Watch, The / Vacuum (2004)

Nelze zapřít, že můj postoj k téhle italské partě byl nedůvěřivý, až odmítavý. Genesisovská iluze jejich výrazu je tak dokonalá, že logicky stojíte na scestí - plagiát či nádhera? Ale podlehl jsem, přiznávám.

Wonderland se vstupní miniaturou Hills je celkem s více než osmi minutami. Gabrielovsky výpravný zpěv, totálně banksovská vtělení Gabriela Manziniho. Zdánlivou přímočarost narušují křivolaké hackettovské pěšinky. Syrověji odsýpá Shining Bald Heads, v závěru Salati s Manzinim melodickou extázi; jako krajinu, chvátající za oknem. Out Of The Land krášlí zpívající klávesy, vrstvené akustiky a vznešený vokál. Genesis se zhmotňují kol dokola v plné polní. Goddess je drsnou jízdou, ovšem s Rossettiho skvělým vokálním i kytarovým podílem. Deeper Still je melodicky mimořádná a programming ji dává lesk prvotřídního zboží. Obskurní křížení lidí a zvířat, obskurní biolog Voronoff. Nejen o tom všem jest aranžérsky a kompozičně bezchybná pětidílná The Vacuum. Klávesy občas jako by trýznil sám Hammill či Varga - na vlastní riziko. A dvouminutovým "přídavkem" rajská hostina Taliánů končí. Malebné nálety kláves zvolna uhasínají...

Se zpívanou italštinou mám zásadní potíže. The Watch jsou tedy jedni z nemnohých, kde se moje duše otevřela - a zaplesala. Dokonale vyvážený revival vrcholné progové éry. Hravá, básnivá, ale i vážná lyrika násobí blahodárný umělecký dopad. Jinak než plnou palbu nemohu.

» ostatní recenze alba Watch, The - Vacuum
» popis a diskografie skupiny Watch, The