Recenze
Fish / Sunsets On Empire (1997)
Poslední dny si připomínám tvorbu bývalého zpěváka Marillion, skotského obra Fishe. Jen jako připomínku jeho snah jsem si k poslechu vytáhnul cd Suits a až díky němu začal postupně plánovat i další sondy do zpěvákovi sólové tvorby. Jen málo kdy si k poslechu beru alba určitého interpreta chronologicky. Častější případ je ten, že mám chuť na jedno cd a díky zálibně v něm nalezené, postupně přidávám další a další. A tak podobně je to právě teď s Fishem. Namátkou tedy beru jedno cd za druhým a poslouchám a poslouchám. Zároveň jsem rád, že se mi během několika let podařilo vyzobat celou jeho tvorbu, všech devět alb sólových. Některé z nich nejsou v běžné distribuci k sehnání a nebýt Discogs…
Dnes většinu z těchto nahrávek stavím na jednu kvalitativní úroveň a rozděluji do třech etap. V první jsou logicky alba počáteční od Vigil… po Suits. V druhé zlatý střed a zřejmě i zpěvákův osobní top, desky od Sunsets… po Fellini a třetí etapa spadá do období pozdního, reprezentovaného alby Field… až A Feast… Na řadovku číslo deset se netrpělivě čeká a jestli se nemýlím, měla vyjít snad už loni. Interentové stránky o jejím vzniku mlčí (nebo jsem hledal špatně) a tak nezbývá než čekat a čekat. Ale jestli se nepletu, i Fish patří k autorům, jež se v pozdním věku potýkají se zdravotními problém, což může vést k vysvětlení o (ne)plánovaném odsunu novinkového materiálu.
A teď tedy i něco málo k tomuto fenomenálnímu albu, prvnímu z trojice nej-fenomenálnějších:-)
Fish se zde i na nahrávce další spojil pro mne dost nečekaně s dalším, tehdy teprve rostoucím mohykánem v oboru, se Stevnem Wilsonem. Vznikl dobrý team a za přispění starých známých jako jsou Robin Boult, nebo Frank Usher nahrál prvotřídní materiál. Tato vyrovnaná hodinová kolekce mne vždy dokáže rozpumpovat do vysokých obrátek. Avšak je to především trojice songů What Colour Is God?, Jungle Ride a Brother 52, které se pro mne stali nesmrtelnými. Energické pecky jež jsou kolorovány povětstným Fish-ovským naturelem, a bohatou kompoziční škálou pohybující se hned v několika stylových oblastech. I zbytek alba je nápaditý a přesvědčivý. Fish zpívá možná nejlépe ve své dlouhé kariéře s Wilson mu ušil zvuk přímo na tělo.
Jeden čas bylo právě Sunsets on Empire moje nejoblíbenější Fishovo dílo. Dnes už tu jistotu nemám, jelikož například Suits, nebo Raingods jsou bomby podobné, s nemenším destrukčním rozsahem.
» ostatní recenze alba Fish - Sunsets On Empire
» popis a diskografie skupiny Fish