Profil uživatele Miloš Novák
Recenze:
Electric Flag / Groovin' Is Easy
| 2017-11-25 | 60 léta tady moc neletí, ale tato kapela byla dosti významná a tak je zapotřebí se o ní zmínit. Proč ne , když zde hrál i M. Bloomfield.
"It´s not the spootlight", nádherná pomalejší skladba, vocal, klavír , hammondky dominují, kapela pro mnohé neznámá, ale stačí pustit a jste na svém. Brassrock se tady moc neprovozuje a je to velká škoda. Druhou věcí alba je nádherné blues, dá se říci, že dominuje vocal, dechy f. harmonika. Parádička. Kdo má rád blues, nesmrtelná skladba. "I found out" - tato skladba trochu přičichla ke klasickému jazzu, ale je to krásný úlet. Hlas zpěváka mi hodně připomíná D.Thomase z Blood, sweat and tears. "Never be lonely again" - opět strašně podobné BSAT. "Losing game" - kapela se odvázala, dominuje vocal, tato muzika byla velice nadčasová, spojení klasického power tria s dechovou sekcí byla naprostou novinkou. "My baby wants to test me" - solo kytara, hammondky a vše podkresluje dechová sekce. Zpěvák začne a máte husinu. Takto má vypadat blues, já tomu říkám, až na krev. Nejlepší skladba na albu. "I should have left her" - základy rock n rollu , jako vyšité. Takto se hrálo v sedmdesátých letech. "You don´t realise" - další špička na albu, ale řadím k baladám. Další krása na albu, neskutečné a nadčasové, to je darda. "Groovin is easy" - toto je nejslabší článek alba, již to zahučelo do komerce.
Nebýt poslední skladby, byli by za 5 hvězd, proto 4 hvězdy.
» ostatní recenze alba Electric Flag - Groovin' Is Easy
» popis a diskografie skupiny Electric Flag
Ange / Guet-Apens
V roce 1978 po dvou živých a jedné kompilacy vydala kapele další album,tak se na něj podíváme.Mám to poměrně nové a ještě nenaposlouchané.Takže budu psát rovnou ze sluchátek.
A Colin-Maillard - Nezvykle,pěknej mazec na úvod,hard-rock,netypické na tuto skupinu,ovšem typické,najednou prudká změna rytmu a již jsme doma,skladba plyne v poklidu,jak jsme zvyklí,varhany dominují,přidává se kytara a opět zrychlují,jsou neskuteční,lámou Vám to do hlavy,kytara kouzlí a Vám se tají dech.Myslel jsem,že se bude konat nějaká sestupná recenze,ale opak je pravdou,kapela dozrála,jako víno.Bombastický začátek alba.
Dans les poches du berger -- štěká nám tam pes a je tu balada,jako fík. Je to naléhavé,je to baladické a melancholické a je to krása.Jsou to borci.Hodně kláves,ty dominují,zpovzdálí velice přesné bicí nám s basou tvrdí muziku.Paráda.
Un trou dans la case - Na tomto albu hodně,až nezvykle vokál,nejsem na to u nich zvyklí,ale,nic se neděje,prostě začali víve zpívat a hlavně kytarová sóla změnila celou tvorbu kapely,dříve dominovaly hammondy,zatím na celém albu,kytara.
Virgule -- Kratší věc na albu s deklamováním a kytarou,což oni umějí na zlatou medaili.
Réveille - toi - tak tady se dát vyzdvihnou,asi jen ten naléhavý zpěv,který Vám opravdu rve duši.Je to tak ostré,že se Vám zdá o čertech.
Capitaine coeur de miel - Deklamování,tak takto zpívá a deklamuje Leonard Cohen,kytara,chlapci nás dusí naléhavostí zpěvu,kytara má prim.Opravdu nezvyklé.je tam něcco ze šansónu ala Gilbert Becaud a je to parádní závěr alba.
Kapela nezměnila úmysly hrát skvělou muziku a zapojit se do komerčního stylu. I po letech ,dokázali,že hrát opravdu umí a proto 4 hvězdy.
» ostatní recenze alba Ange - Guet-Apens
» popis a diskografie skupiny Ange
Ange / Par les Fils de Mandrin
| 2014-10-05 |
Uplynul rok a další album,je na světě.Kam se tentokráte vydají,bude tonádherná baladická skladba opět tajuplné nebo baladické.Uvidíme.
Par les fils de mandrin - pomalý začátek a najednou kytarový mazec,změny rytmu hned v úvodní skladbě,nádherný vokál a kukačka skladbu ukončí.Moc pěkná skladba na úvod.
Au café du Colibri - skladba spíše šantánového stylu,varhany,opět vynikající zpěv.Hodně mi to připomíná skupinu The Bonzo dog band.
Ainsi s´en ira la pluie - nádherná baladická skladba,jenn zpěv,deklamování a varhany.Jsme zase v jiném světě a fascinující závěr,valí do nás naléhavost a tuny muziky.Je to třída.
Aautour du feu - jen kytara,zpěv a foukací harmonika a balada ,jako fík.To je opět nádhera,přidala se i flétna a vše dohromady zakončí španělské rytmy.Pecka.
Saltimbanques - usekávaný rytmus,flétna ,zpěv,skladba spíše skotského stylu,podoba s Fairport Convention,opět změna stylu,ale jsou to borci.
Des yeux couleur d´enfant´s - flétna na úvod,zpovzdálí hammondy a kraluje ak.klavírek a zpěv.Opět baladického typu,ovšem s prudkou změnou rytmu,kde řádí kytara.
Atlantis ´´les géants de la 3e lune - pěkně tajuplné,krásně pomalé,to se moc povedlo hodně varhan,zpěvu,šeptání a deklamování.Já tomu říkám,krása nesmírná.Závěr skladby,kytara a je konec.Nádhera.
