Whitesnake / Slip Of The Tongue (1989)

Na tento rok Coverdale přichystal skutečně skvělou sestavu, vedle rytmické sekce Sarzo/Aldridge se ke kytarám postavili Adrian Vandenberg a hlavně geniální Steve Vai, který albu skutečně vtiskl charakteristický neokoukaný otisk. První pak s Coverdalem složili celý materiál.

Titulní skladba vyklouzne za fanfár a nadšeně, zakusuje se do nás kytarová dvojice a poznáváme, že tady jsme na půdě Vaiově zcela neomylně. Jeho kytarové střípky a melodický cit je zásadním novým prvkem, který kapelu nakopl. Jeho sólo ve druhé půli je taky skvěle vyvedené, zvuková lavina má zaplavující sílu.

Cheap an´ Nasty je staroškolská skladbička, která by se dobře vyjímala i ve starší tvorbě bílého hada, i když má dobově moderní zvukové ovanutí. Vokály mistra Coverdalea jsou tu skvostně vyvedené a Aldridge se utrhl ze řetězu.

Fool for Your Loving je svěží osmdesátkově klouzavou předělávkou dávné hitovky z desky Ready an´ Willing. Vokální krása hlavního protagonisty se spojuje s ohromným melodickým vkladem. Kytaristé pak skladbu neopakovatelně dozdobili tunami ornamentů. Strhující.

Now You´re Gone je působivá power balada, uvozená Vaiovými tóny, explodujícími ve vzduchu, a hlavně pan principál svým hrdlem vše okolo neskutečně nakopává dopředu. Nasazení, vášeň a spalující energie až do poslední noty.

Pořádné rockové ostří má ´dámská´ Kittens Got Claws, tady sekery obou protagonisty skutečně dusají, kopou a koušou, Vai tesá svá znamení, stejně jako Coverdaleovo nekompromisní hlasové drcení. Ty kočičí drápy tu nabývají opravdu hmatatelné podoby.

Wings of the Storm je melodická hymna v pravém smyslu toho slova. Její nezastavitelný tah a šlapavost mají na mě pokaždé velký účinek. Je to až šamanské magické představení Coverdaleova mimořádného hrdla a jednoduchá, leč geniální melodie a skvělá rocková práce celého osazenstva.

Přichází nádherné melodické strunné záseky, atmosféra vášně a potu se dá krájet, přichází famózní Coverdale, spalující vše svým pohledem, o hlasu už nemluvě. The Deeper the Love je další krásnou baladou, až bezmezně mnou milovanou. Ano, madam, do vás jsem se zamiloval už na prvním rande. A semlela jste mě důkladně.

Dramatické akustické entrée s osudovým Coverdalem přinášejí vážný model v podobě Judgment Day. Pochopitelně, je to dáno už názvem. Osudové kytarové záseky, neveselá nálada, ovšem skvělá píseň. Jedny z nejskvělejších sól, která jsem kdy slyšel...

Slow Poke Music je dokonalou přehlídkou skvělé kytarové dvojice Vandenberg/Vai, která se tu neopakovatelně sešla v ohromné kreativní explozi. I když mě nezaujala tak, jako další skladby, před vrcholnou úrovní obsahu protestovat nemůžu.

Osmdesátkově pozitivní deska přece jen končí ve vážném tónu. Sailing Ships je dokonalou pokračovatelkou soudného dne. Velebné, klasikou jemně zavánějící akustické kytary připravují půdu pro skvostné představení mr. Coverdalea, to napětí a charisma osudu nemohl nikdo jiný stvořit. Ve druhé půli skladba nabude i kýžené rockové hmoty a skvěle se tu představil i Tommy Aldridge. Vše odplouvá v dál...

Deska osmdesátkově vymazlená po všech stránkách, také za pulty dohlíželi mistři této éry, Clink a Olsen. Oproti předchůdci musím objektivně jednu hvězdu ubrat, nestrhlo mě to tolik, ale nesmírně silné a coverdaleovsky charismatické to je. Mám ale namále, nestřelit pět.

» ostatní recenze alba Whitesnake - Slip Of The Tongue
» popis a diskografie skupiny Whitesnake