Mangala Vallis / Lycanthrope (2005)

CD Ma.Ra.Cash Records - TAVR 022005 /2005/

Otevřete li si booklet a mrknete na sestavu, nejspíš vám ta jména nic neřeknou. Ale jedno by mohlo : zpěvák Bernardo Lanzetti. Áno, azurově modří už vědí - přesně ten Lanzetti, který kdysi zběhl od kapely Acqua Fragile a přidal se k daleko populárnějším Premiata Forneria Marconi. Z jejich zpolupráce vzešla tři studiová alba, "Chocolate Kings" (1976), "Jet Lag" (1977) a "Passpartù" (1978). První dvě jmenovaná mám ve sbírce a přiznávám, že Lanzettiho hlas mi tady zrovna nesedí. Cédéčka Lycanthrope a Bernardova zpěvu v angličtině jsem se tedy tak trochu bál, naštěstí úplně zbytečně...

Album je - jak se na správnou art rockovou desku sluší a patří - koncepční a po necelé dvě minutky dlouhé (hluk velkoměsta připomínající) introdukci přichází do čtyř kapitol rozdělená Werewolf Suite. Už od prvních tónů je jasné, že ve společnosti Mangala Vallis se bude cítit dobře ten, kdo má rád (v dobrém slova smyslu) tradiční prog rock s kořeny v sedmdesátých letech minulého století. Analogový zvuk klávesových nástrojů, mellotronové plochy, členité bicí a pěkně zvýrazněnou kovově tepající basovou linku. Celá první část ("Cosmotraffic Jam") je ve svižném tempu, s četnými zvraty a pěkným kytarovým sólem hostujícího Andrea Forniliho.

Po klavírní etudě je tu díl druhý - Call Me Alias. Řeknu vám, jak nemám rád rockové balady (většínou na mě působí vlezle podbízivě, mnohdy až vyloženě trapně), tak tahle mě úplně rozsekala. Už po mellotronové melodii v samotném úvodu skladby jsem na měkko a když se přidá akustická kytara a vzápětí i Bernardo Lanzetti, beru si provaz, žebřík a lezu na půdu. V jeho hlase se odráží tolik smutku a bolesti, že padám na kolena a v duchu se mu omlouvám za všechnu kritiku, kterou jsem na něj v minulosti seslal. Třešničkou na dortu je krásně vystavěné a melodické - tzv. Gilmourovské - kytarové sólo.

V části třetí - pět a půl minuty dlouhé Lycanthroparty - se muzika stáčí k jasnějším obzorům, skladba je to až skotačivě živá a pěkně ryt - mic - ká. Nejen díky vokálu mi to připomíná něco již od výše uvedených PFM, nu a Hum / Animal Song už jen píše patřičně pompézní tečku za celou suitou...

...za celou suitou, však nikoliv deskou. Jsou tu ještě další tři samostatné skladby a první z nich je třináct a půl minuty dlouhá The Boy That Howls At The Moon. Před lety k ní byl natočený i docela pěkný videoklip (no, on je to spíš už malý film), jehož prostřednictvím jsem se s deskou seznámil. Zprvu si si to frčí pořád po stejné koleji, jsou tady tuny mellotronu, táhlých kytarových sól i kouzelných melodií a připomínat to může kapely typu Pallas, nebo Pendragon, ovšem bacha ! Najednou je tady až nečekaně ostré přitvrzení a tak to celé dostává takřka progmetalový nátisk. A následující instrumentální pasáž složená z klávesových a kytarových sól je lahodná. Pokud máte chuť, mrkněte : Part 1 >> odkaz Part 2 >> odkaz

Ani předposlední pecka The Mask si s těmi předešlými v ničem nezadá. Však hned úvodní instrumentální smršť je doslova strhující, to je čirá radost z hudby a dávka adrenalinu vpravená přímo do srdce. Dokonce foukne si tu (byť velmi nenápadně) i hostující David Jackson.

Sbohem a šáteček, závěrečná a baladicky laděná The Transparent And The Obscure je už jen takovým rozloučením s příběhem i deskou. Objevují se tu fragmenty předcházejících písní a rozhodně není špatná, ale - přece jenom - opakuje již jednou vyřčené a jenom natahuje stopáž (total time 62:17) už beztak dlouhé desky.

Omlouvám se, ale nechal jsem se unést a neklepal toho víc, než by bylo zdrávo. Zasluhuji ten nejpřísnější trest - trest smrti. Ale zkracovat už to nebudu...

Ještě bych doplnil pár informací k samotnému nosiči - cedlo je v klasické plastové krabce, pěkně udělanej booklet obsahuje texty skladeb, sestavu a pár fotografií. Zvuk zdá se mi být velmi dobrým a detailním, žádné "moderní trendy" a neduhy s tím spojené na něm nepozoruji.

Plnej počet se snažím dávat vyjímečně a nedám ho ani teď, ale je to velmi těsné. Je to výborné album, a pěkný doplňek do každé prog rockové sbírky. Čtyři a půl.

» ostatní recenze alba Mangala Vallis - Lycanthrope
» popis a diskografie skupiny Mangala Vallis