Hymne á la vie - balada,jako hrom.Bože Ti hrajó. Jen španěla,zpěv,varhany a chvílemi foukací harmonika.Tak pánové,tomu říkám muzika,která ná přináší tu kýženou radost.Naprosto skvělé.
a)Cantique - nádherná flétna,krásný,velice naléhavý vokál,velice rytmické a ta španělka,lidi to je dílo,chce se Vám brečet,Ti umí rozdat radost.Pro tyto skladby miluji muziku.
Nejdelší skladba na albu a také nejkrásnější,je to na zlatou medaili.Album je naprosto vyrovnané,kapela hraje skvěle,žádné výkyvy,proto opět za plný počet.
» ostatní recenze alba Ange - Par les Fils de Mandrin
» popis a diskografie skupiny Ange
Ange / Emile Jacotey
Jak jinak,než po roční pauze kapela vydává další album.Jsou tedy velice plodní,ale vůbec nemůžeme mluvit o nějaké sestupné tendenci,stále si udržují svůj vysoký standard a toto album,je toho důkazem.
Béle,béle petite chévre - hned nástup,jako řemen,až nezvykle rychlý na předchozí díla skupiny.Solo. kytara řádí,deklamace se střídá se zpěvem,změny rytmů,ty jsou známé již z předchozích alb. Je to ten galský prog-rock.výborná věc na začátek.
Sur la trace des Féés - Tak takovou nádhernou baladu,umí udělat málokterá kapela. V tom jsou Ange naprostí mistři.Něžné tóny španělky a fascinující zpěv,zpovzdálí velice jemně hammondky.Lidi,to je krása.
Le nain de Stanislas - na úvod trochu kostelních varhan,ale změna rytmu na rychlejší a opět návrat do kostela.Změny rytmu ovládají skvěle a skladbám,to jen prospívá,překvapivé,ale pěkné.
Jour apres Jour - další melancholická balada,pouze se španělkou,varhanama a zpěvem.Výborné.
Ode á Emile - další pomalejší a baladická věc,ale na albu,které hodně zbaladizovali to sedí.Krása.
Ego et Deus - přišlo podstatné zrychlení a oživení,co vyzdvihnout,zpěv ,ak.piano a klávesy,vidím,že přibrali i moog.
J´irai dormir plus loin que ton sommeil - oproti minulému albu,trochu z jiného soudku,značně začali hrát hodně melancholické náměty,já v tom nevidím žádný problém.Nemohou hrát stále stejně,že.
Aurélia - je Vám jasné,dle názvu,že Vás čeká další balada a jaká nádherná.
Les Noces - z kraje skladby jen deklamování a varhany,nastupuje k sólu pravděpodobně dle zvuku moog,přidá se kytara a je z toho pomalu jazzrockový mazec.Moc se povedla.
Le marchand des planétes - jasný důkaz,že jsou to Francouzi,vystřihli šanson,jako Edit Piaf (vrabčák)
Trochu jiné album,hodně melancholie,ale na 4 hvězdy určitě má. Kdo má rád balady,tak si YT pustí baladu Sur la trace des féés. Tu na albu vyzdvihuji.
» ostatní recenze alba Ange - Emile Jacotey
» popis a diskografie skupiny Ange
Ange / Au-Delà Du Délire
A opět po roční pauze,vydali Ange své třetí album.Alba vydávají vždy s roční pauzou,krom živáků.
Godevin le vilain - Naléhavý zpěv se na Vás valí s velice hutnou muzikou,temnota ze skladby přímo čiší a pomalý závěr skladby s houslema.
Les longues nuits d´Isaac - naléhavost muziky se střídá s baladickou a skladba je to přenádherná.
Si j´étais le messie - deklamování podporované flétnou hammondy.Ještě tak rozumět.
Ballade pour une orgie - jak patrno z názvu,opravdu to balada je a jaká.Krásné vokály,podporované španělkou a smyčci.
Exode - Velice majestátní začátek skladby,nastupuje španělka a vokály.Tak to je věc.Nádherná skladba.Na tomto albu je již slyšet Symfonický orchestr a je to dílo parádní.
La bataille du sucre - novinka,nastupuje harpsichord ,dá se říci,že této skladbě dominuje
opět pomalejší rytmus,ale kapela to dovede podat a dovést k dokonalosti.
Fils de lumiére - tak tady zase jasně kralují hammondy,basová linka také nezahálí a oět krásná skladba.
Au-dela du délire - nádherná španělka s flétnou harpsichord,cvrlikání ptáčků a přechod až ke kostelním varhanám doplněný solo.kytarou,konečně v této skladbě je jí pořádně slyšet Jean Michel Brezovar na ní válí.Musím opět konstatovat,tak takto končí mistři.Nejlepší skladba na albu.
Album se mi líbí více,nežli předchozí,proto dávám 5 hvězd.
» ostatní recenze alba Ange - Au-Delà Du Délire
» popis a diskografie skupiny Ange
Ange / Le CimetiIÈre Des Arlequins
Po roce vydávají Ange své druhé album,které řadím k jejich absolutní špičce.
Ces Gens-La - naléhavý vokál.podkreslený hammondama,občas usekávaný rytmus se změnanama až do baladické muziky.
Aujourd´hui c´est la féte chez l´Apprenti-sorcier - kralují opět prudké změny rytmu a muzika hřeje u srdce
Bivouac-1ére partie - na začátku popěvek,vyznívá spíše,jako nějáká vánoční,ale potom se skladba rozeběhne,kralují hammondy a basová linka.Moc pěkné.
L´Espionne lesbienne - spíše deklamování se španělkou a flétnou.
