Recenze
Van Halen / OU812 (1988)
I svoji dnešní recenzi chci věnovat dalšímu z velikánu elektrické kytary, panu Eddie Van Halenovi. Jimiho Hendrixe spojuje s Eddiem nejen to, že oba dva patřili ve svých dobách k naprostým špičkám ve hře na šestistrunné nástroje, ale i obdiv a úcta, které jeden z bratří Van Halenovců k osobě černošského kytaristy vždy choval.
Já osobně patřím k té druhé a asi i početně menší skupině, která si mezi obdobími amerických Van Halen mnohem častěji vybírá to Haggarovské. S Davidem Lee Rothem uznávám debut za velmi zdařilý počin, jenže ihned poté šla kvalita jejich děl dost strmě dolů. Jelikož nejsem přílišným zastáncem komerčních choutek, zcela logicky mě jejich neúspěšnější prodejní nahrávky z půle osmdesátek neoslovují. Dlouho jsem tudíž bral jako skutečný hudebně hodnotný koktejl až jejich počin z roku 1991 zkráceně pojmenovaný F.U.C.K.
U desky recenzované mě trvalo dost dlouho, než jsem ji dokázal akceptovat a docenit. Byl to zkrátka ten případ, u kterého potřebujete moře času, aby vás to pořádně trklo a předložená nhrávka dokázala zacloumat s vašimi emocemi. Dnes vnímám desku OU812 jako kvalitně odvedenou práci made in Van Halen, která koketuje z dobou ne příliš okatě (cožpak to šlo dělat opačně) a bere si z ní jen to nejpotřebnější.
Eddieho fantastická kytarová práce tu prorůstá většinou z deseti položek a v některých z nich ještě navíc v pořádně ostrém tempu. Snad nejpřitažlivější jsou právě jeho "náklepovky". Úvodní hromobytí Mine all Mine (tady z Haggarova nasazení až mrazí), nespoutaná A.F.U. (Naturally Wired) Eddieho (a vlastně i Sammyho) kytarový parnas Source of Infection.
Nádherné jsou rovněž ve středních tempech tažené, emočně naléhavé hitové songy When It's Love, Feels So Good, nebo Black and Blue.
A navrch je tu dojemná folk-rocková záležitost Finish What Ya Started
Vlastně tu nemám rád jen dvojici songů Cabo Wabo společně s posledním coverem A Apolitical Blues. Fujda.
Suma sumárum: OU812 sic není nijak převratná, nebo snad stylotvorná záležitost, ale pokud vás její poslech nějakým způsobem obohatí a hlavně baví, může to v určitých případech stačit.
PS: s albem mám spojenou ještě jednu krásnou vzpomínku. Jelikož je na zadně straně přebalu cd pomotané pořadí skladeb, rozhodl jsem si jej z netu vytisknout správně a vložit do krabičky. Když jsem onen papírek držel v ruce a stříhal, oblažila mě krásná vzpomínka na mládí, kdy jsme si cd nosili z půjčoven domů a přehrávali na kazety. Seznamy skladeb si tiskli na starých psacích strojích a pak dávali za kazety. Panečku to byla ale doba, kde že ty kouzelná léta jsou :-)
Mělo to nenapodobitelně natěšenou atmosféru a člověk si muziky jinak vážil.
» ostatní recenze alba Van Halen - OU812
» popis a diskografie skupiny Van Halen