Dunaj - Dunaj & Iva Bittová (1988)
1. Overtura (01:31)
2. Kaše (02:31)
3. Dunaj (03:07)
4. V bílém (04:39)
5. Bumerang (02:59)
6. Sen (02:37)
7. Divoká svině (02:30)
8. Zrcadlový sál (02:51)
9. Kobylky (05:52)
10. Rukama (03:24)
11. Roztočená (03:54)
12. V černém (03:39)
Obsazení:
Iva Bittová - zpěv, percuse
Pavel Fajt - bicí, percuse
Vladimír "Venca" Václavek - baskytara, kytara, zpěv
Josef Ostřanský - kytary, zpěv
Jiří Kolšovský - zpěv, kytara, percuse
jako host :
Pavel Richter - kytary
Klenot české rockové scény - deska Dunaje s frontmankou Ivou Bittovou. Vzpomínám na koncerty s kytaristou Kolšovským, který naprosto originálním způsobem mlátil do kytary, na Ivu celou v černém. Na zvuku kapely bylo něco uhrančivého. I když deska nemá tu atmosféru živého provedení, kde jednotlivé písně vyzněly daleko působivěji a expresivněji, přesto je parádní. Iva i Pavel oproti své prvotině podřídili svůj výraz rockové kapele a tak hlavně u Ivy mám pocit, že se nemohla naplno projevit, nebo že jede na půl plynu, to je asi ale jen můj dojem načerpaný ze zkušenosti, jak dovede hudebně řádit.
Jedna z mála desek, kde nevidím slabší místo.
reagovat
ametyst @ 01.02.2017 21:17:21
Na tohle období kapely Dunaj, které bohužel netrvalo příliž dlouho, vzpomínám velmi rád. Jiří Kolšovský hrál na koncertech na svoji španělku, tehdy ještě v sedě a skrytý za plentou. Sólově zpíval pouze skladbu Kobylky a to otočen zády k publiku. Nahrávka byla pořízena v nedobré atmosféře, ve studiu Martina Kratochvíla na Budíkově a muzikanti s ní nebyli vůbec spokojeni, proto byl materiál o několik let později znovu nahrán v Německu a v roce 1995 to vyšlo pod názvem Pustit musíš. Naturelu Ivy Bittové bohužel tato rocková poloha nevyhovovala a a navíc neměla moc dobrý, osobní vztah k Jiřímu Kolšovskému, takže zhruba po roce spolupráci ukončila.
Ani se mi raději nechce počítat, jak dlouho už mám toto album doma. Samozřejmě na vinylu. Byla doba, kdy jsem ho poslouchal hodně často a dodnes mám k němu mimořádný vztah. Bylo to mé první setkání s polyrytmickou hudbou, s figurami na pět, sedm a já nevím kolik dob a taky s partou mimořádných hudebních tvůrců. A s Ivou Bittovou.
"Overtura" nakrojí nevšední poslech riffem, ze kterého jako kdyby stále někde něco trčelo a přesahovalo; je na pět dob.
"Kaše" má živý rytmus a výraznou melodii v refrénu, je neuvěřitelné, že lehce plynoucí píseň střídá šestidobé figury s těmi na sedm dob. Iva Bittová výborně zpívá a ví dobře, co a jak chce sdělit. Na malém prostoru dokáže být milá i jedovatá.
Mrákotný a nakažlivý rytmus a jeden z vrcholů alba - "Dunaj". Václavek zpívá s Bittovou v podivném dialogu, je to mrazivé a úžasné: Dunaj duní, Dunaj valí - už mě to bere, nohy mi hladí... Divoká skladba tepe v pětidobých smyčkách.
Další lahůdka přichází v zápětí: "V bílém". V první části Bittovou doprovází jen Václavkova baskytara v neokázalém motivu a nenápadné efekty v pozadí, když do skladby vstoupí Fajtův nezvyklý rytmický riff, zasněženou krajinu nejen vidíte, ale jste její součástí. Krásná věc.
"Bumerang" pracuje s výrazným basovým partem, výbojná instrumentace je na sedm dob a Bittová zpívá chladně a neosobně, ve vzduchu visí cosi nevyřčeného, před čím se nelze schovat: bumerang se vrací.
"Sen" je hříčkou na sen ve snu, hudebně ji tvoří hned několik prostorů a úsporné akordické hraní skladbě sluší.
"Divoká svině" přináší relativní odlehčení, legrácka, alespoň tak na ni koukám já, má ale opět poměrně složité aranžmá. A tím také končí první strana alba.
Na úvod druhé strany si Dunaj připravil "Zrcadlový sál" s melodií, kterou podpírá baskytara v jednohlasé vyhrávce; skladba se kolem vás převalí a vy si uvědomujete, že Bittová je opět skvělá.
"Kobylky" jsou příznačným motivem kapely na řadu let, objevují se v různých verzích i na dalších albech. Tísnivý pocit temných kytar ještě násobí zvláštní text.
"Rukama" je křehká skladba s rozloženými akordy akustické kytary a Václavkovým tichým broukáním, Bittová je v refrénu opět přesvědčivá. Nádherné a smutné.
"Roztočená" je výrazná píseň s chytrým textem, kapela nás tentokrát tlačí před sebou ve skákající figuře; Bittová sebevědomě prohlašuje: držíš mě, dusíš, pálíš mě a hladíš - pustit musíš!
Jemná "V černém" ukazuje, že je důležité kromě hudby vnímat i texty (většinou Karel David), i tento vykresluje úžasnou okolní krajinu s osudem své hrdinky, Kytara hraje jen to nezbytné, je ale rafinovaná a její part je ozdobou písně.
Když dozní poslední píseň a s ní celé album, mám v sobě pocit, který vlastně ani neumím popsat.
reagovat
alienshore @ 04.10.2014 11:11:14
Album som počul dávnejšie v dobách môjho dospievania a vtedy ma táto hudba obišla. Nebol som celkom ešte schopný vnímať hudbu King Crimson či nebodaj avantgardu. Musím ale uznať, že prvý album Dunaj je zásadné dielo českej hudobnej scény a Iva Bittová je spevácky zjav, ktorý človek nepočuje každý deň. Som o to radšej, že práve Danny sa zhostil prvej recenzie na tento klenot. Vďaka.
- hodnoceno 5x
- hodnoceno 0x