Wilson, Steven - Grace for Drowning (2011)

Dle mého pohledu, se jedná o vcelku přehlíženou položku Stevenova katalogu, osobní pohled měřený vnějšími vjemy, mne zavádí k tvrzení, že další mistrova nahrávka zcela zastínila tuto ojedinělou kolekci. Nic poti havranovi, i jemu patří čestné místo v mém výběru sólových prací páně Wilsona (Hand... nemám ještě patřičně naposloucháno), přesto si myslím že není na místě opomíjet tuto velkou dvou-diskovou kolekci, při jejichž přípravách zatihla Stevena zpráva o smrti otce.

Po jemné klavírní imaginaci titulní písně alba, se zvukem Stevenovi klasické kytary, přicházíme k první rozlehlejší položce, písni Sectarian- klasický rukopis nelze přeslechnou a silné depresivno působící a vyzařující vně, je vnímáno také celkem intenzivně, obsahuje krásné saxofonové a klarinetové pasáže.
Velice emotivní vzezření vyvěrá z jemných odstínů písně Deform To Form A Star- jež svou přístupnější chutí může upomenout na písničkovější alba P. T. Čtvrtá programově i orchestrálně poletující dojemná No Part Of Me, přechází s asistencí klavírní melodie do zvláštně vnímavé písně Postcard- niterná textová výpověd nutí posluchače mnohem hloubavěji se do této, sice jednoduší a čitelné, přesto překrásné skladby ponořit.
Raider Prelude- tvoří jakýsi mimosmyslový most k opravdové hudební lahůdce Remainder The Black Dog- mysticismus dosahující nebeských výšin, se pne pod tíhou zachmuřeného vokálního partu, nuance rytmické podpory i zvláštní samplované tóny a extatické saxofonové sólo, dodávají těmto okamžikům na zásadní jedinečnosti.

Druhý disk otevře píseň Belle De Jour- její klasická kytarová melodie zasazena do intenzivního tématu, postupně přejde do atmosférické záležitosti, plné zvláštních tvarů a ruchů nazyvající se Index.
Třetí věc Track One- tvoří subtilní náladu s pomocí dobře promyšlených tónu klasické kytary a Wilsonova mistrně zvládnutého silně působivého vokálu, během pár chvil se dostavuje přibývající temnota, jež skladbu obepíná a snaží se prorvat ven.
Do tmavých, šedivých tónin zahalena třiadvacetiminutová Raider II- slibuje mnohá nejen. Nejen že oplývá zvláštní potemnělou náladou, silně jazzovým feelingem, sólovými vstupy dechových nástrojů i niterným prožitke, její obsah útočí na posluchačovu soustavu prvky, které snesly uplatnění už na raným deskám King Crimson.
Poslední Like Dust I Have Cleared From My Eye- prezentuje opět onu spíše přístupnější a lyričtější polohu Stevenova sólového projektu.

Překvapila a vlastně pořád překvapuje mne tato deska, s každým poslechem se neustále objevují nové vjemy a pocity. A to je vlastně moc dobře.


reagovat

oř @ 04.06.2019 06:35:36
S poslechem Grace For Drowning mě tak napadá, jestli se náhodou nejedná o dosavadní vrchol Wilsonovi tvorby. Přinejmenším té sólové. Ta deska je promyšlená a neprostupná zároveň. Má strašně moc vrstev, které se poodhalují velmi pomalu. Slyšel jsem to tolikrát a přesto mám pocit, že si polovinu materiálu nepamatuju. Jsou tam sugestivní místa i technicky dokonalé plochy. Zvuk je dokonalost sama. Obě cd jsou vyrovnaná a prosta vaty. Desku cítím jako velký experiment Wilsonovy tvorby.

Steven Wilson je muž niekoľkých postranných projektov, veliteľ družstva v Porcupine Tree a ešte k tomu aj sólový umelec. Pretlak jeho skladateľských schopností padol vždy na úrodnú pôdu. Keďže sa tvorba Porcupine Tree po albume The Incident ocitla v akejsi slepej uličke, dostala sólová kariéra prednosť. Myslím si, že lepšie ani nemohol spraviť lebo jeho talent je všestranný pre tvorenie progresívnej hudby v tom najlepšom slova zmysle. Druhý štúdiový album Grace For Drowning priniesol až dva plnohodnotné disky. Hosťovanie špičkových muzikantov z oblasti jazzu a progu nenecháva takmer nikoho na pochybách, že tu nebude núdza o kvalitné hudobné výkony.

Deform To Form a Star
Prvý disk je silne hypnotický takmer na celej svoje ploche. Krátka titulná skladba otvára bránu do sveta Stevena Wilsona s jeho jemnými vokálnymi harmóniami a Rudessovým klavírom. Inštrumentálka Sectarian svojou dynamikou a temnou aurou vyráža dych, nie je to exhibícia nástrojov ale čisto kompozičný útvar s využívaním ťažko-pocitových nálad. Deform To a Form Star začne okamžite jeho ľahko identifikovateľnou melódiou. Postupne sa pripájajú sugestívne hudobné motívy a krásne melodické linky, ktoré majú Wilsonovú autorskú pečať. Ambientný začiatok v No Part Of Me sa neskôr zmení na prog-rockový uragán s ťažkotonážnou rytmikou. Pripomína to inštrumentálne burácanie po vzoru King Crimson. Pohladenie na dušu príde v Postcard s úžasne precítenými inštrumentálnymi vrstvami. Orchestrálne aranžmány, akustická gitara a dojemné melódie robia z tejto skladby intenzívny poslucháčsky zážitok. Atmosférická predohra Raider Prelude prechádza do deväť minútovej šlehy Remainder The Black Dog. V podstate je kompozícia silne inšpirovaná jazz/fusion aj s jeho progresívnymi odtieňmi. Presviští aj typický prog-metalový záprah s klávesovým intermezzom. Koniec tvoria sférické prelúdia v spojení s rytmikou.

