Mercury, Freddie / Barcelona (1988)

Jedním slovem popsat album, kde dochází k fúzi rocku, popu, opery, soulu, spirituálu atd. je zhola nemožné. Je to Mercuryho dílo, opravdové "The Works". Ukazuje nám tu neuvěřitelný rozsah svého hlasu, navíc dema s party pro Montserrat nazpíval on sám!!! (Viz "Excercises in Free Love" na The Album, 1992)

Když jsem si kdysi v hudebninách kupoval originální kazetu, říkala mi prodavačka: "Víte o tom, že tohle nejsou Queen?" Dodnes mi ta otázka leží v hlavě, i když už na ní znám jednoznačnou odpověď.

Díky "Barceloně" jsem se v pubertě setkal s operním zpěvem, o kterém jsem předtím neměl nejmenší potuchy. A rovnou s Montserrat Caballé! Paráda.

Deska začíná ůžasnou pompézní oslavnou hymnou "Barcelona", často mylně přisuzovanou kapele Queen. Dodnes má obrovskou sílu, i když byla tolik hraná v rádiích...

Zbytek songů tvoří neobvyle slušivě sevřený celek, "La Japonaise" počínaje a "How Can I Go On" konče.

Skladba, kterou mám úpřímně zcela nejradši je "The Golden Boy", která začíná potemnělým úvodem a přechází ve sborový spirituál. Má svěží tempo, skvělé vokální výkony jak Mercuryho, tak M.Caballé...

Závěrečná "Overture..." je "sestřih" nejúžasnějších momentů celého alba a shrnuje, jako závěrečný operní přídavek, všechny postatné "árie", i když většinou jen instrumentálně.

Je těžké nehodnotit toto album pěti hvězdičkami, když ho mám tak moc rád. Slyšel jsem spoustu názorů (dost kritických), ale svůj si vzít nedám. Nikdy.

» ostatní recenze alba Mercury, Freddie - Barcelona
» popis a diskografie skupiny Mercury, Freddie