Mars Volta / The Bedlam In Goliath (2008)

Takhle nějak řve drtička odpadků, když do ní omylem pustíte 380 voltů. Ale jenom na první poslech. Kdo zaostří uši, objeví desítky melodií, které v té vřavě bezstarostně plavou jako kapři jihočeskými rybníky. Poslouchat nejnovější Mars Volta, to je jako potápět se mezi hysterickými žraloky, co mají zuby ostré jako kytary Omara Rodrigueze-Lopeze. A hlas Cedrica Bixlera Zavaly je ještě nabroušenější. Tohle je adrenalin, při kterém sice neriskujete život, ale zase můžete přijít o ušní bubínky. Žádné dlouhé probublávání mezi zvukovými efekty jako na předchozím albu Amputechture, sotva se po jedné písničce stačíte nadechnout, už se topíte v další. Kdo jednou tenhle parní válec opravdu odbrzdí, nechá se dobrovolně převálcovat. Tempo zvolní jen při songu Tourniquet Man, i orientálně naladěný Soothsayer zpomalí, ale jinak si posluchač rozhodně neodpočine. Mars Volta přepřáhli na jaderný pohon a 75 minut chrlí energii jako deset Temelínů. P. S. Netušil jsem, že housle můžu znít jako zubní vrtačka.

» ostatní recenze alba Mars Volta - The Bedlam In Goliath
» popis a diskografie skupiny Mars Volta