Iron Maiden / The Number of the Beast (1982)

Mám tu čest být prvním, který napíše něco o "Ďáblovu číslu" od "Železné panny".

Začnu tím, že pochválím obal od Dereka Riggse. Je to legendární záležitost, jako ovšem spousta následujících, ale i předchozích Ironovských obalů.

Všeobecně se tvrdí, že jde o nejlepší album IM. Trošku bych o tom polemizoval. Vyskytují se tu na Ironovská měřítka 80. let poněkud průměrné skladby:
"Invaders", "Gangland" a "Total Eclipse".

Zbytek už jsou ovšem geniální songy, které se staly pevnou součástí koncertních vystoupení. Jádro celé desky tvoří:

heavy balada "Children...",
metalová megaklasika "The Number...",
melodická hitovka "Run To The Hills"
a skvělá závěrečná pecka "Hallowed...", kterou mám snad nejradši z celého playlistu Iron Maiden.

Když jsem si tuhle desku (přesněji řečeno kazetu) kdysi kupoval, měl jsem jen 2 alba Ironů (jedničku a Somewhere in Time). Musím říci, že jsem byl po několika prvních posleších docela rozpačitý. Čekal jsem víc "kudrlinek", změn rytmů a dlouhých kompozicí (Byl jsem namlsaný "Phantomem", "Alexanderem", "Transylvánií"...). Ovšem přímočarost, syrovost a autentičnost to nakonec celkem vynahradily.

Rok 1982 byl, pokud se heavy-desek týče, dost bohatý. Judas Priest vydali Screaming For Vengeance, se skvělými věcmi přišli i Mercyful Fate, Saxon a Manowar. Sabbathi už se drželi jen zuby nehty a pomalu je nahrazovali tehdy rodící se blackmetalisté (Venom)... Dost keců. Deska roku podle mě patří Iron Maiden.

» ostatní recenze alba Iron Maiden - The Number of the Beast
» popis a diskografie skupiny Iron Maiden