Byrds, The - Notorious Byrd Brothers (1968)

Americká skupina Byrds patří z historického hlediska k zaoceánskému rodinnému stříbru a já se ochotně podvoluji tomu, tlumočit toto označení dál. Na začátku to bylo spojení beatlesovských harmonií a vokálů s Bobem Dylanem, ale protože v kapele dřímal výrazný kreativní duch, zastoupený podstatnou měrou kytaristou, zpěvákem a skladatelem Rogerem McGuinnem, dalo se předpokládat, že Byrds budou procházet různými fázemi hudebního vývoje.
Mimo jiné to potvrzuje i jejich páté album Notorious Byrd Brothers, které se mi v jejich albografii zalíbilo natolik, že se stalo součástí mé sbírky a z mého pohledu ji považuji za jednu z nejdůležitějších, jaké tahle kapela v šedesátých letech natočila…

ARTIFICIAL ENERGY – první skladba překvapí nejen větší úderností instrumentace, ale i přítomností dechové sekce, což předtím bylo nemyslitelné. Vokálně jsme ovšem stále v květnatých šedesátých letech a také mohu potvrdit, že remastering zvuku hudbě Byrds hodně prospěl.

GOIN´ BACK – druhá skladba už prezentuje Byrds v jejich víceméně klasické podobě. Zvonivé kytary a nadzemsky nebeské vokální party, které v lecčems přivolávají americkou psychedelickou scénu. Úžasná uvolněnost a lehkost podání a samozřejmě pověstný zvuk elektrické dvanáctistrunné kytary Rickenbacker McGuinna jsou nepřeslechnutelné. Ostatní instrumentace se podřizuje jasným harmonií a všeobjímající atmosféře konce šedesátých let.

NATURAL HARMONY – McGuinn a Crosby se zde prolínají s kytarami a taky zde máme tetelivý zvuk, který rozpíná mysl a přináší sem modely experimentů britských Beatles v daném pojetí, ale myslím, že si skladba zachovává dostatek nezavislosti. Je jenom ozvěnou dané doby, která zde rezonuje v jednoduché elektronice a tetelivých kytarových tónech za aplikace velmi subtilního bzučení anonymních varhan…. Velmi příjemné hudební setkání.

DRAFT MORNING – asi tady hraje svou roli vliv LSD, který přivolává mimořádné vjemové prožitky. Bicí Michaela Clarkeho hrají poměrně jednoduché postupy, ale dokáží se podle potřeby proměňovat i s relativně kreativními basy Chrise Hillmana. Velmi zvláštní sound se podařilo implantovat do skladby. Jde z něho místy trochu strach, místy pohodový odpočinek…

WASN´T BORN TO FOLLOW – tady jsme ovšem v americkém country rocku. Harmonie i melodie tomu nasvědčuje od prvního tónu a prolínání kytarových partů nás k tomu jednoznačně přivádí. Ovšem u bicích funguje elektronickáý clona, stejně tak jako elektrická kytara používá zvuk, který jakoby byl filtrován Leslie boxem. V dané době by mezi ortodoxními kotlíkáři ovšem Byrds s tímhle proměnlivým bigbítem těžko uspěli…. Drobné experimentování ale pozornějšímu posluchači neunikne….

GET TO YOU – další téměř subtilní melodické linka proměnlivých akordických změn a líbezné hlasové party zpívají o krásách vůkolního světa s podivným dozvukem šepotu a vzdechů, jakoby jedno já hovořilo s druhým já a také instrumentace je hodně malebná….

CHANGE IS NOW – výraznější rytmický doprovod basů a bicích, ale kytarová témata zůstávají melancholická barevná, ale v rozběhnutém refrénu zde zase máme názvuk country. Potom ovšem McGuinn použije elektronické vibráto u kytary a zase se zde psychedelicky kouzlí za asistence druhé syrovější elektrické kytary, která jakoby plula prostorem. Refrén nám opět přivolá conmtryové pláně, ale melodika má daleko k nějakým Cashům, Williamsům nebo Jenningsům. Zajímavé pojetí starého typu hudby.

