Badfinger - The Very Best Of Badfinger (1992)

Když jsem byl poprvé na poznávacím zájezdu v Anglii, tak jsem v historickém městě Canterbury u gotické brány při vchodu do centra objevil CD shop a vida podle abecedy mě padlo do rukou tohle CD. Samozřejmě jsem Badfinger znal už léta. Počátkem sedmdesátých let se mi dostal do rukou jejich výtečný singl No Matter What / Carry On Till Tomorrow vydaný na etiketě Apple a zdařile jsem ho brousil na rockových diskotékách. Později už byl na kvalitním gramofonu nehratelný. Občas jsem sice na burzách viděl jednotlivá alba, ale nějak jsem se nemohl odhodlat je všechna kupovat pod tlakem jiné hudby a samozřejmě finančních limitů… Už několikrát jsem na Progboard napsal, že nejsem milovníkem výběrů, ale občas jsem pár výjimek udělal a Badfinger se mi zdáli jako velmi pádný důvod a tak jsem si album za necelých 10 liber koupil. Drtivá většina písní na něm se mi dodnes líbí a jsou pro mě příkladem poctivého klasického britského rocku, s říznými elektrickými kytarami, podmanivými baladami a výtečně nazpívanými vokálními party. Samozřejmě, inspirace Beatles je evidentní, ale myslím, že i oni chtěli jít vlastní cestou a občas se jim to i dařilo, i když populárnější byli více v USA než v rodné Anglii. Byli to chráněnci Beatles, pracoval pro ně Paul a George a ten navíc přizval dva z nich jako sparring-partnery na Koncert pro Bangladéš, kde hrají v jeho akustickém setu výtečné doprovody. V sedmdesátých letech se jejich hudba hodně podobala Wings, škoda, že Paul McCartney se přizpůsobil trendům osmdesátých let (Jackson, Wonder….) a tlačil hudbu více do širšího hudebního formátu s popovými námluvami… Dokázal bych si představit, že by Paul mohl mít tyhle hudebníky v nějaké restaurované podobě ve své kapele (samozřejmě bez nešťastného Pete Hama, který spáchal sebevraždu). Setkal jsem se i s názorem, že by mohli být Badfinger označeni za „Beatles sedmdesátých let“. Zdržím se nějakých závěrů…. Myslím, ale že jako kapela odvedli pořádný kus práce na poli klasického melodického rocku
(Důkladněji analyzovat všech 19 skladeb nebudu – bylo by to pro čtenáře Progboardu únavné a tak se uchýlím k akcentování těch písní, které mi nejvíc zalezly pod nehty….)

NO MATTER WHAT – tohle je opravdu derivát Beatles v tom nejlepším slova smyslu, který by určitě nedělal na takovém Rubber Soulu žádnou ostudu. Výtečně vedené vokální party v britském duchu. Jedna elektrická kytara je preparované přes Leslie box a druhá krásně zvoní. Výtečná melodická linka a šlapající rytmika jako víno. Pete Ham velký skladatelský duch. Žádné komplikace, ale přímo zasahující do posledního tónu.

DAY AFTER DAY – skladbu tak trochu harrisonovského typu. Ostatně George skladbu i produkoval. Melodická linka má příjemnou stavbu, zvonění akustických kytar doprovází klavírní party a opět výtečné vokály. Konečně slide-kytara je rovněž hodně harrisonovská, krásně se to poslouchá a přímo to roznáší pozitivní nálady a pocity. Podobnou barvou kytarových partů se potkávám v postbeatlesovském comebacku Real Love.

BABY BLUE ̶ vykazuje už výraznější nezávislost v podání a pojetí. Produkci si vzal na starost známý a zkušený Todd Rungren, sám výtečný hudebník. Hezké kytarové spojnice v napojovaných můstcích a důrazná údernost skladby v rytmické složce a taky ty sekané kytarové akordy mají tu správnou šťávu. Nahrávka zní už více „americky“, ale to vůbec nevadí. Valí se vpřed a dokáže zasáhnout do černého….

NAME OF THE GAME – stojí na úderných akustických kytarách s dobře frázovaném zpěvu. Akordy jsou čitelně přehledné a do tématu vstupuje smyčce, které dělají rozevlátou atmosféru. Otupuje to sice ostří, ale ani Badfinger nijak neodolávali baladám, ve kterých byla síla. Možná se ale mělo zůstat jenom u smyčců a odfiltrovat z aranžmá podíl dechů, ty mi sem moc nesedí, i když známý Geoff Emerick to cítil jinak…..

