Genesis / A Trick of the Tail (1976)

Na A Trick Of The Tail jsem dalo by se říci vyrůstal. Poprvé jsem jej slyšel někdy na základní škole a to už je opravdu dávno. Možná taky proto se stala v mém pomyslném žebříčku studiových alb skupiny Genesis jedničkou. Plně si uvědomuji, že s Gabrielem tahle formace zplodila hudebně „hodnotnější“ kousky typu Lamb nebo Foxtrot (díky za něj Pepo). Jenže já znám A Trick už zatraceně dlouho, a opět tady mají co do činění ony vzpomínky a emoce, jako tomu je v případě alba Talk od Yes.

Desku zahajuje svěže znějící, nápaditá a aranžérsky nadupaná Dance On A Volcano. Vlastně mi ani nedochází, že Gabriel od Genesis odešel. Collins se výborně ujal jeho role a jak vidno (nebo chcete-li slyšno), zvládá ji s přehledem.

Nejdojemnější momenty na albu přicházejí s Entangled. Troufám si tvrdit, že se jedná o jednu z vůbec nejkrásnějších balad v podání Genesis. Posmutnělá melodie pomalu ústí do krásného závěru, jemuž dominují Banksovy syntezátory. Jednoduše nádhera.

Squonk je další povedená záležitost. Tady vlastně poprvé začínám nabírat jistotu, že Gabriel od Genesis odešel a ten kdo nyní zpívá je skutečně Collins.
Mad Man Moon je taková uvolněná pohodovka, napěchovaná hudebními nápady. Největší prostor tu má opět Banks. Nejzajímavější je nepochybně ústřední instrumentální pasáž.

Člověk neustále očekává nějaké vyústění do mohutného sóla, ale nic podobného se nekoná. A právě to dělá z Mad Man Moon skladbu neobyčejnou a vymykající se zavedeným a stereotypním hudebním postupům.

Místo pro instrumentální „vsuvky“ se najde i v Robbery Assault & Battery.

Ripples, další velmi silná a po emocionální stránce štědrá záležitost. Tady bych chtěl vyzvednou právě Collinsův zpěv, jenž má pochopitelně největší podíl na celém vyznění písně. Pořád si dobře vzpomínám na dobu, kdy jsem měl ATOTT na kazetě a Ripples jsem sjížděl neustále dokola. Je to už bratru dobrých 15 let. Opět vynikající instrumentální vsuvka se vzdálenými a tajuplnými klávesami dává skladbě magický prostor.

Titulní A Trick Of The Tail se mi při každém poslechu „vetře“ do hlavy a ne a ne mě opustit. Celé hodiny si pak pobrukuji její refrén. Každopádně další příjemný hudební počin.

Album uzavírá instrumentální Los Endos. Zde za povšimnutí stojí fragmenty, Dance On A Volcano a Squonk které v jejím finále zaznějí. Dokonalý závěr dokonalého alba.

A Trick Of The Tail je více než důstojným nástupce po sérii vynikajících alb s Peterem Gabrielem. Genesis se s jeho odchodem dokázali úctyhodně vypořádat a vydali krásné album, jenž dnes obohacuje naše rockové sbírky.

» ostatní recenze alba Genesis - A Trick of the Tail
» popis a diskografie skupiny Genesis