Blue Effect / Coniunctio (1970)

Zajímavý pokus o spojení jazzové a rockové kapely. Tohle album je především jazzové, takže se asi nebude líbit lidem, kteří jazz nemusí, ale má i silné rockové prvky, především ve skladbě Návštěva... a v závěrečném Coniunctio II. Zajímavé tohle album rozhodně je, i když československý jazz-rock se nakonec ubíral jiným směrem (nabízí se samozřejmě srovnání prvních jazzrockových alb Milese Davise s pozdějšími výtvory Mahavishnu Orchestra či Return To Forever).
Coniunctio I je takové dlouhé jam session obou kapel dohromady. Po úvodní explozi zvuku se skladba postupně vyvíjí, střídá nálady a má dost zajímavých míst.
Návštěva..., je nádherná kytarová (jak jinak) instrumentálka Radima Hladíka dobarvená flétnou Jiřího Stivína, moje nejoblíbenější skladba z alba. Předznamenává desku Modrý Efekt a Radim Hladík, kde spolupráce skupiny se Stivínem pokračovala.
Free-jazzová skladba Asi půjdem se psem ven mě nikdy moc nenadchla, přestože Jazz Q mám rád, ale tohle období se Stivínem je prostě něco jiného než pozdější Kratochvílovy sestavy s Andrštem, Franclem, Padrůňkem...
Závěrečná Coniunctio II začíná celkem uvolněně, skvěle graduje a v závěru přechází v nekontrolované běsnění.

» ostatní recenze alba Blue Effect - Coniunctio
» popis a diskografie skupiny Blue Effect