Genesis / Trespass (1970)

Kdo by to byl čekal, skupina dala kopačky Decce, Jonathan King ztratil zájem o skupinu, což bylo geniální, dopomohlo to k tomu, že skupina podepsala kontrakt s firmou Charisma, kde už řádili vynikající Van Der Graaf Generator. Skupina měla teď prostor dýchat, měla možnost skládat bez jakékoliv omezení. Zároveň se nenechávali inspirovat nikým a všechno šlo přímo z jejich srdcí. Anthony Phillips je zde vůdčí osobností, alespoň z hudebního hlediska. Díky němu se Genesis posunuli a Tony Banks se zdokonalil v klávesách. Trespass dává dojem nádechu starověku, jak správně poznamenal Vaklaf, na rozdíl od Hacketta, který spolupracoval s klávesama Tonyho, Anthony Phillips si drnkal svou cestou. Peter zde zpívá krásně žalostně, skupina to bere nesmírně vážně, humor se zde ještě tak neobjevuje (já osobně tohle považuju jako celek za lepší než Nursery Cryme, kde jsou sice mistrovské kousky jako MB,Hogweed, Fountain, ale to ostatní není už tak dokonalé). Avšak Trespass nemá snad slabinu, možná, že akorát bubeník dává dojem, že bubnuje do prázdných mokrých krabic, ale je to rozhodně lepší než bubeníci na FGTR. Mike pomáhá Anthonymu a zaujmul místo u basy, kde se značně zlepšil oproti debutu. Na této desce se mi líbí, že se vždycky dokáže hudba zastavit a začnou jen zpívat tonyho varhany, na to se jemně nabalí dvanáctistrunka, až se mi z toho tají dech. Člověk si pořád klade otázku, jak by asi tak vypadali Genesis, kdyby Phillips pokračoval, kdyby nikdy nečetli inzerát Imaginativní kytarista skladatel hledá... Nepochopím proč je album tak nedoceněné, a to mám na mysli i teď v téhle době. Alba jako Dark side of the moon, Close to the edge jsou vyzdvihovány do nebe, ale Trespass, které je mnohem propracovanější a dohání mě k slzám se řadí mezi ty slabší alba. Teď bych rád probral jednotlivé skladby.

Looking for someone: Peter nálehavě zazpívá looking for seomeone a začnou ho doprovázet Tonyho klávesy s Anthonyho kytarou, všimněte si, že skladba je dokonale propracovaná, to se nedá jen tak poslechnout jednou. Peterova flétna je zde taková žalostná jakoby z povzdálí a líbí se mi jak anthony odpovídá kytarou na peterovu flétnu a jakoby ingoruje, že Tony vůbec na varhany hraje. Potom skladba vzejde do grandiozního finále, kdy to Mayhew rozjede a Anthony vezme elektriku a zase peter naříká s flétnou, při této skladbě mám pocit, že letím vzduchem přírodou :)

White Mountain: skladba začíná zajímavým intrem, zvláštní zvuk varhan, poté začne drnkat Anthony a skladba dává dojem, že je zima, že opravdu stojím na nějaké zasněžené hoře, texty jsou tu prakticky dokonalé. Potom je zajímavá pasáž kdy se zastaví nástroje a Tonyho klávesy začnou jezdit sem a tam, a peter začne hvízdat, je to jakobych byl v úkrytu v hoře a čekal na záchranáře a upadal do bezvědomí. Začátek a konec skladby má geniální rify, a ke konci ještě vokální zpěvy s drnkáním, o muj bože to je taková krása :)

Vision of Angels: romantická skladba, kterou napsal Anthony, chytne možná spolu s Knife nejrychleji, je to dle mého názoru nejjednodušší skladba (tudiž nejslabší) ale je vynikající ! Texty o andělích, nechte mě tu, navždy sbohem. Bubny zde pak jsou trochu nekvalitní, ale je to skutečně krása.

Stagnation: tak tohle je opravdu genialita, nejpropracovanější skladba, začíná kytarou a Peterovým ztišeným zpěvem. Asi po minutě a půl začínají tonyho klávesy hrát až pohádkovou melodií s cinkáním a pomalejším drnkáním Anthony kytary, tento moment mi dává dojem kapky ztékající po lístku, bezstarostný život v přírodě, hrát si se zvířatama. Pak začíná skladba přitvrzovat a rozjede se v grandiozní souboj Tonyho a Anthonyho. Tonyho klávesy mají vyloženě geniální rif, krásně jim to ladí, člověk si říká jak ta dvanácti strunka má taky něco do sebe, nedokázal bych si představit kdyby to hrál elektriku Steve, určitě by to bylo zajímavé. Pak se zase skladba zastaví a začnou opravdu krásné texty: "Besides Silent Mirror" doslova kromě tichého zrdacla. Zpěvné chorály a drnkání anthonyho dávají dojem, že jsem někde u vody a hazím tam kamínky. Konec skladby se ucelí v jednu skvělou melodii ve zrychleném tempu.

Dusk: podceňovaná nádherná skladba bez bicích. Anthony tohle složil, takže zde dominuje jeho akustika a cinkavé zvuky do toho krásně zapadají. Tony geniálně zareaguje v pozadí jemnými varhany "když padá lístek" a tonyho klávesy krásně zabublaj jemně, že jsou slyšet když dává člověk pozor. Vokály krásně doplňují Peterův zpěv. Poté se rozjede pasáž kdy peterova flétna soutěží s anthonyho 12strunkou a potom skladba spadne jakoby do umlčení a duní klavír do zapomnění. Na archívu je tahle skladba také, sice s metrononem, který může někoho rušit, ale je tam ještě 3.pasáž, která byla původně ve skladbě zahrnuta a ta je taky krásná. Peterova flétna udělá jeden rif, na který pak rychlo-drnkáním zareaguje Anthony.

Knife: poslední skladba na desce má tvrdší ráz hned od počátku s refrémem, který Peter zpívá spolupracují varhany. Tady Anthony odložil 12strunku a vzal do ruky elektriku a značně rozjel. Ale pozor tahle skladba nemá jen tu kostru co člověk slyší na začátku, to by pak nebyli Genesis, že ? Asi po 3 minutách jde skladba do pasáže, ze který mám husí kůži, můžou mi téct slzy, skladba se totálně zastaví, mike začne drnkat pravidelně basovkou, zakňourá elektrika, tonyho varhany hrají táhle, peterova flétna začne krásnou melodii, tonyho klávesy se změní do bublající fáze, ach ta basovka tak krásně ladí s flétnou a varhanama, jakoby z nebe letěl anděl. Pak se skladba dostává do fáze, kdy peter opakuje slova o svobobě a kolem se rozléhají zvuky policie, křik lidí, jakoby to byly zvuky z dnešní doby. Pak se skladba rozjede do krásně tvrdé melodie, Anthony to rozjede se svojí elektrikou a tonyho varhany mu k tomu pomáhají. Tady poprvé ukázal Anthony pořádné elektrické kytarové solo, až z toho běží mráz po zádech. Pak je poslední melodie na kterou se peter točil na koncertech dokola, však to dává ten dojem a skladba vyvrcholí a je konec.

» ostatní recenze alba Genesis - Trespass
» popis a diskografie skupiny Genesis