McLaughlin, John - Extrapolation (1969)

S dílem tohoto skvělého kytaristy jsem se poprvé setkal na prvních dvou albech Mahavishnu Orchestra. Alba Extrapolation a Devotion jsem dokupoval mnohem později. Později v Supraphonu vyšla Apocalypse a asi před třemi lety jsem dokoupil dvě alba se Shakti pro ukázku celé jeho tvorby.

Nyní ke skladbám alba. Extrapolation - skladba spíše v duchu tradičního jazzu, kraluje samozřejmě kytara, ale i sax tu má hodně prostoru. Pěkný začátek. Okamžitě volně navazuje It´s Funny - vévodí nádherný sopránsax, krásná pomalá melodie, dobře je slyšet i basu a Johnovu kytaru. Skvělý hudební nápad. Arjen´s bag - kytara Johna se do žádných velkých sólových akcí nepouští, zní spíše jako jamování a vůbec všichni muzikanti hrají tímto stylem. i když strukturu to má. Opět okamžitá návaznost bez pauzy do další skladby Pete the poet - tak tady si Tony Oxley pěkně zasóluje na bicí, basovou linku je též hodně slyšet. This is for us to share - konečně dostane i John trochu více prostoru a jeho kytara je nádherná. Od poloviny skladby čaruje opět saxofon a pecka.

Spectrum - jedna z kratších skladeb na albu, hodně do tradičního jazzu. Opět nepostřehnete přechod do další skladby Binky´s beam - basa si to rozdává se sólovou kytarou,v pozadí trochu utlumené bicí a je z toho koncert pro uši nadmíru skvělý. Sax samozřejmě také nezahálí. Bomba. Really you know - nádherná věcička, hodně tklivá a náladová ze začátku, potom mírné zrychlení, všichni muzikanti mají hodně prostoru aby vynikly jejich nástroje. Two for Two - konečně kytarista dostane prostor, aby předvedl, co umí, žádná velká sóla nečekejte, jeho největšího se dočkáte až v závěrečné Peace Piece, kterou si zahraje celou sám.

Více se mi z jeho raných alb líbí Devotion, takže tomuto albu dávám čtyři hvězdy.
reagovat

PaloM @ 19.07.2014 18:21:42
Miloš podobne som sa aj ja dostal k albumu, až po spoznaní diskografie Mahavishnu.
A presne ako píšeš v poslednej vete, aj ja mám radšej Devotion. Vďaka za tvoj názor.

stargazer @ 18.04.2020 12:25:18
Toto album považují někteří, za nejlepší jazzové album, nahrané na Britských Ostrovech.
Toto album představil John McL. jako ukázku svojí solové práce budoucímu manažerovi skupiny Mahavishnu Orchestra, Nattu Weissovi.
Toto album jako prvotina není vúbec špatné, takže dávám *** a půl.