Formula 3 - La grande casa (1973)
01. Rapsodia di Radius (5:21)
02. La Ciliegia non e' di Plastica (4:33)
03. Liberta' per Quest'Uomo (5:33)
04. La Grande Casa (5:27)
05. Cara Giovanna (4:58)
06. Bambina Sbagliata (4:44)
Obsazení:
Tony Cicco: drums, percussion, vocals
Gabriele Lorenzi: keyborads, bass, vocals
Alberto Radius: guitars, bass, vocals
CD Sony Music /2014/ 88875000422
La grande casa bylo čtvrtým a na dlouhou dobu posledním zářezem v albové diskografii této italské rockové úderky. Následoval rozpad úspěšné sestavy a až do reunionu koncem osmdesátých let bylo ticho po pěšině...
Od vydání úspěšného Lp "Sognando e Risognando" uběhl sotva rok, ale obě nahrávky jsou velmi rozdílné. Produkce se tentokrát ujal spolupracující textař Mogol a posun - a vlastně i návrat - od art rockové okázalosti a delších a členitých skladeb ke kratším, "písničkovějším" celkům asi překvapil nejednoho fanouška. V nahrávání předcházejících alb se hodně angažoval skladatel, producent, zpěvák a tehdejší popová hvězda Lucio Battisti, tentokrát však jeho jméno v seznamu autorů chybí a do skládání hudby se tak větší měrou zapojili členové kapely. Svůj potenciál rozvinul především kytarista Alberto Radius a nejspíš právě proto je album daleko kytarovější, než jeho předchůdce. Prim však nehraje elektrika, ale akustika a ta spolu s klávesami a vokálními harmoniemi vytváří těžko popsatelný, křehce zasněný sound.
Album je velmi krátké (tehdy to byl u desek italských kapel téměř standart) a na plochu sotva třiceti minut se nevešlo víc, jak šest kousků. Takovým pomyslným vrcholem je pro mě v pořadí třetí skladba Liberta' per Quest'uomo. Od ševelení akustické kytary až po pompézně explozivní refrén má neskutečnou gradaci a sborový zpěv, podpořený tlukotem tympánů mi způsobuje "husí kůži". Ani zbytek materiálu však výrazněji nezaostává. Neméně výborná je úvodní Rapsodia di Radius, která mi svou melodií a posmutnělou, melancholickou náladou připomíná další italské velikány Le Orme, nebo titulní La grande casa. Za jediný slabší článek bych označil snad jen rozpustilej popík La Ciliegia non e 'di Plastica, přímočarou písničku vhodnou do rádia a nepřekvapilo by mě, kdyby se objevila na nějakém singlu.
Desku hodnotím mezi třemi a čtyřmi, ovšem pěkný zvuk a především skladba Liberta' per Quest'uomo mě nutí skóre zarovnat směrem nahoru. Doporučuji především fanouškům melodických sedmdesátek...
reagovat
Brano @ 26.06.2015 19:49:24
Taliansku progresívnu scénu mám rád aj keď nemám v nej taký prehľad ako Snake.V poslednej dobe sa dajú kúpiť za dobrú cenu z vydavateľstva Sony Music mnohé perly ako napr. Banco Del Mutuo Soccorso,Acqua Fragile,Premiata Forneria Marconi,Area,Balletto Di Bronzo a tiež Formula 3.Ja už len čakám na Metamorfosi-Inferno,kedy bude cena CD prijateľná aj pre moju peňaženku.Snake,za recenzie albumov Formula 3,palec hore!
Snake @ 26.06.2015 20:38:13
Děkuji. (stydlivej smajlík)
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x