Bivouac Final - na začátku pěkně ponuro a děsivo,hezky nás straší,solo kytara jak jinak varhany mají prim.
De temps en temps - chvílemi,až kostelní varhany se zpěvem,opět hodně baladicky naladěno.Paráda.
La routea aux Cyprés - španělka,flétnička,zpěv a je z toho nádherná balada.To pohladí duši.Přepychové.
Le cimetiére des arlequins - Nejdelší skladba tohoto velice krátkého alba.na začátku silná basová linka se zpěvem,postupně se přidávají další nástroje,chvílemi zpěv,chvílemi deklamování,hammondy nabírají na síle,skladba zrychluje a graduje v závěru skladby napodobení tlukotu hodin a hodně ponuré bicí. Veli pěkný závěr alba.
Dal by jsem albu čtyři a půl,dělit ale nelze,takže hodně silné čtyři,protože není tak sevřené jako jednička.
» ostatní recenze alba Ange - Le CimetiIÈre Des Arlequins
» popis a diskografie skupiny Ange
Ange / Caricatures
Další skvělá francouzská kapela mnohými považován za vůbec nejvýznamnější francouzskou progresivní skupinu.
Na albu si můžeme vyslechnout trhané francouzské deklamování,vydatný scénický prog s hrubou kytarou.
Snad galský přístup k prog-rocku.
Hudebně je album konzistentní i proměnlivé,přilivové vlny,zpěvné motivy,mluvené slovo,melodramatické odkazy s nakročením,až do kabaretu.
Hudba založena hlavně na hammondovém podkladu s občasnou flétnovou expozicí.
Trochu se Vám pokusím přiblížit jednotlivé skladby.
Biafra 80 - nádherný začátek,temná muzika se na Vás valí,je to ponuré,ale nádherné.
Tels quels - silné deklamování a zpěv,varhany,kytara a vše dohromady ,paráda.
Dignit? - opět prudká změna rytmu,muzika připomíná tažení armády do boje a následuje zpomalení,řekl by jsem,skoro do balady.Hojně opět hammondky,ty ostatně kralují,na celém albu,konečně se poprvé ozývá flétna,která skladbu nádherně zjemní.Klobouk dolů,nad tou nádherou.
Le soir du Diable - na začátku španělka se zpěvem,výrazné bicí,sem tam se ozvou varhany,celá skladba ve velice výrazném baladickém duchu.
Caricatures - nejdelší skladba alba,na začátku mluvené slovo,pomalu nastupují varhany a flétna a vše se najednou zboří do velice hutného zvuku,opět zmírní,chvílemi jemné náznaky japonské muziky,další prudká změna,skladba je propracovaná do posledního detailu,vypadá to,jako hudba k nějakému dramatickému filmu a výsledek krása nesmírná a precizní hra všech muzikantů.Závěr skladby s vokálem silně baladickým a tak nádherné hammondky.
Biafra 80 - album končí,poslední skladba spíše improvizace a dílo je ukončeno.
Za silnou nadčasovost a za úžasný výkon dávám 5 hvězd.
» ostatní recenze alba Ange - Caricatures
» popis a diskografie skupiny Ange
Ruins / Stonehenge
Kapela byla představen,ale profil žádného alba,zde není.Začneme jejich dvojkou Stonehennge.
Chci upozornit,že jsou to vše velice avantgardní díla,což asi mnohé posluchače odradí,vyzkoušet trochu ze světa jiné hudby,myslím můžete.
Big Head - opravdu Vám z toho ta hlava asi trochu naroste,zvukozměť nástrojů a hned zkouší co vydržíte.Je to organizovaný chaos.Náročnější si vychutnají.
Iron Lady - jak mohou 2 muzikanti stvořit takový nářez,kratší věc,ale skvělá.
Cathechism - Slyším Sex Pistols a Never Mind the Bollocks,opět binec neskutečný,tlučou Vám do hlavy klín obrovských rozměrů.
Kibbutz - ani náznak židovské muziky,pokračuje Když by to šlo,tak nás Všechny srovnají se zemí,nic je nezastaví a mastí si svoje dardy do ohluchnutí.Pecka , nářez a´la trashmetal a dusí Vás a nenechají vydechnout.To je porce hudby,utrhne Vám to uši.Skvělé.
Fallout - Další skladba a´la mastiči Sex Pistols,ale hrát toto ve dvou je neskutečné,při mixování ve studiu to musela být píííplačka.
Plexus - další rána pod pás,ale pouze minutová záležitost.Jsou to ranaři
October - konečně trochu zmírní,ale opravdu jen mírně a již jsme opět v trashmetalu,neskutečné změny rytmu a je tady mazec první třídy,mistři končí a mě přestává domykat chlopeň.
Hexagon - ten ranec muziky pokračuje v neskutečném tempu a to jsme teprve v polovině alba.Na první poslech nestravitelné i pro zaryté trashmetalisty,ale pozor trash to není,je to avantgarda a strašnej nářez.Jenom polykám.
Anaclasis,Holebones,další 2 skladby,no to je hokej,bicí z Vás systematicky vytloukají duši a poměrně se jim to daří.
Hail - výrazné(konečně zpomalení,ale určitě nás ukolébavají).Hlavní znak,tvrdé suché bicí.V bicích se nevyznám,jsem spíše přes dechy.
Stonehenge - Chtěl by jsem ten blázinec vidět naživo,to musí být neskutečné. Oni se snad předhání kdo vymyslí něco bláznivějšího.Jedou a jedou přes mrtvoly.Opravdu nepoleví ani o mm.
Thebes - tak tady ten Minotaurus se Vás snaží napíchnout a sežrat hned ze začátku skladby a litovat Vás nebude.Normálně slyšíte,jak ta obluda se k Vám blíží a chcete vzít roha,ale když máte sluchátka na uších,tak to nejde.Parádní počin.
