Jadis - See Right Through You (2012)

09.10.2017 john l | #

See Right Through You je dalším výleštěným kamínkem připevněným na náhrdelníku z obchodu jménem Jadis. Je ještě o poznání vzdušnější a jeho melodie lehce překlenou duhovou stopu, zanechanou na obloze po dešťové přepršce. Zvukově dotažené, vyrovnané a pocitově našlapané. Slabou skladbu jsem zatím nezaznemenal. Občas je album hodně učíslé a nic nevybočuje nad jeho dynamicky spořádaný rámec. Pokud ale člověk přistoupí na jadisáckou hru, dočká se náramně povedených okamžiků.

Prostředek desky je emočně nejdotaženější a dokáže vás citově katapultovat. Skladby You wonder why, All is not equal, Learning curve (fantasticky zazpívaná Garym), nebo instrumentální Nowhere near the truth jsou ozdoby hodny jména Jadis. Tak dokonale kapela nezněla ani na svém debutu. Vlastně ani poslední dvě položky pod kvalitu neklesnou. Pokud chcete začít poslouchat Jadis, nedoporučil bych vám lepší desku.
reagovat

steve @ 16.10.2022 15:55:51
Právě si desku už podruhé pouštím. Jsem okouzlen světem Jadis a lapen v pavučině čarokrásných melodií a jemných akustických zákoutí. Není lepších Jadis než těchto.

Gattolino @ 16.10.2022 23:50:02
Náhodu jsem si všiml na "Kde to vře" pochvalné zmínky o této pro mne neznámé kapele a zkusil si poslechnout pár ukázek na You Tube. A je mi už jasné, že jsem natrefil na něco, co stojí za dobrodružství objevování. Jako milovník starých Genesis, Hacketta, Phillipse, Strawbs nebo Yes nemohu zůstat neosloven. Přesně tohle jsem potřeboval slyšet! Hudba výšin!

07.07.2017 horyna | #

Jsou desky, které člověk touží poznat a objevit mnohem důkladněji, než to samočině jde, než to složitost hudebního obsahu nahrávky připouští. Posloucháte, posloucháte a ono to s vámi pořád nic nedělá. Nezáživné nic, které okolo jen prochází a najít záchytný bod, to je jako hledat jehlu v kupce sena. V případě anglických Jadis je to dáno podobností jejich soundu na jednotlivých albech, mezi jednotlivými písněmi, v propletenci dlouhých a táhlých melodií, stejném středním tempu. Když to všechno sečtete, vykrátíte a vydělíte, za znaménkem rovná se, na vás čekají buďto zpruzené chvíle nudy a zbytečná ztráta času, nebo proposlouchání se naskrz muzikou, z počátku fádní a nudnou, po x-tém poslechu z čista průsvitnou a omamnou.

Nedávno jsem pořídil nové cd Jadis, No Fear Of Looking Down a okouzlen jsem byl takřka okamžitě. V zápalu boje přišlo na řadu i zapomenuté předchozí dílo kapely, které (možná z důvodu absence M. Orforda) zůstalo místo v domácí fonotéce, ležet v regále obchodu. To už byl ale daleko větší oříšek. A tak se poslouchalo pořád dokola, z repráků, ze sluchátek, na cestu, k práci a pořád nic. Až jednou to konečně přišlo. Co vám budu vyprávět, však to jistě většina z vás dobře zná. Stav pochopení a naplnění byl tady.

A tak dnes už mohu všem milovníkům neoprogu vřele doporučit předposlední album See Right Through You, skromných a věčně utajených Jadis. Žádné stylové kotrmelce, opět jde v první řadě o melodie, krásné melodie, pokojnou atmosféru a propracovaný akusticko/elektrický, místy trochu pompézní rock s vynikajícím Chandlerem u mikrofonu. A že tam není Orford? Nevědět to, tak to ani nepoznám.


reagovat

oř @ 07.07.2017 16:12:37
See Right Through You je mezi fanoušky druhou nejoblíbenější nahrávkou Jadis. Novic Arman Vardanyan zastal Orfordovu pozici s grácií a elegancí. Když slyšíte ty melodie, tak není důvod proč pochybovat.

