King's X - Ogre Tones (2005)
01. Alone (2:57)
02. Stay (2:23)
03. Hurricane (3:31)
04. Fly (2:43)
05. If (2:58)
06. Bebop (4:00)
07. Honesty (2:42)
08. Open My Eyes (4:03)
09. Freedom (3:21)
10. Get Away (3:25)
11. Sooner or Later (7:00)
12. Mudd (4:41)
13. Goldilox (Reprise) (5:06)
14. Bam (5:15)
Total time 54:05
Obsazení:
Doug Pinnick - bass, vocals
Ty Tabor - guitar, vocals
Jerry Gaskill - drums, vocals
King´s X ve své vrcholné formě? V první půli alba tedy rozhodně, po zbytek desky těsně nad průměrem, možná trošku svéhlavý výrok, ale poslech alba mne k němu jasně vede. Po svých dvou experimentálních kouscích, z nichž především Manic Moonlight se mi kdysi docela líbil a za nový, neokoukaný inovátorský přístup, je potřeba kapele přiznat plusové body, se trojice vrací k více písničkové formě s důrazem na atmosféru, hutnost a vlastní feeling.
Že se jim to daří dobře hned od začátku slyšíme v úvodní, drsnou kytarou odstíněné Alone, i v následující, sytými basovými akordy uvozující druhou Stay. V Hurricane mne upoutává nejen Gaskilova bicí figura, ale i beztarostná akustická rytmika a kreativně vystavěný refrén. Fly- patří ke skvostům desky, svým nasazením i "rozmazaným" Taborovým refrénem. I následující Tyho skladba If- se velmi povedla, akustiky poletují kolem nás, nálada je uvolněná a z písně srší dokonalá souhra. Šestka Bebop- prostě nemá chybu, kytara rifuje o stošest, Doug zaječí a tempo se rozseká na malé kousíčky, následný zpěvný chorus s kapkou té srandy stojí za to. Baladická Honesty- pořád udržuje naši pozornost, čistým zvukem španěl i Taborovým oduševnělým přednesem. Po průměrné Open My Eyes se ani Freedom až tolik nevyvedla, i když změna nálady zkouší ukázat její půvab. Následující Get Away- mám rád, perkuse ve společnosti rumba koulí propašují do písně zvláštní, snovou vůni. Sooner or Later- je zatraceně zatěžkaná a jakoby nás chtěla uhoupat či potopit svými rozvláčnými rytmy. Mudd- se odvíjí v podobných intencích, také nespěchá, zrovna tak Goldilox (Reprise).
Vyměnit na konci alba jednu dvě depkárny za solidně rockující, či akustikami ovoněné kousky, bylo by zas pro jednou vymalováno, takto je to (jen) na 4*
reagovat
john l @ 04.09.2016 11:32:33
Byl jsem rád, žě kings zanechali experimentální dobu za dveřmi a protentokrát dali průchod písničkovější formě. Jednoduší a zapamatovatelnější melodie povýšili nad hledačský choutky, který jim úplně neseděly. Zase vítězí obsah nad formou.
kamila @ 04.09.2016 14:34:58
King's x jsou krutě nedoceněná kapela, já je dřív vůbec neznala, nikde se o nich moc nepsalo, u nás snad ani nekoncertovali. Přitom jsou to tak skvělý hudebníci, s originálním Beatlesovským pojetím a dvěma výbornýma zpěvákama. Sehnala jsem si hlavně první alba, to je základ a Tape Head nesmrtelná klasika. Díky za recenzi, tohle album neznám, ale věřím že dobrý bude.
Voytus @ 04.09.2016 14:57:55
Kamila: King's X ve svém okolí taky propaguju, jak se dá. Mimochodem, co takhle Dogman? To je alespoň pro mě vrcholem tvorby. Podladěné kytary, že by i metloši mohli závidět, hutný zvuk, pomalé, valivé tempo songů, výrazné melodie - prakticky jedna hitovka za druhou. Pokud jsi neslyšela, doporučujuji.
kamila @ 04.09.2016 15:14:56
Ahoj Voytus: Dogman dobře znám, hodně dlouhou dobu jsem mu nemohla přijít na kobylku, byl na mě moc tvrdej a depresivní, po čase se to ale napravilo jaksi samo a v tuhle chvíli ho počítám mezi jejich nejlepší alba, i když teda neznám úplně všechny. Naopak nikdy mě nepasoval Please Come... a z půli ani stejnojmenná deska z 92. Jak u tebe? Oni maj i hodně bočních projektů.
