Harrison, George / Extra texture (1975)

George jsem jako skladatele vždy obdivoval hlavně díky jeho daru skládat opravdu tklivé a dynamické písně, jak například While My Guitar..., Something, I Me Mine, aj. Mají zvláštní náladu a melancholii, kterou nedokáže nikdo krom autora napodobit. Ale všeho moc škodí a důkazem je tato deska. Songy plynou pomalu a monotónně. U Harrisonových sólovek mi vždy lehce iritovaly nadýchané aranže plné žesťů,smyčců a syntezátorů. Jenže tady je toto všechno zastoupeno opravdu hojně a ještě to podtrhuje "umělý" sound. Navíc navzdory již uzdravenému hlasu je zpěvákův hlasový projev značně nevýrazný, což je určitě škoda.
Z písní mě zaujala úvodní You, pokračování Georgova vyznání sladkému dřevu This Guitar, kde se nejvíc projevil nedostatek celého Extra Texture: parádní píseň, avšak s pokaženým a laciným soundem, který celou skladbu zařadil mezi slabý průměr. Tired Of The Midnight Blues se celkem povedla a to samé se dá říct i o His Name Is Legs, která svou nevážnou náladou lehce vyčnívá z celé desky.
Zkrátka zklamání, Extra Texture bohužel nemohu doporučit...

» ostatní recenze alba Harrison, George - Extra texture
» popis a diskografie skupiny Harrison, George