OLD JOHN ROBERTSON – rockově důraznější doprovod nabídne zvonící dvanáctistrunné elektrické kytary a výtečné vokální harmonie, které jsou nečekaně střídány smyčcovým orchestrálním doprovodem a zase zde zapracuje onen Leslie efekt, který narušuje onu líbeznou celistvost tónů a přináší sem zvláštní nálady…

TRIBAL GATHERING – nádherná skladba s výtečnými harmonickými proměnami, ve velmi originálním balení. Místy jako bychom se dotýkali jazzu, ale pak je tu zase psychedelická mlha a zvláštní melodické doprovody. Musím uznat, že před Crosby Stills And Nash měli Byrds pověst výtečných vokální doprovodů stojících na jiné platformě než Beach Boys, Associations nebo Mamas And Papas…. V kytarových kapelách se vytáhli podle mého názoru i nad Buffalo Springfield… Parádní záležitost a možná jedna z nejlepší v setlistu alba…

DOLPHIN´S SMILE – podivné bublání vody přivádí kytarová přediva s melancholickými, ale přesto jasnými vokálními party. Úsměv delfínu je jistě velmi zvláštní, ale značně podnětné téma. V mezihře se narušuje celistvá struktura zvonících kytar elekjtrcikým soundem kvílící kytary a rytmickými proměnami. Byrds dokáží přidat do tématu třeba i v drobných a nenápadných okamžicích to správné aroma a využít toho ve svůj prospěch…

SPACE ODYSSEY – pravděpodobně nejexperimentálnější skladba na albu. Tetelivý elektronický sound a řada přídavných svištivých a bublajících efektů dodává písni osobitý sound včetně klouzavého zpívaného doprovodu s podivnou ozvěnou. Pracuje tady nějaký tónový generátor a možná i echocord, které sem přivádějí psychedelické uvolnění a tajemno. Možná bychom mohli hovořit o předobrazu space rocku. Ve stereofonním efektu se skladba velmi dobře vyjímá a uzavírá tím celý hudební výlet….


Možná album není nejcharakterističtějším počinem kapely a jiní by dali přednost starším albům, které kapelu tolik proslavily, ale já mám rád jejich experimentálnější tvář a proto se stavím k albu Notorious Byrd Brothers čelem.
Docela vtipně na mě působí okolnost, který vysvětluje, proč je na obalu jako čtvrtý v pořadí místo člověka kůň. Na jeho místě měl být David Crosby, který byl v době natáčení ještě členem Byrds, ale potom přijal nabídku Stillse a Nashe a vzniklo trio Crosby Stills And Nash. Roztrpčení Byrds se mu pomstili tím, že místo něho sem implantovali koňskou hlavu, třebaže zde Crosby regulérně hraje a zpívá… Tak už to někdy v muzikantském světě plném ješitnosti chodí…..
Pět hvězdiček za ony pionýrské postupy a kreativní práci s harmoniemi a vokálními party…..
reagovat

Jarda P @ 16.08.2012 12:25:19
Přiznám se, že jsem netušil, že Crosby na desce hraje, i když je jako spoluautor u některých skladeb uveden. Na bookletu prvního vydání CD sestava není a to s tou koňskou hlavou mě nenapadlo. Každopádně ale je to deska skvělá, stejně jako první čtyři. Další Sweetheart Of The Rodeo je na mě příliš country a následující už mě jako celek nezaujaly.

OHNOTHIMAGEN @ 29.08.2012 21:22:19
Crosby na albu hraje, ale snad jen v čtyřech nebo pěti písničkách. Jinak z Byrds byl VYHOZEN McGuinnem a Hillmanem někdy v září 1967, přičemž Crosbymu nepomohlo ani jeho slavné vyjádření na montereyském festivalu...
Se Stillsem a Nashem začal David doopravdy spolupracovat až zhruba v půli jara 1968, protože Graham musel ještě dostát závazkům, co měl vůči Hollies.
"The Notorious Byrd Brothers" vyšli už v lednu 1968, takže koňská hlava na obalu není proto, že by Crosby odešel a založil novou skupinu, ale údajně z toho důvodu, že si kapela myslela, že je to opravdu kůň.

luk63 @ 28.02.2013 17:18:25
Nejsem kdovíjaký fanoušek The Byrds, ale tahle deska je jedna ze tří, které od nich na CD mám. Těmi dalšími jsou "Fifth Dimension" a "Younger Than Yesterday" přičemž nejčastěji poslouchám tu posledně jmenovanou. Ostatní jejich tvorba mě míjí...

zdenek2512 @ 01.03.2013 09:40:10
luk63: souhlas taky se mi líbí Younger... a na Turn, Turn... jsou pěkné písničky

PaloM @ 01.05.2013 07:12:03
Na mojej výberovke The Essential Byrds je 6 z 11 skladieb a práve ich počúvam. Spolu s tvojou recenziou Petr ma to presvedčilo objednať si CD (cez 5 euro - za facku).