Vai, Steve / Real Illusions: Reflections (2005)

Recenze byla napsaná v roce 2005, nevím, jestli jsem ji od té doby poslouchal, úplně jsem na ni zapomněl. Ale i dnes na mě působí hodně dobře. Díky neznalosti neumím porovnat v rámci ostatní Vaiovy tvorby. Sice si vždy raději poslechnu Satrianiho, ale když bych chtěl něco divočejšího a komplikovanějšího, tohle může dobře posloužit.

Už jenom skutečnost, že věhlasný kytarista Steve Vai vydal novou studiovou nahrávku je pro jeho obdivovatele dostatečným důvodem k nákupu. Pro ty ostatní nabízím stručného průvodce albem Real Illusions: Reflections.
Nejprve připomínka učitele Joe Satrianiho (Building The Church) a potom už se Vai vydává svou vlastní cestou. Hned další v pořadí je ne moc kytarová Dying For Your Love. Postavená na jednoduchém rytmickém základu, zato s ohromnou atmosférou a napětím je pro mě jedním z vrcholů alba. Je to první z čtveřice písní, které sám Vai nazpíval a nutno říci, že i v této roli mu to sluší. „Standardním“ kvapíkem Glorious s hravým kytarovým „zpěvem“ se přeneseme zase o kousek dál a po naříkavém zklidnění K'm-Pee-Du-Wee přichází s pořadovým číslem pět moje oblíbená Firewall s hardrockovým nábojem a přirozeně zakomponovanou dechovou sekcí. I zde máme Vaie vokalistu a k tomu velice živou rytmiku. Ta nepolevuje ani v dalším nářezu Freak Show Excess, totálním odvazu s exotickým sitárem pro obzvláštnění. Zběsile se žene kupředu, dokud se Vai úplně neutrhne ze řetězu. Až poté, co zůstane osamocený a pořádně potrápí struny, vychladne a umožní dotáhnout v původním duchu skladbu do finále. Ale teď zase trochu vážně, Lotus Feet je nahraná živě s orchestrem a musí pohnout s každým, kdo má v soubě alespoň kousek citu. Jenom to tleskání na konci to všechno pokazí. Yai Yai je nejen název vtipné hříčky, ale také „slova“ která po celou dobu vycházejí z kytary. Množství sólování na dost tvrdém pozadí ve středním tempu nabízí poslední instrumentálka Midway Creatures. Zbývající dvě skladby jsou opět zpívané, nejprve pomalá akustická I'm Your Secrets, ta mi hodně připomíná Led Zeppelin. Famózní závěr obstarává Under It All, bombastický osmiminutový opus se spoustou navrstvených kytar, postupnou gradací a zajímavými vokálními linkami - strhující posluchačský zážitek je zajištěn.
Steve Vai stvořil báječnou desku, musím však přiznat, že se mi víc líbí ty skladby, z nichž je více cítit spolupráce celé kapely. Rytmiku Billy Sheehan a Jeremy Colson je totiž škoda využívat „pouze“ jako nutné pozadí a když je nic nesvazuje, jsou úžasní.

» ostatní recenze alba Vai, Steve - Real Illusions: Reflections
» popis a diskografie skupiny Vai, Steve