Lebowski / Cinematic (2010)

O albu Cinematic, se dá bez skupulí napsat, že jde o nejpůsobivější progresivní dílo, nalézající se na polské rockové scéně. Podle mě strčí s přehledem do kapsy i jiné velké projekty našich sousedů, ať to jsou světově uznávaní Riverside, nebo delikátní a uhrančivá hudba kolegů Believe, či vybudovaný památník Collage.
Kapela, spíše se hodí říci projekt Lebowski, na svém, dodnes stále jediném albu, mixuje koktejl převelice chutný až opojný a hlavně instrumentálně vyzrálý, rovnou řeknu, veskrze dokonalý. Jde o učiněnou perlu progresivní, intrumentální muziky, tajný tip, jehož vnitřní náboj, přetéká emocemi a vytváří uspokojení i údiv zároveň.

Nezměrná invence, nahromaděná v obrovském množství dráždivě vzrušujících nápadů, poskládaných naprosto dokonale i ukázněně, v člověku rázem vyvolává pocity velkoleposti a víry v budoucnost inteligentní muziky, která se bude jednou obracet právě k podobně závažným a citově elektrizujícím dílům.

Kolega Palo rozpitval tuto záležitost dopodrobna a já jeho záměr kvituji. Při poslechu takto koncipované muziky, vás její nápaditost razantně popohání, podělit se o takto famózní zvukovou koláž s ostatními a snažit se ji přetransformovat do písmné podoby. Tady se nedá než souhlasit.

Atmosféričnost desky jde na mnoha místech do maxima, poslouchám úvodní pecku Trip To Doha a při krásné a nevtíravé, saxofonové melodii a tajemných nárazech akustických kytar (vytvářejících až hororovou slupku), se mi příjemně tají dech. Orientem procestujeme za zvuků druhé 137 sec. a někde na pomezí snů a fantasie, se nalézá svižnější, konejšivá melodie písně Old British Spy Movie. Některé skladby jsou proloženy citacemi v mateřském jazyce a získávají na ještě větší působivosti. Pro správné a maximální pochopení záměru kapely si stačí pustit šestou skladbu Encore. Potemnělý a dramatický kus, doprovází fragmenty vět ve francouzštině a akordeonová melodie tak zevrubně, jak si jen umíte představit. Umělecky velice pestrou a vkusnou píseň The Storyteller (Svensson), naplněnou melodickou noblesní strukturou, protnou další (filmové) sekvence a spokojeně chlácholí posluchačovu napolo bdělou mysl.

Kdepak, naplnit desku Cinematic klasickou vokální stopou, o část svého kouzla by dozajista přišla.
Je klidně možné, že budete k této desce přistupovat s nedůvěrou, protože tohle není masově žádaná záležitost, ale pravý opak. Velice úzkoprofilová cíťárna.
A právě takové dokáží vydráždit nejvíce.

» ostatní recenze alba Lebowski - Cinematic
» popis a diskografie skupiny Lebowski