Fragment - jen minutová věc,ovšem po zmírnění další jednou to utnou.
B.U.G. - nedokáži pochopit myšlení a obrazotvornost těchto muzikantů,kde brali nápady,ale jsou to géniové.Dovedou stvořit muziku velice tvrdou,která Vám ničí až mozek,ale přitom je to perfektní a využijí Vás nadoraz.
Ripples - trochu oddechu,ani nápad,řežou do Vás opět,co se do Vás vejde a ukaž posluchači co vydržíš,ječivé vokály , úderné bicí a ty poslouchej.Hrom,aby do nich.Paráda.
Masacori - opět jedna z kratších skladeb,ovšem ranaři jsou na dorazu.
Divided - neuberou a neuberou,tady pěkně řádí velice tvrdá basa,mazec neskutečný.
Octopuus - konečně zmírnění,velký omyl,jedou opět naplno se změnami rytmu,basa ,bicí ,ta basa je neskutečná,hraje ní , jako na solo kytaru.Božské.
Dadaism - tak při názvu jsem neočekával zrovna nějakou velkou změnu a také se nekoná.Změny rytmu se ,ale konají a docela velké. Neskutečná skladba.Jeden z vrcholů alba.Smekám pomyslný klobouk.
Infect - Tak takto končí mistři,tady to klidně srovnám s Black Sabbath a Iron manem,ta ponurost tam je,jako vyšitá,ten hlas taky,je to dílo.
Za naprostou originalitu,neznám kapelu,která by hrála tímto originálním způsobem,pouze ve dvou ikdyž možnosti dnešních studií,jsou asi na daleko vyšších úrovních,nemám rád trash,nemusím ho,ale u této skupiny mi to sedí,jako p---l na hrnec,jedině 5 hvězd.
» ostatní recenze alba Ruins - Stonehenge
» popis a diskografie skupiny Ruins
Mona Lisa / Grimaces
Zamiloval jsem si francouzské kapely,již proto ,že se sem nic za mých mladých let nic nedostalo.Tato kapela je skvělá , něco mezi hard a progrockem ovšem jejich výraz je naprosto svůj .
Udivuje mne,že na jedničku,nebyl žádný ohlas.Proto si přiblížíme dvojku a narvu to do Vás až do konce,čili do šestky.
La mauvaise reputation - typický šanson z Francie,až někam Gilbert Becaud,ti se neztratí a úlet úplně jinam z rocku.Perfektní začátek.
Brume - To je jiná,vše založeno na vokálu,nádherná flétna a kytara a hoši stále jedou.Opět nás vyučují,jak se hrál progrock za mojich mladých bylo mi 25
Conplainte pourun narcisse - v této skladbě se nedá asi nic vyzdvihnout,asi jediné slabší místo na albu.
Le jardin des illusions - to je jiná bomba ,hammondy ,ostrý začátek ,naléhavý vokál srandička s dudama,kurnik ,to je ono proto je mám rád.Najednou nápad a hudba ,dá se říci muzika je tady.Tak tato kapela nám rozdává tu radost a potěšení.Miluju je.
Accroche-toi et suis-mui - nádherný vokál na začátku skladby,basa je na vrcholu celého alba,bože Ti hrajou,opět trochu flétna,mění rytmus a najednou mluvená balada.Lidi to je dílo.Strašně naléhavé,ale naprosto nekomerční,již jsem prohlásil,jsou svoji.
Au pays des grimaces - Pěkně nás straší v začátku skladby,pouze minutku a poračují ve starých kolejích.
Maneges et chevaux de bois - French šantán,to je ono.důstojný závěr alba,Vidím jasně Moulin Rouge a ty krásný holky naprosto jasně.
Album se strašně povedlo,možná,že jim nadržuji ale prvních 5 je u mne za5 hvězd.
» ostatní recenze alba Mona Lisa - Grimaces
» popis a diskografie skupiny Mona Lisa
Mona Lisa / L'Escapade
Francouzské kapely ,to byla velice neznámá kategorie kapel,které jsme absolutně neznali,až v dnešní době má člověk možnost si je vychutnat,zjistíte,že se naprosto vyrovnají anglickým a americkým slavným kapelám.To co hráli,je neskutečné a je to sice trochu jiný styl,ale jsou svoji.
Prellude al´ escapade - návrat do hudby barokního období,pomalá skladbička,ovšem,na úvod velice pěkné.
Le fantome de galashiels - skotské dudy na začátku a následuje balada ,jako hrom. Je to taková nádhera,že se Vám chce brečet,krása za jedna s hvězdičkou,vše podbarveno hammondy flétnou.Je to něco.
Voyage vers L´infini - začátek,nádherný dvojhlas,flétnička a kapela čaruje,nápad za nápadem a vše zakončí opět krásný vokál.Ti hrají.
Les vieilles pierres - vánoční motiv na začátku skladby a nádherný přechod do další pecky,proč se tato kapela nechytila a neproslavila ve své době mi nějak nedochází,holt takový je život.
Le colpourteur - nádherná kytara,trochu,ale velice trochu zrychlení,hammondy,flétnička,hodně do J.Tull a ta krása Vás dostane.Jsou to mistři,žádní ranaři,proto se mi to líbí.
Pettit homme de la terre - Opět hodně do Tull,flétna,basa bicí naprostá dominance,přidá se saxík a na závěr hammondy.Je tp perfektní.Střídání rytmů doménou této skladby,naprosto pestré a kapela kouzlí. Kdo má rád progrock,bude si medit,sice trochu odlišný progrockový styl muziky,ale v tm je ta genialita.
Kapelu jsem neznal,byla mi doporučena jsem z ní nadšený.Již vlastním 4 alba a na cestě je páté. Za výkon a celkovou vyrovnanost alba za zlatou.
