Rush / Fly by Night (1975)

I když Fly By Night vyšlo rok po debutu, překvapil mě znatelný posun stylu/zvuku kapely. Pryč jsou stopy po blues, teď převažuje ryzí hardrock s bohatým aranžmá, skvělými melodiemi a motivy. Především prvních pět skladeb je pořádný hitový nářez, kdy kapela zvolní jenom na chvíli v druhé části By-Tor & The Snow Dog, což je zároveň nejdelší skladba na desce. Geddy Lee tlačí ještě více na pilu (hlasivky), ale hlavně do Rush nastoupil bubeník Neil Peart, takže se zkompletovalo legendární trio, které se nezapomenutelně zapsalo do hudební historie a vydrželo spolu po celou zbývající kariéru Rush. Na několik let se také na postu producenta usadil Terry Brown. Také se na postu producenta na několik let usadil Terry Brown. První pětice písní se tedy nese v podobném rockovém stylu a patří mezi klasiku, další tři nejsou tak známé a rovněž jsou dost odlišné, což na jednu stranu vede k větší pestrosti, ale deska také trochu ztrácí dech. Vůbec to nejsou špatné skladby, ale k tomu začátku se moc nehodí. Making Memories je odlehčená akustickou kytarou a uvolněnou náladou. Poněkud mimo je tu především křehoučká akustická balada Rivendell, pěkná písnička, Rush bych v tom ani nehledal, ale zkrátka sem nepasuje a také se mi zdá moc dlouhá. Akusticky a volně se rozjíždí také závěrečná In The End, která si pomalé tempo udrží až do konce, ale to už za zvuku elektrické kytary (která v sólu chvíli zní jako housle) a naléhavého zpěvu. Při její délce se v ní zase tolik neděje, ale při poslechu mě napadá, jestli se v tom hlavním motivu neinspiroval Tom Petty při psaní Free Fallin’. Ale jak už jsem uvedl, výtky nemám k těm posledním skladbám jako takovým, ale k jejich ne úplně vhodnému zařazení. V tomto ohledu debut vede, tam všechno výborně zapadalo.

» ostatní recenze alba Rush - Fly by Night
» popis a diskografie skupiny Rush