Elf / Elf (1972)

Z trojice desek kapely ELf, kterou Dio a spol vydali na počátku sedmdesátek, mám tuto nejraději. Je to taková ještě neotesaná verze hard rocku, boogie, country a blues. Skladatelský potenciál R.J.Dia je tu již jasně slyšet, všimli si ho i členové Deep Purple během návštěvy jejich klubového koncertu. Proto jim nabídli natočení a vydání desky na vlastní etiketě Purple Records.

Způsob a styl hry Davida Feinsteina (který citelně postrádám na druhé a třetí desce) je na tu dobu famózní a na této desce se zajímavě doplňuje s rozverným piánem M. Le Soula. Ne všechny kousky chovám ve stejné oblibě.

Ty úplně top se nachází na první straně desky : je to bluesově zatěžkaná First Avenue a I'm Coming Back For You s hitovými ambicemi.
Naprostou perlou je však song Never More, z jehož pomalu, ale pečlivě budované atmosféry dodnes mrazí.

V hard rockovém kvasu to řádně zabublalo.

» ostatní recenze alba Elf - Elf
» popis a diskografie skupiny Elf