Queen / The Game (1980)

The Game nevím přesně kam zařadit, jedtli do let 70. či 80., myslím jen hudebně. Má něco z těch starších alb a dá se předpokládat, jakým směrem se budou ubírat nadále. Z těch let dřívějších si pořád udržují divokost a svižnost, která se začala tak trochu vytrácet v nadcházejicích letech. Ten pop je tu už také ve větší míře, ale ještě pořád má všechno šťávu a šlape to perfektně.

Na tomhle albu jsem měl vždy radši méně známé písně, než ty rádiové superbomby a to ne kvůli jejich přehrávání rádiovými stanicemi. První z nich je Dragoon Atack, s výborným riffem a naživo je pěkně nadupaná. Need Your Loving Tonight jsem měl vždy víc v oblibě než Crazy Little Thing Called Love. Don’t Try Suicide ve mě dokáže pokaždé rozproudit krev, že bych si zaskákal juchů. Vrchol alba však pro mě představuje balada Sail Away Sweet Sister, ta se Mayovi fakt povedla. Vůbec May je expert na baladické a chytlavé melodie a tahle je toho důkazem a je jednou z nejlepších co vůbec napsal.

Je to parádní album a nemá vyloženě slabé místo a je nejsilnějším počinem na následujících deset let. Je velmi pestré, různorodé a opět se zde nic neopakuje. Nevím jak mám hodnotit. K vrcholům Qeen krůček chybí, ale nic na něm nechybí! Zásadní album to není, ale mistrovské je a excelentní přírůstek je také.4,5

» ostatní recenze alba Queen - The Game
» popis a diskografie skupiny Queen