenádherná záležitost In My Life je věc, u které vždy zjihnu. Div, že u této skladby neuroním slzu. Nádherná melodie, nádherný text plný krásných vzpomínek. A mohl bych pokračovat.

Doufám, že mě album nikdy neomrzí a budu ho stále poslouchat s radostí a úctou jako vždy. Nechci provokovat, ale rok 1965 je pro mě rokem, kdy se narodila HUDBA.

» ostatní recenze alba Beatles, The - Rubber Soul
» popis a diskografie skupiny Beatles, The