Gryphon / Red Queen to Gryphon Three (1974)

K vynikajícímu bandu zlatého věku artrocku se rozepsali už mí recenzní předchůdci. Detailně, precizně, na jejich slova lze jen otisknout pečeť. Skvostná obálka z dílny Dana Pearce zobrazuje i hlavní myšlenku: totiž aktů hry králů - šachu.

A tak Red Queen působí. Košatě, náladově, avšak i epicky a majestátně. Prvý tah uvede do končin, kam se vypravili už Rick Wakeman, Focus, Renaissance; u nás třeba družina Vargova. Ve druhém dílu přeladíme na vlnu hravé, skočné akusticky-dechovou renesance s jazzovým odstínem. Jak třetí Nářek napovídá, vlády se tu ujímá potemnělá bizarnost. Hypnotické bušení dovede do konce parádní atmosférická malba... Do epochy Šesti Jindřichových žen či mr. Shakespeara vrací magicky závěrečný Šach mat. Na deseti minutách je vše - něžné trylky klavíru, rytmické marše, dvojité krumhorny i eklektické programování zvuků i pazvuků. Dokonalé finálové vzepětí.

Těchto 40 minut pečlivě namíchané alchymie se jinde než za Kanálem zrodit nemohlo. Bezchybné provázání celé pětky: Oberlého mocné tympány a perkuse, Taylorovy mocně zvonící struny, Harveyho majestátní klapky. S trombonistou Gullandem navíc mistrně ovládají i krumhorny Za unikátní produkt rád zaokrouhlím na 5/5.

» ostatní recenze alba Gryphon - Red Queen to Gryphon Three
» popis a diskografie skupiny Gryphon