Galahad / Empires Never Last (2007)

Ráno si tak vstanu, pročistím umžouraná kukadla a sotva vystrčím nos z baráku, v dálce na obloze vidím poletovat skupenství horkovzdušných balónů podobných jeden druhému jako vejce vejci. Jen matně identifikuji zhluk písmen na nejbližším z nich, ale zdá se mi, jako by na velké žluté kouli stál nápis Galahad. Ale bude to jen nějaký klam, slovo, které je podobné jinému.
Dnes mám volno a jelikož je pořád přijatelné počasí, vyrážím s bicyklem do světa. Razím si cestu ven, balóny se mezitím kamsi vytratili a já směřuji vstříc přírodě. Míjím projíždějící vlakovou soupravu a připadne mi, že za řídícím pultem sedí známá tvář. Kdo to jen byl, říkám si pár metrů za přejezdem, připomínal mi recesistu Braňa. To je dobrý fór a ještě lepší je, že jeden z připojených projíždějících vagůnů, měl na svém boku nasprejovaný nápis Galahad. Asi nějací fans s barvičkama. Ale teď jsem to registroval celkem jistě. Hm, zvláštní náhoda né? No nic, jede se dál. Projedu vesnicí, dám se směrem k lesní cestě a na rozcestníků dávám pitnou pauzu. Kam teď? Po modré, po červené, jak se to tu vlastně jmenuje? Cože? Galahad? Co to je za blbost. Copak neumím číst? Znovu zrakem kontroluju nápis na cykloturistické značce a ono je tam opravdu napsáno tohle slovo. Tak tohle už je hodně divný mumlám si pod vousy, copak jsem něco pokouřil? Ano, na trávě jsem byl, ale se sekačkou, ne se zapalovačem. Chvíli jen nehnutě stojím bookem opřený o koleso, přemýšlím a kalkuluju. Skrz sluchátka se mi do hlavy řine muzika. Co jsem to tam vlastně kopnul, co to hraje? Aha jasně, to jsou přeci Galahad. Kure.... kvalitní muzička. Nabroušená, vymakaná a vysoustružená na těch nejkvalitnějších obráběcích strojích značky PROG. Tak, konec lelkování, jede se dál. Ještě mě čeká kus cesty. Nasedám, ale v hlavě to pořád šrotuje. Píp, píp, píp.... sakra co to tu tak hnusně piští. Dopr...., to je budík, kde je ten krám. Sakra, to není skutečnost, tak to byl jen sen? Divný, hódně divný, ale proč se mi tam pořád motali ti Galahad?
Už vím, vždyť já mám doma jen pár hodin jejich nejlepší cédo. Konečně. Včera večer jsem jej dovalil domů, chvíli před tím vyzvedl v jakési komerční zásilkovce a o čtyi měsíce dříve objednal v pochybným slovenským Supershopu. Že jim to tedy trvalo, ale to čekání a 530 kč za tu námahu stálo:-)

Jéje, já vlastně nenapsal jaká ta deska je. Je skvělá, nápaditá, razantní a vyšpekovaná do nejmenších detailů. Je to lék, účinný a okamžitý. Strhne vás, povalí, rozcupuje, rozmělní na prach a vyflusne jako staré přeprané ponožky. A kdo se chce o desce dozvědět přec něco kloudného, ať čte dál. Hned pod čarou je tu druhá, informačně bahatší recenze strojvůdce Braňa, kterému musím na dálku poslat obrovského hubana na čelo a velké díky za těch pár jeho řádků, které mě osvítily a dopravily až k tomuto krásnému snu. Nebo je to skutečnost?

» ostatní recenze alba Galahad - Empires Never Last
» popis a diskografie skupiny Galahad