Flower Kings, The / Adam and Eve (2004)

Velice zajímavé album. Ani po cca pěti posleších nevím docela, co si mám o něm myslet.
V bodech: Je asi dosti odlišné od zbývající tvorby. První poslech ve mě vzbudil pocit, že duch TFK se vytratil. Čas však ukazuje, že to není tak docela pravda:

Album je trochu jednodušší a víc písničkové než předchozí Unfold The Future, což však neznamená, že se náladou podobá starším Worlds Of Adventures či Retropolis.
Úvodní opus Love Supreme je nejyesovštější skladba od TFK. Je to tak trochu kytara Steva Howea a tak trochu podezřelé vysoké trojhlasy. Žádná část skladby není nudná a některé jsou dokonce vynikající, stavbou a gradací se však Love Supreme zdaleka nepřibližuje Truth Will Set You Free z předchozího alba.
Yesovskou linii drží ještě Starlight Man, kde Fröbergův hlas dosti připomíná Jona Andersona, až na to že mu v těch výšinách trochu chybí barva.
Dvě Bodinovi (Days Gone By, Babylon) skladby jsou ještě jednodušší než bývalo zvykem. Zatímco první jmenovaná je příjemným zpestřením, druhá je takřka zbytečná.
Kvazinovým prvkem zvuku TFK je hlas Daniela Gildenlöwa z Pain Of Salvation. Zpověď upíra (Vampire´s View), kterou mu Stolt napsal vyloženě na tělo, má až operní ráz. Gildenlöw opět zní tak trochu jako Peter Hammill nebo Murray Head (Jidáš), refrén zpívaný společeně s Hansem Fröbergem je naprosto geniální. Jedna z nejlepších skladeb alba.
Předposlední kus Drivers Seat se asi stane klasikou TFK, ale dá se o něm říct totéž jako o úvodní Love Supreme.
Zbytek alba (možná s vyjímkou Adam & Eve, která vskutku šlape) jsou průměrné skladby od TFK (obecně vynikající), které fanouška ničím nepřekvapí.

Album je koncipované podobně jako Space Revolver, ale narozdíl od něj mu jaksi chybí kontinuita a osobně postrádám i krásný zvuk saxofonu.

Tj. 3,5 z 5 - jiné kapele bych za stejné album dal minimálně čtyřku.

» ostatní recenze alba Flower Kings, The - Adam and Eve
» popis a diskografie skupiny Flower Kings, The