Out Of Focus - Not too late (1999)
1. That's Very Easy (9:04)
2. X (10:57)
3. The Way I Know Her (3:36)
4. Y (7:51)
5. Spanish Lines (9:11)
Recorded in 1974.
Obsazení:
Moran Neumüller: vocals, Tenor & Soprano saxes, flute
Remigius Drechsler: guitars, choir
Klaus Spöri: drums
Stephan Wischeu: bass
Wolfgang Göhringer: guitars, choir
Ingo Schmid-Neuhaus: Baritone & Alto saxes
Nevím, proč jsem si oblíbil tolik německý krautrock. Asi proto, že německé kapely byly opravdu skvělé a k nám se dostaly jen ty opravdu nejznámější - např. Kraftwerk, Tangerine dream atd (myslím sedmdesátá léta). Stejně to dopadlo i s Italama a francouzskou progrockovou scénou. Kapela je již na Progboardu recenzována, ale toto album ještě recenzi nemá. Proto se pokusím Vám album trochu přiblížit. Album jsem sehnal jen na vinylu, ale kvalita nahrávky je skvělá. Na to, že zvuk je původně z analogových pásků, které se po letech vynořily z archivu je zvuk výtečně restaurován a zvukaři odvedli skvělou práci. Album je nahráno již v roce 1974, ale světlo světa spatřilo až v roce 1999. Na vinylu jsou ještě dvě bonusové skladby, takže skladby jsou trochu jinak seřazeny, než na doprovodném seznamu skladeb na Progboardu. Na straně A je bonusová skladba č. 4 "It´s your life" a na straně B skladba č. 2 "Hey John". Úvodní "That´s very easy" - opět jejich klasika z prvních dvou alb s nádechem jazzrocku - flétna, vokál a souhra kapely je výborná. "The way i know her" - naprosto nádherná balada, skvělý zpěv a flétna, klobouk dolů. "Spanish lines" - hodně saxíku, přímá linka, nikam nevybočují. Něco mezi fusion a rockem. Hodně slyším podobnost se skupinou Colosseum. Skvěle propracovaná skladbička, chvílemi i dechová sekce. Bonus: skladba "It´s your life" - další velice povedená věcička, vynikající vokál a soprán sax. Skladba naprosto zapadá do koncepce alba, krásná balada a srdíčko zaplesá. Strana B "X" - opět návrat k jazzrocku, výbušnější věc po baladě, ale nic nepokazili a udržují Vás v napětí. Trochu je znát, že nahrávky jsou poskládané, každá skladba je z trochu jiné doby. Bonus "Hey John" - začíná to jazzrockovou fází, ale postupně se přelije do krásně zpívané balady, která dále opět zrychluje. Muzikanti se perou o sólové posty, kytara, sax, bicí, flétna a vše to zní dohromady skvěle. "Y" - další pecka na závěr alba, hlavní slovo mají sopránsax a kytara, doprovod opět šlape bezchybně a vše zní naprosto uceleně. Opět slyším podobnost s Colosseem, ale podobnost možná čistě náhodná. Skvělé album, podobností řadím k prvním dvěma, trojka již je hodně fusion.
Za husarský kousek zvukařů tento skvost vydolovat z archívu a za radost z nahrávky dávám 4 hvězdy.
reagovat
Mirek Kostlivý @ 04.01.2014 19:33:53
Miloši, díky za připomenutí této zapomenuté kapely. Zatím mi v diskografii chybí, ale asi se přemůžu a pořídím si ji na vinylu.
Jenom bych poprosil trochu zmenšit počet mezer mezi jednotlivými slovy a u interpunkčních znamének. Abych si tu zajímavou recenzi mohl v klidu přečíst, tak jsem si ji dovolil upravit a o ty nadbytečné mezery zmenšit.
Jinak by to bylo čtení opravdu sisyfovské :-).
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x