Voytus @ 05.09.2016 13:45:53
Kamila: Tak to slyším úplně stejně, obě Tebou jmenovaná alba také považuji za slabší. Z bočních projektů jsem toho moc neslyšel, ale baví mě Pinnick-Gales-Pridgen, prostě uchopení rockové hudby černochy má úplně jiný náboj, než na jaký jsme zvyklí od bělochů.
Voytus @ 05.09.2016 13:59:01
Vlastně jsem je nakoupil i do hudebního oddělení lounské knihovny, kde pracuji, a něco o nich napsal >> odkaz Mimochodem, dost se jim během 90. let a začátkem nového milénia věnoval Muzikus a Spark.
horyna @ 07.09.2016 06:45:12
Díky všem za jejich postřehy k této nedoceněné partě skvělých muzikantů. Věčná škoda že už nejsou činí. Voytus díky za odkaz, rád si přečtu.
Po experimentálnejšom období sa rozhodla kapela s albumom Ogre Tones vrátiť viac ku koreňom svojej hudby a zároveň aj pritvrdiť.
Dalo by sa povedať, že tvrdá a riadne zbustrovaná gitara Ty Tabora dáva kapele skoro až metalový punc. Producent Michael Wagener produkoval známe a slávne hair-metalové kapely a je to aj zvukovo cítiť na tomto albume. Nebolo to na škodu, lebo sa kapele podarilo ako tak vysporiadať s minulosťou.
Tvrdý nájazd skladby Alone a výkriky v nej sú pre túto kapelu dosť prekvapivé, celkove je to solídna rocková vec na úvod s podareným refrénom. Ešte o čosi lepšia je lyrickejšia Stay s grunge výpadom v refréne a song odsypáva až do svojho konca. Naproti tomu mi tretia v poradí Hurricane nepripadá nijako zvlášť oslnivá.
Dvojica skladieb Fly a If sú presne to čo od King's X očakávam. Fly je energický rockec s harmonickým viac-hlasým refrénom a If pre zmenu krásna lyrická záležitosť. Samozrejme taká Bebop sa dobre hrá na koncertoch, lebo si môžu pri nej zahulákať aj fanúšikovia, ale ten štadiónový refrén a celkový charakter skladby mne osobne neimponuje.
Tak sa nakoniec rozhodne Tabor vytiahnúť akustickú gitaru a tak je Honesty v skutku milým melodickým príspevkom. Zaujímavo rozvrstvené riffy stoja za to v skladbe Open My Eyes, výborna skladba. Opäť Taborom spievaný kúsok Freedom s tvrdými gitarami patrí medzi tie lepšie piesne na albume.
Nemastne neslané Get Away, Sooner Or Later či Mudd nevzbudzujú vo mne prílišné sympatie. Sooner Or Later by mohla byť v poriadku, nebyť toho príliš dlhého atmosferického sóla v štýle The Burning Down z albumu Gretchen Goes To Nebraska a tak sa prekvapivo Tabor veľmi neukázal v tomto gitarovom sóle.
V poradí trinásta Goldilox (Reprise) je reminiscencia na pôvodnú skladbu Goldilox z ich prvého albumu, v podstate je len o čosi dlhšia. Posledná Bam nie je ani skladbou, je to nejaké divné rádiové vysielanie zo skoršieho obdobia.
Pozitívum tohto albumu je jeho moderné vyznenie a dalo by sa povedať, že aj fanúšikovia zareagovali pozitívne na tento výtvor. Pravda je ale taká, že sa tu striedajú výborne piesne s tými slabšími, čo vzbudzuje pocit nevyrovnanosti celej dosky.
King's X nenatočili ani raz za svoju kariéru album, ktorý by sa okato podobal tomu druhému, ale pre mňa osobne je Ogre Tones slabším bodom ich diskografie. Reálne hodnotenie 3,5.
reagovat
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 0x