MAYBE TOMORROW – nahráli původně The Iveys (předobraz Badfinger) a byl to jejich velký hit. Pravděpodobně neryzejší britský počin na tomhle výběr. Ano, komerční aspekt je nezpochybnitelný a producent Tony Visconti byl především obchodník s hudbou. Je to příjemná pop-music šedesátých let vycházející z Mersey soundu, což potvrzují vokální party, ale i vystavěná melodie. Hezky se to poslouchá a vyvolává to nostalgii těch anglických uliček s cihlovými domky a upravenými parky a lyrizující smyčce, kteří to rozjemňují, i když refrén má stále hodně energie…

COME AND GET IT – tak tuhle skladbu napsal Paul McCartney. Znám ji z filmu The Magic Christian (moc děkuji, OHNOTHIMAGENE!) a mám ji natočenou jenom Paulem, který nahrál veškerou instrumentaci v r. 1969. Skladba má výtečnou stavbu, rytmickou údernost klavíru baskytarybicích a spolehlivou melodickou linku v beatlesovském duchu, bez nějakého vyčnívání kytarových nájezdů. Paráda!

ROCK OF ALL AGES – tak tohle vychází z klasického rock and rollu a jede se tady na plný plyn. Má to samozřejmě jiný sound než v padesátých letech, ale dravost zde nechybí, jak ve vokálním podání, tak v útočném klavíru a hutných basech. Kytarová mezihra má správně zaostřené podání a dodává skladbě tu správnou šťávu. Myslím, že taková Little Richard by měl z těch english boys opravdu radost. Paulova produkce zde opravdu zapracovala a kapela šlape jako hodinky.

CARRY ON TILL TOMORROW – podle mého názoru nejkrásnější věc, kterou Badfinger natočili vůbec, třebaže to byla původně B-strana singlu. Evans a Ham se zde opravdu předvedli v tom nejlepším světle. Krásné zvonivé akustické kytary, prolínané s elektrickými a především nádherně nazpívané a´ž andělsky znějící vokály. Ryze britská záležitost. Pleskavá baskytara určuje tempo a bicí se vynoří jako ze tmy a pak už skladba přechází do harmonické šíře, čemuž hodně napomáhají smyčce. Tady pracoval vedle Paulovy produkce i slavný George Martin a je to poznat!. Při poslechu mi jde mráz po těle. V mezihře jedou smyčce úderný doprovod a elektrická kytara vypálí zkreslené melodické sólo, ale zase se vracíme do podmanivé melancholie. Na tuhle píseň „utáhnete“ manželky, milenky, přítelkyně… mohu určitě doporučit, léta to fungovalo…. Druhá mezihra je něco razantnější, ale závěr je správně lyricky rozevlátý a končí v opakovaném tématu v nekonečnu. Nádhera!

MIDNIGHT CALLER – nese známky mccartneyovského rukopisu z počátku sedmdesátých let. Nebral bych to jako výtku, ale jenom konstatování. Dominuje klavír a vypravěčská interpretace za doprovodu zvonivých akustických kytar v pozadí a rázné rytmiky…. Závěr zní ale překvapivě queenovsky (!)

WITHOUT YOU – je dalším výtečným příspěvkem na albu. Slyšel jsem tuhle skladbu nejprve jako coververzi na albu Marthy a Teny Elefteriadu jako Kde se hvězdy očím ztrácejí na albu Modré království (1973), které mají jenom sběrači vinylů, digitalizováno nebylo. A už tenkrát jsem z něho cítil jistou mimořádnost…. Chvíli trvalo než jsem narazil na originál. Začátek je jaksi zatlumený a pak se otevře jasná melodická linka. Velmi dobře vystavěná! Doprovod akustické kytary jde ruku v ruce s vynikajícími vokálními party, přiznávkami elektrické kytary a klavírem. Refrén je dramaticky vystavěný a krásně graduje. Ham a Evans měli šťastnou ruku při komponování tak silné melodie. Kytarová mezihra je poněkud matnější, ale asi je to v pořádku, aby nepřebíjela atmosféru a zachovala tu celkovou impresi. Na závěr se do tématu vloží majestátní hammondky, jako od Procol Harum nebo Moody Blues…Velmi povedený kousek písničkářsky výtečného modelu se skvělým aranžmá mělo hitové ambice.
Hodnotit výběr je vždycky tak trochu ošidné, protože vlastně nabízí „to nejlepší“ co kapela nebo interpret natočili. Ale hudbou, která se na mě valila celou dobu jsem stále nadšen a přiznávám ji poctivost podání, bezprostřednost a pozitivismus. Žádné progresivní hudební výboje, ani omračující okamžiky zde nehledejte, to ale vůbec nevadí. Tahle hudba má životodárnou sílu a tak pět hvězdiček unese.

Musím konstatovat, že některé obaly alb Badfinger mají výtečný výtvarný design: Magic Christian Music, No Dice, Ass, Badfinger....
a klidně by mohly zdobit v rámu interiér.
reagovat

alienshore @ 06.12.2012 16:25:30
Badfinger rovná sa geniálna kapela ..... , pre mňa je progres aj to ak niekto vloží do hudby seba samého tak ako to robil nebohý Pete Ham, ktorý zložil prvotriedne songy ako No Matter What či Without You .... jeho bola naozaj škoda, hodnotenie výberu je v poriadku ale myslím, že za pozornosť stoja aj niektoré štúdiové perly, ktoré vydali a ktoré sú dnes trochu aj zabudnuté .... ale samozrejme vďaka za recenziu Petr! :-)

PaloM @ 06.12.2012 17:14:29
môžeš napísať názvy tých štúdiových albumov ?