Like Dust I Have Cleared From My Eye
Druhý disk je trochu iný, dajme tomu že viac impulzívny. Napriek tomu začína jemnými gitarami a orchestrom v skladbičke Belle De Jour. Silne melancholická nálada a Wilsonove spevy majú závažný charakter, ktoré poznačia song Index. Jeho spev znie ako by chcel niečo dôležité povedať, preto to nie je spev v pravom zmysle slova ale prenos emócií a k tomu sa presne hodia aj orchestrálne aranžmány. Track One je veľmi ponurý a k temnejšej atmosfére prispieva aj orchestrálna disharmónia. Koniec je odľahčený elektrickou gitarou v súzvuku s akustickou. Najdlhšia kompozícia na celom albume Raider II sa v tretej minúte predstaví svojím temnejším orchestrálnym motívom. V ďalších minútach to nie je o nič veselšie, ale perfektne sú tu zapracované dychové nástroje, okrem iných aj krásna flauta. Wilson sa nesnaží spievať za každú cenu, ale dáva veľký priestor inštrumentálnym plochám, ktoré sú typicky melancholické a zároveň aj energické. Ku koncu je to trochu divokejšie, ale stále to má estetickú formu tak ako celá táto doska. Na záver by sa hodila nejaká pekná pesnička a taká aj Like Dust I Have Cleared From My Eye je. Osem minút krásy a emócií sprevádzajú melodické vokály a harmonická štruktúra. Posledné tri minúty sú úplne relaxačné s pomocou jemných klávesov.

Jeho inšpirácia stále tkvie v 70-tých rokoch. Jednotlivé nápady a spracovanie majú odkaz v tejto dekáde. Ako to už býva zvykom, tak Wilson sa prihovára vždy moderným jazykom a hlavne absolútne špičkovým a reálnym zvukom. Obidve disky odhaľujú umelcovu jemnú a aj tú menej prívetivú tvár a dušu. Tak sa dostáva celkový dojem tohto diela do vyrovnanej polohy, ktorá je dotiahnutá do detailu hlavne aranžmánmi a aj emocionálnou melodikou. Progresívny rock sa jeho rukách mení na umenie a jeho muzikantská osobnosť je silne charizmatická v každej minúte.

Píše sa rok 2013 a považujem ho v tomto momente za Wilsonove vrcholné dielo. Je tu zastúpené snáď všetko čo by mala obsahovať kvalitná a vyvážená doska. Steven Wilson si svoje postavenie vybudoval od podlahy a dopracoval sa až na samotný vrchol hlavne tvrdou a poctivou muzikantskou prácou. Dielo Grace For Drowning je výstavným kusom v diskografii tohto majstra. Hodnotenie je myslím nadmieru jasné.

reagovat

Snake @ 07.04.2013 20:57:23
Pěkná recenze,alienshore.Láká mne to,láká...
Jsem fanoušek Porcupine Tree,nakoupil jsem si postupně nějakých dvanáct řadovek,ale ze sólové kariéry Stevena Wilsona neslyšel jsem vůbec nic.Já už pak byl jeden čas tvorbou jeho bandu poněkud přesycen.Ale možná dozrál čas se k němu vrátit.Navíc jsem shodou okolností docela nedávno četl moc pěknou recku i na metalopolisu...
Dalo by se to přirovnat k některému z alb Porcupine Tree?

Brano @ 08.04.2013 08:13:10
Súhlasím so všetkým,čo si tu napísal,aj s hodnotením.Treba ešte dodať,že tento dvojalbum je umelcovou reakciou na smrť jeho otca,preto je to celé také osobné a emotívne.Grace For Drowning som si kúpil hneď po jeho vydaní a považujem ho za vrchol Wilsonovej tvorby.Novinka The Raven ma zatiaľ neoslovila,ide to tak nejako mimo mňa...no neviem,možno časom.

alienshore @ 08.04.2013 19:00:44
Snake s týmto albumom nemáš nad čím váhať :-) ... neprirovnával by som to veľmi k albumom Porcupine Tree, Steven Wilson totižto dozrieva ako dobré víno a tento album to aj celkom pekne dokazuje ....

Braňo ani mňa až tak úplne The Raven nenadchol preto som ho hodnotil striedmejšie ..., ale ďakujem za tú doplňujúcu informáciu, nevedel som to a teraz ešte lepšie chápem toto úžasné dielo ...

Snake @ 08.04.2013 19:59:00
Už jsem proklepl své oblíbené e-shopy,cédéčko se dá pořídit za slušnou cenu.Až budu mít trochu času,ještě si poslechnu nějakou ukázku...

Mohyla @ 22.06.2013 15:05:56
......Dielo Grace For Drowning je výstavným kusom v diskografii tohto majstra. Hodnotenie je myslím nadmieru jasné.
Je! 5*!