Recenze
Pink Floyd / The Dark Side of the Moon (1973)
Co vlastně říci k této desce, když všechno vlastně už bylo řečeno v recenzích přede mnou a taky na tunách papíru, které o něm byly popsány... Koncepční deska s temnými náměty o chřadnoucích mezilidských vztazích, civilizačních problémech, ale i reminiscence na osobu Syda Barretta... Album, které odstartovalo sérii veleúspěšných alb PF a jejich masovou celosvětovou popularitu. Hlavní osou alba jsou hladivé, melancholické písně s vytříbenými melodiemi, které mají tu sílu vás přenést někam do polospánku - hned na startu je to Breathe (ovšem se závažným ekologickým námětem), The Great Gig in the Sky s vášnivým vokálem Clare Tory, Us and Them z pera varhaníka Ricka Wrighta, jedna z nejlepších skladeb PF vůbec, Brain Damage se vzpomínkami na Barretta. Nechybí ještě doznívající zvukové experimenty z prvního období jako On the Run nebo vynikající zvukomalebná Any Colour You Like. Ráznější a rockovější polohu desky představují dnes už legendární Time (s neméně legendárními budíky a hodinami) a velehit Money, kde si Waters o penězích nedělá iluze (album mu jich ovšem přineslo víc než dost...) - obě skladby patří do zlatého rockového fondu. Závěrečná Eclipse uzavírá celou desku v bombastickém duchu. Celá deska je velice vyvážená a textový koncept je s hudbou v naprostém souladu, což vytváří mimořádně silný dojem. Album se prostě přesně trefilo do nálad a chutí posluchačů a je jedním z naprosto zásadních rockových alb.
» ostatní recenze alba Pink Floyd - The Dark Side of the Moon
» popis a diskografie skupiny Pink Floyd