Hackett, Steve / To Watch the Storms (2003)

To jsem skutečně první, kdo recenzuje tento Hackettův skvost? Pamatuju si, že jsem si desku koupil na doporučení kolegy z práce a doslova mi vyrazila dech. O Hackettových kvalitách jsem nepochyboval, ale tohle je skutečně s neuvěřitelnou lehkostí a bravurou vystřižené multižánrové album... každý si v podstatě najde to své, pochopitelně i příznivci klasického progrocku. Úvod obstarává křehká Strutton Ground, druhá Circus of Becoming je mnohem rozmáchlejší v refrénové části, kde upomíná starou éru Genesis. O všestranném talentu autorů přesvědčí velmi vtipná Devil Is an Englishman, jakož i velmi komorní, najazzlá Frozen Statues. Taková Wind, Sand and Stars je nádhernou ukázkou zaranžování akustických kytar. This World se blýskne rozmáchlou, naléhavou a neotřelou melodií, The Silk Road nenuceně vstřebává vlivy východoevropské lidové hudby - zejména mazurky. Největší perlou je pak závěr v podobě Serpentine Song, kde úřadují dechové nástroje a jistě si hlavně v závěru vzpomenete na nejlepší časy King Crimson či Genesis (na flétnu tu hostuje i John Hackett). Album je v nejlepším slova smyslu progresívní, přitom ovšem vystřižené s naprostou samozřejmostí a noblesou, jako by to muzikanti uměli od narození. Stále, i po 5 letech, jedno z mých nejčastěji hraných alb...

» ostatní recenze alba Hackett, Steve - To Watch the Storms
» popis a diskografie skupiny Hackett, Steve