» ostatní recenze alba Mona Lisa - L'Escapade
» popis a diskografie skupiny Mona Lisa
Yamash'ta, Stomu / Freedom Is Frightening
O albu se zde ještě nikdo nerozepsalmzkusím t o napravit.
Trochu z jiného soudku,než GO,jiný styl muziky a také trochu náročnější. Celkově,jedno z nejhodnotnějších děl,které Stomu vytvořil.
Freedom is frightening - velice ponurý začátek,zpovzdálí dechová sekce,hammondky a vše dohromady ,nádherná pomalá skladba,která stále graduje,muzika se na Vás valí.nesleví v náročnosti a v překvapení v evýborných nápadech astále se něco děje,když to není kytara,hlavní slovo mají dechy nebo klávesy.Album je asi poměrně neznámé,chvílemi v této skladbě rock,chvílemi ke konci skladby spíše jazzrock. Jedou nadoraz,všichni hrajína maximum a vše dohromady (Victory)
Rolling nuns - opět jazzrockový začátek ale kapela později sklouzne do krásné pomalé náladové skladby,ani by jste to po úvodu nečekali.A to je ono.Dovedou zaujmot,kytara dělá divy a všichni muzikanti září a je to jízda jízd.Dobře rozjetý vlak jen tak nezastaví a máme tady příval hudby,že nestačíte žasnout.Lidi,je to nádhera. Konec se zpěve,je naprosto famózní a již ta nádhera končí,
Pine on the horizon - trochu z jiného soudku dechová sekce umí naprosto perfektně,co je po ní požadováno a všichni hrají,s nadšením.Takto se hrávalo zadarmo,když se chtěla kapela prosadit,ovšem,toto jsou na prostí profíci a mastěj nám to do hlavy neskutečně.Tito pánové se hledali,až se našli a hraje jim to opravdu skvěle.Pomyslný klobouk,je dole.Fantastický jazzrock,podpořený dech.sekcí,to je nářez a moje přirovnání,mazec a řacha.Neskutečné 10 hvězd.
4 Wind words - nedá se dělat muzika jen v rychlém tempu,zmírnit se musí a v této skladbě s e to kapele velice povedlo. Začátek housle,jako Darryl Way,hodně podobný zvuk,ovšem tu nádheru a krásu hraje bratr šéfa Hisako Yamash´ta. A strašně válí,ty housle Vás dostanou,všichni hrají,housle válí.Já na ně hrál,tenkráte za mých mladých let,se tomu říkalo skřipky,dnes,s rockovou hudbou u některých kapel,naprosto nepostradatelný násroj,Curved Air,Wolf.Chtěl jsem dát 4 hvězdy,ale poslední skladbu dovedli k dokonalosti,takže jedině 5 hvězd.
» ostatní recenze alba Yamash'ta, Stomu - Freedom Is Frightening
» popis a diskografie skupiny Yamash'ta, Stomu
Donovan / Sutras
Tak konečně se nám Bob Donovan vrátil do světa hudby.To co produkoval,mělo většinou značku (špatně)
Toto album se již naprosto vymanilo z jeho doposavadní průměrné tvorby a všichni fanoušci se mu po letech vrátili.Měl jsem ho rád i kdyř slávy B.Dylana nedosáhl.Náš národ ho ale miloval,protože jedna skladba běžela v pořadu Na houpačce - Hurdy gurdy man,která měla velký úspěch.
Nebudu rozebírat jednotlivé skladby,bylo by to zbytečné
,prostě se vrátil do sedmdesátých,naprosto geniálním způsobem a běhá Vám mráz po zádech.Je to veselé,je to hravé a je to velice smutné.
Nádherné album po tolika letech,nedám na něj dopustit,vydržel a zahrál a nahrál,bez milosti 5 generačných.
» ostatní recenze alba Donovan - Sutras
» popis a diskografie skupiny Donovan
Xhol / Motherfuckers G.M.B.H & Co. KG
Tak toto album je trochu odlišné od dvojky,také je o tř roky mladší a vývoj kapely je tam znát.Vůbec ovšem nepolevili v náročnosti hudby,je to opět výborné album.
Radio - opravdu ladění rádia,úryvky z hitů,moc hudby zde není,ale na tehdejší dobu, výborný nápad.Připomíná mi to trochu Kraftwerk a úvodní skladbu z alba Radio aktivität.
Leistungsprinzig - hlavně saxík v kratší skladbičce,co chtěli říci,tak řekli.
Orgelsolo - i dle názvu,samozřejmě nádhera s varhanama,je to tiché,krásné,neoposlouchatelné a dojmou Vás,že se musíte zamyslet a tuto skladbu si pustit několikrát za sebou.Nádherná pecka. Psychedelie,jako hrom.
Side 1 first day - tajemné zvuky,flétna,hammondky a krása,opět psychedelická skladba,někam do tvorby P.Floyd,do doby alba Ummagumma.Beze zpěvu,ale stejně,jako Floydi,naprosto skvělé a neotřelé.VIVAT.
Grille - Floydi honili mouchu a tady má své zadostiučinění cvrček.Jen čekám,kdy ho také dorazí novinama.Ovšem,nic se neděje,jen se přidá lehounce flétna a zpovzdálí latinské bicí,pravděpodobně bonga a náladová a pszchedelická věc,je na svém zdárném konci.
Love potion - hammondky a zpěv září,nyní se hodně blíží ke kapeleVannila Fudge,jak byli ovlivněni,nedokáži odhadnout,pokračování ovšem psychedelický sax a ten se rozjede do nádherného,dlouhotrvajícího sóla.Je vidět,že jsou naprosto sehraní a nedělají jim žádné problémy při těchto výlevech udržet ryrmus.Já myslím,vrchol alba. Nudu neznáte,pořád se něco děje,proto za snahu za změnu v muzice a originalitu dávám 5.