Mayak @ 07.07.2017 16:32:47
... druhou najobľúbenejšou nahrávkou (teda albumom) medzi fanúškami JADIS je celkom nepochybne "Across The Water", kde ešte doznieva invencia a skladateľská sila Gary Chandlera v dobe po vydaní nedostižného "More Than Meets The Eye" (bežné hodnotenia na PA sú veľmi skreslené a irelevantné). Každý ďalší album je už iba pod laťkou prvých dvoch albumov (pri všetkej úcte) ...

oř @ 07.07.2017 16:49:37
to Mayak: velice si vážím tvých zkušeností a nadhledu v obecných hudebních vědách. Ale tvůj názor je čistě subjektivní. Názor jedince, který si přeje, aby jeho pravda byla všeobecnou. Invence a skladatelský talent G.Chandlera je stále velice, velice intenzivní a tahle nahrávka je toho nezpochybnitelným důkazem. Když si poslechneš debut a hned za ním například Photoplay, nebo toto, nelze rozpoznat sebemenší propad.

Mayak @ 07.07.2017 17:04:14
oř: ...aj som čakal asi takúto reakciu :-)
Nebudem to hľadať sám, Ty si poradíš, ale existuje (a nie jeden) rozhovor so samotným Gary Chandlerom, kde sám priznáva, že obdobie prvých dvoch albumov je nedostižné. Sledujem JADIS od obdobia, keď "More Than Meets The Eye" vyšiel, ako čerstvá novinka a ako pecka, čo očarila nie jedného prog rockera, a videl som JADIS (po prvý krát) aj vo svojom rodnom Prešove na Amfiteátri, lebo sa tu našiel jeden solventný nadšenec, ktorý ich tu pozval. Viem o JADIS ... hodne veľa. A viem, aké je renomé kapely v Európe :-). Staré aj nové. Vôbec som nepísal o svojom subjektívnom vnímaní jednotlivých albumov. Len ma zarazilo Tvoje prekvapivé (a nepresné) tvrdenie o postavení albumu "See Right Through You" ... toto je subjektivizmus :-)
... asi je niekedy zbytočne reagovať ...

Antony @ 08.07.2017 09:19:30
"More Than Meets The Eye" je skutečně výjimečný progrockový klenot, kterým se v době vydání JADIS zařadili na špičku žánru. "Across The Water" bylo tehdy hodně mezi fanoušky očekávané a jde také o velmi silné album. Dalšími vydanými tituly se JADIS už od prvních dvou jmenovaných vzdalovali (to častěji), nebo se jim přibližovali ("No Fear Of Looking Down" je velmi zdařilé). Osobně řadím JADIS už 25 let mezi neoprogovou ostrovní klasiku.

Mayak @ 08.07.2017 10:58:57
Veľkou výhodou pre JADIS v čase vzniku a prezentácie prvých dvoch albumov na živo bola personálna účasť Martina Orforda a Johna Jowitta, ktorí hrali paralelne aj v I.Q. Hlavne M.Orford bol vtedy veľmi plodný aj ako spoluautor skladieb a skvelý ararnžér kompozícií. Bola to doba najvýraznejšej tvorivej chémie v tejto kapele.
Nevýhodou bolo, že boli hodne vyťažení, čo vyústilo do ich (prvého) odchodu z JADIS a venovali sa potom hlavne nahrávaniu a koncertovaniu v I.Q. (aj hosťovaniu v spúste iných projektov). Vtedy JADIS koncertovali pomerne veľa a vo väčších sálach a na významnejších festivaloch.
Od albumu "Somersault" dodnes je výhradným skladateľom v JADIS len Gary Chandler, čo je pri všetkej úcte (je to môj obľúbenec) aj negatívum. JADIS je vlastne z právneho aspektu majetok G. Chandlera.
Silným barometrom "dopytu" po koncertoch JADS je aj fakt, že po miléniu G. Chandler koncertoval oveľa viac, ako support so spriaznenými PENDRAGON (sám som videl tri také koncerty - raz hral iba s Martinom Orfordom, dva krát so Steve Thorne-om), veľmi zriedkavo hrávala kapela v klasickom kvartete.
Táto situácia sa nejak rapídne nezmenila ani po vydaní albumov "Understand", "Fanatic", či "Photoplay", napriek tomu, že boli nahrané v tej najklasickejšej zostave. Dopyt po živých koncertoch je najlepším indikátorom skutočného záujmu o kapelu ...