Pink Floyd / Atom Heart Mother (1970)

Občas se mě kamarádi ptají, co to poslouchám za divnou muziku. Není to rock, co znají z rádia. Říkám, že jde o xxx rock, podle toho, na co je zajímá. Ty stylové šuplíky se jim pak snažím vysvětlit. Abych vysvětlil art rock, tak dávám tuhle desku. Vím, že to není úplně cajk, v Atom Heart Mother je i kus psychedelie a asi i blues atd., ale základ je jasný. Mix rocku a klasiky. Dokonce si myslím, že pro lidi, co si s klasikou aspoň trochu rozumí, je tahle deska líp poslouchatelná. A to nejsem na klasiku žádný odborník a poslouchám jen to, čemu jsem schopný rozumět. Ale snažím se.

V titulce Atom Heart Mother se mi líbí soulad všech složek, není to rock s příměsí psychedelie a klasiky, nebo klasika s přimíchaným rockem a tak, je to krásně vyrovnaný blok, skladba promyšlená do posledního okamžiku. A i když je dlouhá, profrčí před očima. Tím, jak je pořád co poslouchat. V hudbě je možné se doslova procházet a užívat si každý její záhyb. Krásná věc.

Kontrasty následných částí dávají desce další rozměr a dobře je tady vidět, jak kapela logicky pokračovala k těm slavným LP ze 70. let. Je tu všechno to jejich od jemného folku, silných kytarových písní přes rockově-epické kousky jako Summer '68 až po dunivější rock a v něm kytarová sóla. Ve Fat Old Sun je sólový Gilmour jako vždy parádní. Alan's Psychedelic Breakfast je pak takovou třešničkou na této krmi. Velkolepý závěr a tečka za představením jménem Atom Heart Mother. Tohle mě moc baví.

» ostatní recenze alba Pink Floyd - Atom Heart Mother
» popis a diskografie skupiny Pink Floyd