» ostatní recenze alba Xhol - Motherfuckers G.M.B.H & Co. KG
» popis a diskografie skupiny Xhol
Xhol / Xhol Caravan - Electrip
Tato kapela mi naprosto přirostla k srdci,zná to málo lidí a krautrock je moje krevní skupina.
Electric fun fair - začátek,česká dechovka,ale další pokračování,nádherné varhany,je to plné,předhánějí se kdo je lepší a vznikla z toho tato nádhera.Hammondky mají prim,jako úvodní skladba pěkná pecka i kyž bez vokálu.
Pop games - saxophony naprosto vedou,je to staré jako uhlí,ovšem naprosto neopotřebované a za nápady v r.69,jednička s hvězdičkou.Páni muzikanti,těžko zařaditelná muzika,něco mezi psychedelic,hard a progrockem,další skvělá skladba na albu,hodně,jako Varga a jeho Collegium musicum.Nádhera nádher.
All green - trochu změnili a vydali se do jazzrocku,oni často mění rytmus a v tom je to umění,hrají,jako bozi.Takto dlouho hrát hammondky,jsem ještě asi neslyšel.Jsou to válci.
Raise up high - 17,45 myslíte výlet do kosmu,houby v této nejdelší skladbě alba,poprvé zpívají a vůbec ne špatně. V předchozí skladbě prim hammondy,tady sax a dohromady je tady kapela za deset hvězd.Ti mne dostali.Vychutnávám si muziku,jako by jsem slyšel poprvé,ale slyším je minimálně podesáté,čím více,tím lepší.Neskutečná a zapomenutá kapela.To je jízda. Střed skladby,přeci jen trochu avantgardní,ale vše se vrátí pomalu k původní linii a varhany dominují.Nerad se opakuji,ale udělám to,krása nesmírná.Již jsem několikrát pravil že Němci,tak jsou dobří v kopané,tak jejich kapely,bohužel se k nim člověk dostane,až v dnešní době ,byli vynikající a bohužel,jde do tisíců amerických,anglických,italských,francouzských atd.co nikdo nikdy neslyšel,bohužel.
Walla masallah - tak takto končí mistři,náznaky arabské muziky,srandička,nenapodobitelné.
Bonusy - Planet earth -pravděpodobně singlové záležitosti z pozdější doby dechaři a mizerný zvuk,jako muzika určitě ne špatné,ale vůči albu,trochu sem nepatří,ale berme,jako bonus.
So down - to je jiná,až do nádherné balady,zpěvák krásně deklamuje a asi by z toho byl hit, )kdyby se to hrálo).
Kapela předvedla na r.1969 takový výkon,že zůstává rozum stát.Muzikantsky,naprosto sehraná kapela,nápady až neskutečně skvělé,hodně málo lidí v té době dovedlo takto zahrát.Jediné možné GLORIA a 5 hvězd.
Raise up high -
» ostatní recenze alba Xhol - Xhol Caravan - Electrip
» popis a diskografie skupiny Xhol
Guru Guru / Hinten
Další album kapely o rok starší,které mám ve sbírce.Trochu jiné,než následující Känguru,ale naprosto vyrovnané obsahem muziky.Opět pouze čtyři skladby,ale skvěle zahrané. Vše samozřejmě se zase odehrává v delších,muzikantsky skvěle zahraných plochách.
Electric Junk - začátek skladby,rockový nářez,který pomalu přejde do kosmické hudby,jakou nám převáděli Hawkwind.Trochu slova v mateřštině,asi kulturní vložka a skladba pokračuje v rockovém duchu až do konce.
Nato,že jsou jen tři,pěknej mazec.
The meaning of meaning - pomalejší začátek skladby,opět tam ty náznaky a hra podobná Hawkwind je slyšet.Pěkně ponurá věc,muzika se Vám zařezává do uší.Je to skvostně vymakané a asi svůj účel to splňuje. (postrašit Vás). V Závěru skladby přidají v rytmu,ovšem ta temnota nezmizí,ani při rychlejším tempu. Vynikající skladba.
Bo Diddley - další posun ke zrychlení tempa,skvělá basová linka a vůbec,všichni tři poctivě makají do roztrhání těla. Co dokáží ve třech zahrát,je neskutečné.Valí se na Vás tolik hudby,že nestačíte zírat.Další pecka na albu.Skvělé.
Space Ship - závěrečná skladba alba,začátek opět zahalený do tajuplného oparu,je trochu slyšet jejich vrstevníky Faust,pomalu se propracují ke zrychlení tempa a skladba kulminuje opět kosmickou muzikou s tajuplným podtextem. Další výborná skladba a nádherný závěr alba.
Toto album plně srovnám s Känguru,kterému jsem dal 5 hvězd a proto opět jednička s hvězdičkou a plný počet za krásu po tolika letech objevenou.
Bo Diddley -
» ostatní recenze alba Guru Guru - Hinten
» popis a diskografie skupiny Guru Guru
Guru Guru / Känguru
Zlatí Němci.V mých mladých letech ,pro mne naprosto neznámá kapela a proto si ji vychutnám,až ve velice pozdním věku.Možná ,že tenkráte,by jsem ji nedokázal naplno pochopit.Náročnější muzika,asi zařazeno k progrocku.
Oxymoron -10 minut Vám uplyne,jako voda,je to krásná skladba,možná,dle mého názoru,ovlivněno kapelou Amon Dűll. Myslíte,že vrchol alba,jak to bývá v úvodní skladbě,naprostý omyl.Album se vyhraje ,až k dokonalosti.
