Bad Company - Run with the Pack (1976)

Bad Company jsou díky frontmanovi další "mojí" kapelou. Po úspěšných dvou prvních albech, vlastně plných hitů, nezaváhali. Rodgers musí probudit snad i klinicky mrtvého...

Razantní start Live for the Music vyrůstá z riffové hardrockové podstaty a díky Rodgersovým ohybům nabývá klasické soulové a bluesové atmosféry. V podobném tempu kvapí i Honey Child a Sweet Lil´Sister s pěknými Ralphsovými sóly. V Simple Man, Love Me Somebody a folkové Do Right By Your Woman je vše - tady Rodgers ukazuje rozdíl mezi řadovým shouterem a tím, kdo se zve The Voice. Titulka je zcela stěžejním hitem, každý ze čtyřky tu dostane prostor a Rodgers jen vše famózně dovrší. Soul/funkem lehce načichlý hit Silver, Blue & Gold to má těžké - buď ho milujete, nebo jako laciný odepíšete. Vpravdě neuvěřitelné, mrazivé finále Fade Away znovu ukazuje, že Rodgers je zkrátka "jinde".

I třetí album pokořilo milionové hranice prodejnosti, přesto zůstává za prvními dvěma extra úspěšnými deskami - snad za to může skromný hrací čas. Taky nevázaný život celé čtyřky si vybíral daň. Vzhledem k debutu a posledním dvěma albům 4/5.
reagovat

Martin H @ 31.07.2019 14:02:49
Easy, dík za inspiraci. Od Bad Company poslouchám prví dvě alba, ale jak vidím, budu must rozšířit záběr.

horyna @ 01.08.2019 04:48:44
Psal jsem to už o recku dolejc, na debut a dvojku to zkrátka nemá.

S ročním odstupem vydávají Bad Company v roce 1976 své třetí album. To se umísťuje na čtvrtém místě britské hitparády a za oceánem zaostává pouze o jednu pozici. Tyhle údaje jsem uvedl schválně, protože tato nahrávka bývá často přehlížena. Některým lidem se zdá, že za výbornou dvojicí Bad Company a Straight Shooter zaostává. Je to částečně pravda, ale pořád jde o dobrou věc, kterou mám rád. Sice neobsahuje žádný velký hit, možná krom coververze amerického bluesového šlágru Young Blood, ale to tolik neva.

Jak už bývá u Bad Company zvykem, pomalé skladby se pravidelně střídají s vypalovačkami. Titulní flák má dobře posazenou srozumitelnou hlavní linku s decentním orchestrálním odleskem. Dále bych vybral něžnou dvojici Simple Man a Silver, Blue & Gold s vytříbeným smyslem pro melodiku. A něco podobného se odehrává v dalších, emotivně založených skladbách Do Right by Your Woman a Fade Away, do kterých dali kluci pořádný kusanec sentimentu. V případě Run u mě jasně převažuje jemnější nota, některé rychlejší skladby zní trochu jako odrhovačky a proto dávám 3,5.

Run With the Pack vytvořila původní, skladatelský silná čtyřka Rodgers, Ralphs, Kirke, Burrell, což by samo o sobě mělo být předpokladem pro kvalitně odvedenou muzikantskou práci.
reagovat

Balů @ 28.03.2018 12:35:50
Dík za připomenutí. Mám tu desku rád.

EasyRocker @ 28.03.2018 12:44:23
I tahle deska mi šmakuje, možná i víc než předchůdce. Skvostná titulní skladba a závěrečný emocionální briliant Fade Away.

bullb @ 28.03.2018 13:37:35
Steve mi pripomenul puberťácke roky. Na tejto LP je zopár slaďákov, ktoré sme kedysi točili dookola na tzv. večierkoch.
Inteligentná pekná hudba.

horyna @ 29.03.2018 07:15:35
Na kvalitu prvních desek trojka prostě nemá, ale jak se říká, nemusí pršet, hlavně když kape

Bad Company po tretie.

Kontrolka tolerančnej krivky voči popíkovateniu repertoáru prvý raz vážnejšie zabliká pri zdanlivo nekompromisnej, ale v podstate spevnej úvodnej rockovici Live for the music. Stačí si vypočuť refrén. Na druhej strane, sekané gitarové sólo „tadada“ je svieže. Náznak naliehavosti v potemnenej balade Simple man poteší, aj tak v nej však cítiť chýbajúci nápad. Že budem niekedy počuť Kirka vyhrávať na hajtke obojručne šestnástinky, by mi vo sne nenapadlo, v komerčnom hard rocku Honey child s mierne iritujúcim refrénom to však vcelku sedí. Klasická balada Love me somebody je akoby odvarom balád na minulých albumoch, ale vypočuť sa dá. Vrcholom dosky je titulná skladba. Páči sa mi zvuk sprievodnej gitary pred nástupom na refrén, z ktorého som totálne namäkko, tak sa robia refrény! A neveril by som, že môže prísť ešte niečo lepšie. Áno, druhá polovica skladby, kedy sa za asistencie slákov rozohráva na klavíry motív refrénu, je bezkonkurenčne najlepším momentom, aký som kedy od Bad Company počul! Že tam Rodgers ešte aj nanáka a beží so svorkou, ani nemá cenu osobitne vyzdvihovať, to sa vyzdvihuje samo!!! Nanešťastie je zvyšok albumu v tieni tohto emočného momentu. Rádiový slaďák Silver, blue & gold s vskutku hnusným popíkovým refrénom pôsobí ako päsť na oko. Na platni bol pravdepodobne čas vstrebať to, kým človek otočil stranu, ale na cédéčku je to studená sprcha. Lieberov a Stollerov rokec Young blood je milý, hoci na hu-hu-hu vokály moc nie som. Seagull dva sa vyrúti pod názvom Do right by your woman, iste, je tu aj harmonika a pridá sa aj rytmika, ale koho tým chcú oklamať? No nič, ešte, že je to krátke. Môže byť skladba s názvom Sweet lil’ sister niečím iným ako rock’n’rollom? Navyše sa vážne vydarila. Nakoniec je tu krásna meditatívna „freeovská“ skladba Fade away, ktorá dôstojne ukončuje celé dielo.

Už sa nedá konštatovať, že by Run with the pack nemal jediné slabé miesto, skôr je to naopak, rutinný materiál dopĺňa titulná perla perál, a preto 3,5 hviezdy zaokrúhlim nadol.

reagovat

Cossack @ 08.06.2013 14:09:13
Komerce, nekomerce, popík, nepopík – tohle album je parádní! Už jen kvůli té titulní „pecce” si zasloužilo zaokrouhlit Tvé 3,5 nahoru, Hejkale…
U mě jasné čtyři. A ještě podotknu, že na 5 u mě není ani eponymní debut či druhé album "Straight Shooter", ač se mi obě taky dost líbí (další nahrávky neznám – buď vůbec, nebo natolik málo, abych mohl hodnotit).