Recenze
Emerson, Lake & Palmer / Tarkus (1971)
Nemám moc rád monumentální a často nabubřelý zvuk různých elektronických serepetiček na niž různí umělci exhibují dlouho a nesrozumitelně ale jsou takoví kteří se neztrácejí, nemotají a nesnaží se z nich vyloudit zvuky jak Marián Varga v Eufónii (ovšem nic proti němu- hluboce si jeho tvorby vážím). Ale Keith Emerson je skuečný mistr (hmm- pro vás asi nic nového) a Tarkus je podle mě jeho nejlepší album (skladba). Tady se neztrácím- od začátku je jasno, nikdo se zbytečně nepředvádí- nějaká ta zvuková bouře je tu snadno pochopitelná a přirozená. Nic by to ovšem nebylo bez Lakeova skvělého vokálu a Palmerových bïcích. To vše dohromady vytváří tak perfektně sehranou trojici že až někdy přchází sluch.
Ale Tarkus není jen ta 20 minutová skladba. Klimpr v Jeremy Bender a kostelní varhany v The Only Way dokazují že ELP to umí jakkoliv i když jejich tvorbu tak detailně neznám a třeba opěvované Obrázky z výstavy na živo mi rozhodně tak skvělé nepřipadají.
» ostatní recenze alba Emerson, Lake & Palmer - Tarkus
» popis a diskografie skupiny Emerson, Lake & Palmer