PaloM @ 06.12.2012 17:47:37
Prehral som si niekoľko ich hitov z Youtube. Táto kapela ma plne minula v dobe dospievania a úplne ma míňa aj teraz - čiže vôbec ma nezaujali. Jediný hit Without You považujem za peknú pieseň, ale už asi navždy bude pre mňa hitom od Harry Nilssona - lebo s jeho verziou sú moje spomienky spojené >> odkaz No samozrejme ja tomu rozumiem - pre vás, ktorí ste ich piesne poznali v mladosti, to je stále pekná hudba. Mňa zase zaujali napr. Hollies, Dave Dee, Dozy, Beaky, Mick & Tich, Terry Jacks, John Denver a tak podobne.

alienshore @ 06.12.2012 18:42:13
skús napr. albumy Magic Christian Music, No Dice, Straight Up alebo Wish You Were Here ..... , mám rád ich hudbu a som rád, že ich odkaz ako tak prežíva ...

OHNOTHIMAGEN @ 06.12.2012 18:57:31
Ještě hnidopišsky doplním, že se pohoupal nejen Pete Ham, ale i Tom Evans :-(

alienshore @ 06.12.2012 19:05:01
tak ako píšeš áno .... a musím povedať, že toto je pravá tvár hudobného priemyslu ....., človek a jeho talent je len prostriedok na dosiahnutie mamonu a okolo tohto biznisu je kopa pijavíc, ktoré chcú vyžmýkať čo sa dá len aby nahrabali peniaze pre seba a dotyčnému hudobníkovi ostanú len trpké pocity a sklamania z toho celého ....

OHNOTHIMAGEN @ 06.12.2012 19:22:58
alienshore:
Přesně tak. Pokud se nepletu, tak oba to provedli v těžké depresi, když se kapela částečně vinou svého managementu dostala do srabu.
I tak je ovšem hudba Badfiger výborná.

dolycentrum @ 06.12.2012 19:34:47
...tazko meditovat kto nesie svoj podiel viny..v kazdom pripade ich kolektivnu ''smrt'' ma na svedomi rozhodnutie prestupu k Warner Brothers a to nieslo za nasledok ako zla propaganda tak i koniec kariery...Skoda..talent je niekedy velmi tvarny spoplatneniu chamtivosti zakulisia...

Jarda P @ 06.12.2012 19:41:50
Já se s Badfinger seznámil kdysi na gymplu díky singlu No Matter What/Better Days, kterou si kamarád přivezl z Jugoslávie. Tehdy (ale i dnes) to byla pro mě bomba na úrovni Beatles. K albům jsem přišel až mnohem později, u mě je bezkonkurenčně nejlepší Straight Up a v těsném závěsu No Dice. Ostatní alba považuji za nevyrovnaná, vždy s pár dobrými skladbami a zbytkem vatou. Po smrti Pete Hama, hlavního skladatele, už to nestálo za poslech.

Petr Gratias @ 06.12.2012 20:20:14
Zdravím PaloM....
takže rockeři poslouchají zasněného romantika Johna Denvera?
Jsem vlastně mile překvapen!
No přiznám se i já, jako milovník romantiky amerických westernů, že John Denver a jeho
Rocky Mountain High a Goodbye Again se mě opravdu líbí.
Krásné otevřené melodie interpretované s velkým procítěním a k tomu zvonící akustické kytary.
Prostě paráda!
Ještě bych k nim přidal jméno
José Feliciano - má podmanivý hlas, když zpívá
Light My Fire stejně jako Old Turkey Buzzard (ústřední melodie z mého kultovního westernu Mackennovo zlato). Velmi to se mnou vibruje dodnes.
Zdravím!

PaloM @ 06.12.2012 20:43:32
Ahoj Petr, Denvera mám rád, ale vyberám si. Keď hrá príliš veľa country, to ma nudí.
Nikdy som sa nepokladal za rockera, ani som neobdivoval život rockových hviezd. Bohužiaľ som "intelektuál" či v dobrom alebo v zlom zmysle slova. Rocker podľa mojich predstáv nielen počúva rockovú muziku, ale "rockovo" aj žije a k tomu mám veľmi ďaleko. To iba na vysvetlenie a možno na ľahšie pochopenie, že som hudobný všežravec.

dolycentrum @ 06.12.2012 20:52:20
s tym Denverom suhlasim...uz ako mladicek som nasiakol jeho Best Of...snad epizodne obdobie ''jedneho '' romantickeho vzplanutie zanechalo stopy aj na mojom hudobnom jedalnicku.Prosto som to dotiahol ku kupe vinylu a tam to aj skoncilo.S nostalgiou si ho pustim a vzletmo pocitim tie vybracie...Ten kultovny western je ozaj sila..neda sa ho nemat... a klincuje to Felicianov start..pekne priklady vztahu...nemam pocit samoty

OHNOTHIMAGEN @ 07.12.2012 08:11:58
Pěkně... Denvera taky můžu, je to vkusný, ničím mě neurážející druh country. "Rocky Mountain High" je výtečná.