Immer Lustig - A již válí,celá kapela,co produkují na r.72,je neskutečné.Chvílemi zpěv,chvílemi šepot,vše do mystiky a posluchači,starej se.Je to náladové, Chvílemi moc rozvláčné,ale nenudí.Závěr skladby,říkám,zlatí Němci,válí,jako o život,paráda.
Baby cake walk - a jsme někde jinde,ztratila se psychedelie a máme přímočarý rock n roll,to je nářez.V tom je právě jejich genialita,najednou řežba na diskotéky.Byli to géniové.S prudkou změnou rytmu,si nedělají problém a na konci skladby to vyšperkují tím,že všichni muzikanti,mají své solíčko.-Tomu se říká,muzikantská dokonalost. Mám rád krautrock,hodně napodobovali kapely,ale když se dílo zdařilo,byla to pecka.Skvělá věc.
OOga Booga - málo zpěvu,hodně kytar a najednou kapela hraje,jako o život.Neskutečný závěr alba,kruci,to je darda.Proto toto album řadím s Hinten , jako nejlepší,co skupina vytvřila.Minimálně 5 hvězd.
Baby cake walk -
» ostatní recenze alba Guru Guru - Känguru
» popis a diskografie skupiny Guru Guru
Calomito / Cane di Schiena
Je úžasné,jak novodobé kapely se dokázali překlenout a zahrát něco,trochu nezvyklého. Je to jazzrock a není to jazzrock.Tímto způsobem hraje spousta nových kapel a opět nerad musím napsat ,neoposlouchatelné.
Bella lee - od začátku skladby se do Vás pustí naplno s pěknou vervou a zkouší,co vydržíte,je to hutné,nový zvuk,dá se říci novátorské.Skvělý úvod alba.Je to nářez. Sypou to do Vás,až Vám duní v hlavě.
Parliamone - tak tomu já říkám,již se opakuji,krása nesmírná.Kdyby se konal zpěv,byla by to balada,jako hrom,ovšem i beze zpěvu nádhera.To Vám pohladí dušičku a nálada a nápad,vynikající.Fantastická skladba.
Infraditi - Začátek z Italské opery,nemám přehled o operách,myslím v závorce Puccini,ovšem potom již avantgarda v plném hávu.Hlavně kytara a hodně je slyšet bicí a basa.Hodně jazzrocková věc,ale Páni muzikanti,vaří a jedou nadoraz.
Fungo - Mastí do Vás hlavně dechová sekce a pěkně se jim to daří,Ti ale hrají.Nepravidelný rytmus a najednou to dostane řád. Muzika se na Vás valí,jako počátky Mahavishnu orchestra.To se opět povedlo.Skladba zä jedna s hvězdičkou.
Cane de schiena - housle ala Jerry Godmann,muzika hodně podobná Mahavishnu Orchestra,další nenapodobitelná skladba.Pomalejší věc,Ale muzikanti se v tom vyžívají a je to neskutečně procítěné.Nádhera za 5 hvězd.
Pappa ireale - Trochu rozmarné,kam to zařadit,kralují opět housle,v kombinaci s dechy,je to bomby,kratší věc,ale vůči albu,plnohodnotná.
Antenna - Housle jsou nádherné,dokázali spojit náznaky vážné hudby s dnešní zvukozmětí,ale,je to tak propracované,že zůstává rozum stát a zíráte s otevřenou (ústy).Musíte slyšet,co se na albu děje,jinak nepochopíte.Kdo má rád Mahavishnu orchestra,tak si pošmákne.
Klez - možná náznaky King Crimson jsou ale já spíše slyší MO.Pěkně nám to sypou do hlavy,hodně dech.sekce , pěknej mazec,stopy nějaké národní muziky a další výbornej zářez.
Max Dembo - výborný závěr alba,dobře načasovaný,kraluje trombon,nádherná pomalejší skladba a opět za jedna.
Kapelu jsem neznal doporučil Zdenek 2512,při čtvrtém poslechu mne dostala,užívám si a proto 5 hvězd.Jsou to páni muzikanti s neotřelýmy nápady.
» ostatní recenze alba Calomito - Cane di Schiena
» popis a diskografie skupiny Calomito
Perhacs, Linda / Parallelograms
Tak tento folkový skvost,vydal sunbeamrecords remastered 2008.
Chinacun rain - hodně podobný hlas J.Mitchell,ale podání daleko jemnějším způsobem,balada na úvod ,jako hrom.Paní zpěvačka a hned na úvod ,krása nesmírná.
Paper mountain man - kdo má rád J. Mitchell,bude jásat,zpěv určitě podobný,ale technika muziky je jinde.Hodně harmoniky,kytara má také své a zpěv skvělý.
Dolphin - Další nádherná balada,na obalu píší 1967,je to až neskutečné,folkaři dávali do hudby,opravdu svoji duši a posluchač to cítil.Proto je milovali.
Call of the river - nevím,jak je to ovlivněno J.Mitchell,ale zpěvačka,možná jen hlasem podobná,se strašně činí a zpívá skladby,které v životě neuslyšíte(krom YT),ale cd je cd. Další trefa do srdíčka a parádní.
Parallelgrams - konečně se trochu přidalo v rytmu,zahraje více nástrojů ,zpěvačka chvílema dvojhlasně,to Vás naprosto dostane. Všichni se divíme,kam se tato mimochodem nádherná baba ztratila.
Hey,who really cares? - tato skladba zahučela trochu do tajemna,tenkráte skoro všechny kapely,měli v nějaké skladbě trochu úlet.
Moons and cataills - věřím tomu,že když se album vyčistilo a první poslech musel být pro lidi šok.Věřím, že brečeli a ptali se proč ,ta krása ,byla tak dlouho v archivu.
