Saga / Marathon (2003)

Marathon je mé velmi oblíbené album. V mnohém je však zjevně poslední. Naposledy zde slyšíme hrát bubeníka Steva Neguse, který v kapele až na některé albové výjimky působil už od debutu. Deskou zároveň Saga zjevně definitivně uzavírá druhou část kapitol (chapters). Přesto a možná i snad právě proto se tohle dílko bezvadně poslouchá. Je neuvěřitelné, jakým tvůrčím potenciálem tihle Kanaďané oplývají. K celé desce bych měl pouze jednu jedinou výtku. Stále se nemůžu zbavit pocitu, že v určitých místech jsou bicí tak nějak ploché, nedynamické. Po nahlédnutí do bookletu zjistíme zajímavou informaci a to, že některé skladby Marathonu byly "nahrávány" přes Internet. Nevím, co přesně si pod tímto pojmem představit, ale možná právě zde je možné nalézt příčinu nevýrazné dynamiky nástrojů v některých skladbách.
Marathon je opět další, nepřehlédnutelný počin skupiny, který přináší poslední, chybějící střípky do mozaiky 16-cti dílného příběhu o reinkarnaci Alberta Einsteina, který započal v roce 1978 a po dlouhém hudebním maratonu zde konečně doběhl do cíle.

» ostatní recenze alba Saga - Marathon
» popis a diskografie skupiny Saga