Lucifer Was - Underground and beyond (1997)

Norskou kapelu Lucifer Was jsem objevil teprve nedávno až téměř symfonickou nahrávkou The Crown of Creation. Byl jsem unešen, proto jsem zapátral i v daleké minulosti tohoto spolku a objevil jejich CD s názvem Underground and Beyond z roku 1997. Nenechme se mýlit, nejde o nově složené kousky, ale o znovu nahraný záznam písní, které hráli již v období 1970-1972!

Lucifer Was se roku 1974 rozpadli, aniž by po sobě stačili zanechat jakoukoliv oficiální nahrávku. Až v devadesátých letech objevil basák Einar Bru staré demo snímky a měl pocit, že i po takto dlouhé době mají své kouzlo. Když od neznámého mecenáše přistály na účtě peníze na studio, oslovil bývalé spoluhráče a během 18 hodin ve studiu opětovně "nabušili" 11 skladeb. Nahrávka i proto zní velmi autenticky, jako by skutečně vznikla v sedmdesátých letech. Přes krátký čas pobytu hudebníků ve studiu můžeme na tomto albu obdivovat výborný retro zvuk bez zbytečného piplání a dotáček, který dodává projevu kapely na autenticitě.

Kdo má tedy rád nekomplikovaný, hutně valivý, avšak melodický hard rock se sabbáťáckými riffy, které tu a tam doplňuje flétna, je na správné adrese. Písně jsou někde lehce ovlivněny psychedelickými postupy a severskou melancholií, což s civilním, avšak suverénním projevem zpěváka Thore Engena působí zajímavě.

Palec hore !
reagovat

Na odporúčanie predavača v Roxy som si kúpil niekedy v rokoch 2004/2005 CD s pomerne blacksabbathovským obalom a netušil som, že z mačky vo vreci sa vyliahne dravý vták Noh.

Lucifer Was – Underground and beyond je zvláštna nahrávka, skladby vznikali počiatkom 70. rokov a nahrané boli po viac ako tridsiatich rokoch. Staromilsky a zároveň moderne. Ale to by nebolo až také prekvapujúce. Šokuje ma samotná hudba! Metalicky poňatá gitara a tullovská flauta v kombinácii, aká sa len tak nepočuje, získalo si ma to okamžite a verím, že pre ňu upíše dušu hard rocku nejeden neveriaci. Jedenásť skladieb (plus dva bonusy) sa vyhýba slaďákom, jednoduchá rázna rytmika tlačí vpred besné gitarové rify a sóla, pričom flaute je venovaný väčší priestor, než jednostranovej koalícii v slovenskom parlamente.

Nebudem menovať skladby, pretože sú jedna ako druhá skvelé, spomeniem aspoň odľahčený kúsok Light my cigarette.

Keď prehlásim, že tento album je mojim najobľúbenejším novodobým výtvorom od „novodobej“ skupiny, veľmi preháňať nebudem. Ducha 70. rokov žiadny šaman vernejšie nevyvolá!
reagovat

Dnes jsem poprvé slyšel první album od norské kapely LUCIFER WAS. A proto možná nebudu úplně objektivní jako třeba po druhém, třetím poslechu. Nicméně je několik věcí, které mám potřebu sdělit těm, kteří holdují tvrdému rocku a progu, případně kombinaci obou. Jen bych byl trošku opatrný s - podle mne dost primitivním - přirovnáním k Black Sabbath/Jethro Tull.

LUCIFER WAS působí na albu Underground and Beyond jako staří dobří známí, u nichž si jen nemůžete vzpomenout na jméno. Hutné riffy, které znějí povědomě, ale přesto neotřele. Flétna, která připomíná sedmdesátá progresivní léta (Focus,Tul...), zpěv, zvuk, aranže... je to jako když poskládáte hudebníky z několika žánrově odlišných skupin a zavřete je do studia. A oni najdou společnou notu...

Nebudu rozebírat jednotlivé tracky, jen se zastavím u jednoho, který mě okamžitě posadil na zadek - "THE GREEN PEARL". Skladbu rámuje melodie "Ve sluji krále hor" od (rovněž noského) skladatele Edvarda Hagerupa Griega. Výborná ponurá atmosféra, riffující kytara, střídání rytmů a bezchybná instrumentalizace charakterizuje nejen tuto věc, ale i celé album.

Mám nesmírnou chuť pustit si LUCIFER WAS podruhé. Což je dobrá zvěst, že by mohlo jít o desku, která se zabydlí mezi smetánkou mých oblíbenců... Dávám plný počet!

P.S.: Ještě jeden tip - "The Meaning of Life". Výborná věc.
reagovat

hejkal @ 19.10.2012 14:06:54
K tomuto dielku som sa dostal niekedy okolo rokov 2005/2006, keď vyšlo s bonusmi a dodnes je jedným z mojich najobľúbenejších. In Anadi's bower sa mi až tak nepáčil, ani ho nemám, veľmi si známi cenili tretí album, ale ten som nikdy na pultoch nenašiel, nuž som si kúpil ešte The divine tree a ten je tiež dobrý, viac hard rockový a spevák má gillanovský neskorý prejav, celkom fajn, i keď ubudlo flautičiek. Som rád, že album zabral, zatiaľ zaberal na každého, komu som ho pustil a má rád rockovú muziku.