Morning colors - naprosto to nevybočuje,možná trochu slabší věc,ale nahrajte album,kde je vše naprostá špica,i když některé kapely to dokázaly.
Porcelan baked- over cast-iron wedding - dle mne nejkrásnější a velice citově zazpívaná skladba,album vrcholí a co říci o této nádheře.Prostě krása a bolí Vás srdíčko.
Delicious - opět jedna z r.69 (pozor ,není to žádný výběr,pouze Sunbeam records , tam napsal rok nahrání skladby.Je to oficelní řadovka č.1Trochu rychlejší,až nezvykle ,vůči celému albu,zakončila,jako J.Baez.Album je naprosto neskutečné,Kali napsal profil(skvěle),já vlastním,není co řešit,jedině 5 hvězd.
» ostatní recenze alba Perhacs, Linda - Parallelograms
» popis a diskografie skupiny Perhacs, Linda
McLaughlin, John / Extrapolation
S dílem tohoto skvělého kytaristy jsem se poprvé setkal na prvních dvou albech Mahavishnu Orchestra. Alba Extrapolation a Devotion jsem dokupoval mnohem později. Později v Supraphonu vyšla Apocalypse a asi před třemi lety jsem dokoupil dvě alba se Shakti pro ukázku celé jeho tvorby.
Nyní ke skladbám alba. Extrapolation - skladba spíše v duchu tradičního jazzu, kraluje samozřejmě kytara, ale i sax tu má hodně prostoru. Pěkný začátek. Okamžitě volně navazuje It´s Funny - vévodí nádherný sopránsax, krásná pomalá melodie, dobře je slyšet i basu a Johnovu kytaru. Skvělý hudební nápad. Arjen´s bag - kytara Johna se do žádných velkých sólových akcí nepouští, zní spíše jako jamování a vůbec všichni muzikanti hrají tímto stylem. i když strukturu to má. Opět okamžitá návaznost bez pauzy do další skladby Pete the poet - tak tady si Tony Oxley pěkně zasóluje na bicí, basovou linku je též hodně slyšet. This is for us to share - konečně dostane i John trochu více prostoru a jeho kytara je nádherná. Od poloviny skladby čaruje opět saxofon a pecka.
Spectrum - jedna z kratších skladeb na albu, hodně do tradičního jazzu. Opět nepostřehnete přechod do další skladby Binky´s beam - basa si to rozdává se sólovou kytarou,v pozadí trochu utlumené bicí a je z toho koncert pro uši nadmíru skvělý. Sax samozřejmě také nezahálí. Bomba. Really you know - nádherná věcička, hodně tklivá a náladová ze začátku, potom mírné zrychlení, všichni muzikanti mají hodně prostoru aby vynikly jejich nástroje. Two for Two - konečně kytarista dostane prostor, aby předvedl, co umí, žádná velká sóla nečekejte, jeho největšího se dočkáte až v závěrečné Peace Piece, kterou si zahraje celou sám.
Více se mi z jeho raných alb líbí Devotion, takže tomuto albu dávám čtyři hvězdy.
» ostatní recenze alba McLaughlin, John - Extrapolation
» popis a diskografie skupiny McLaughlin, John
Shylock / Gialorgues
Óin přidal profi,já se Vám pokusím přiblížit jejich jedničku.Druhé album zatím nemám ale po poslechu prvního ,jestliže ukazuje takové kvality.jako č.1,tak si ho pořídím.
Le Quatriéme - Nádherný začátek,pomalejší skladbička,na to,že hrají jen ve třech,zase Francouzi a opět šok,je to vynikající,klávesy,basa,bicí se do Vás snaží nacpat muziku,jako když je to celý orchestr,skvělý progrock. 13 minut do Vás mastí,skladbu se skvělýmy nápady a určitě se u toho smějí,jak se to povedlo.Na úvod,pěkná řacha.Kdo progrockuje,bude nadšený.
Le Sixiéme - Nádherné varhany,hodně bicí,trochu přidali na rytmu a čaruje basa,oproti úvodní skladbě trochu změna,nárust tempa,graduje to,já tam stále slyším kytaru,ale psaná je s hostem,až od č.4.Dobrý moog,to asi zvládne.
Le Cinquiéme - skoro 19 minut,naprosto bez nudy.Asi si říkali,dostanete porci,na kterou s prvním našim albem máte nárok a nezklamali.Je to velice nápadité,barevné,je cítit,že tyto páni muzikanti hudbu milují.Střední část skladby,K.Crimson,jako vyšití.Tady si asi vzor vzali. Již jsem rozhodnutý,druhé album si určitě objednám. Mistři se rozhodli zpomalit kolem osmé minuty a jste opět v jiné dimenzi.Já tomu říkám,krása nesmírná.Tady se dějí věci,první nápad,chtěl by jsem je vidět živě.
Pendule - V podstatě,hodně ovlivněno E.L.P , do vážné muziky,ale vědí co chtějí.Výborně.
Sous une arche de pierre - tato skladba,hodně ovlivněna vážnou muzikou,ak.klavír a klávesy mají prim. Perfektní tah na albu a můžeme se jen kochat. Pecka.Hodně opět E.L and Palmer.
Prélude á l´éclipse - Bože,Ti hrajó,krátká skladba,ale nápad ,srovnal by jsem s dílem M.Oldfielda s jeho jedničkou.Nádherné.
La robe et le chat - vyrobená nádhera album spěje k vrcholu,nálada nádherná,kratší věc,ale ni nepokazili.
Pour le bal des pauvres - tak, jako nechybí u USA kapel country,tak album je ukončeno klasickým francouzským šansonem.Mistři skončili já nemohu jinak,nežli 5 hvězd,t.j hodnocení nejvyšší.Miloš
» ostatní recenze alba Shylock - Gialorgues
» popis a diskografie skupiny Shylock