Smashing Pumpkins - Siamese Dream (1993)

Jedno z prvních alternativně rockových alb I. poloviny 90. let, které jsem vlastnil ještě na střední škole, tehdy jako zatvrzelý metalista... Společně s "Yield" od Pearl Jam, "Nevermind" od Nirvany a "Down on the Upside" od Soundgarden tvořily ostrůvek alternativního rocku, který tehdy poslouchaly snad všechny spolužačky ... zlatá 90. léta ;-) Albu "Siamese Dream" nemohu dát jiný než plný počet bodů nejen pro tuto nostalgii, ale především pro neoddiskutovatelné hudební kvality této nahrávky, která u mě patří do absolutního rockového Topu 90. let. Billy Corgan a spol. čerpají, podobně jako grungeové kapely, z klasického hardrocku a la Black Sabbath (tvrdé, podladěné riffy kytar, kterým producent "Nevermind" Butch Vig dodal sice ostrost a údernost, ale přece jen relativně uhlazenou) či Led Zeppelin (fantasticky přesně a přitom jako skála tvrdé bicí Jimmyho Chamberlina, podle mě jednoho z nejlepších bubeníků té éry), setkáte se ale i s elementy punku a popu - sem patří oproti grunge umírněný, místy až násládlý zpěv Corgana a oproti debutu řada melodičtějších pasáží, které asi budou terčem kritiky pravověrných rockerů a které se významně rozšířily na následujícím megalomanském dvojalbu "Mellon Collie and the Infinite Sadness". U mě však "Siamese Dream" představuje ideální skloubení obou hudebních protipólů...

Má smysl některé skladby z tohoto monolitu, překypujícího nápady a melodiemi, vytahovat? Hned úvodní "Cherub Rock" má ostré kytarové sólo, "Quiet" je riffová sabbathovská dupárna, "Today" a "Mayonaise" jasné hity, stejně jako akustická "Disarm" s hostujícími houslemi, éterická "Spaceboy" a dvě závěrečné vyklidněné skladby "Sweet Swwet" a "Luna". Nelze nevypíchnout pro mě zcela geniální a prostorově rozsáhlejší skladby - "Hummer" s fantasticky gradujícím nástupem a několikrát se střídajícími náladami a konečně "Soma" - genialitu, kde kapela osciluje od až prog-rockových zákoutí po ty nejtvrdší riffy - ztělesnění doby. Deska se dočkala po zásluze velmi kladných ohlasů, ale i komečního úspěchu (multiplatinový prodej v USA) a představuje jeden z památníků alternativního rocku I. poloviny 90. let. Každému, kdo ještě nezkusil a neví, kde právě v tomto hudebním období začít, zkuste to právě tady...
reagovat

hejkal @ 27.06.2013 08:08:06
Môžem sa spýtať, ako chápeš termín alternatívny rock? V súvislosti s Nirvana, Soundgarden, Pearl Jam, či Smashing Pumpkins by mi takéto označenie v živote nenapadlo. Voči čomu to bola alternatíva? Vopred ďakujem za odpoveď.

EasyRocker @ 27.06.2013 08:22:50
Ten termín nebyl vnímán jednotně ani kapelami, ba ani hudebním tiskem, který do toho zahrnoval tu jedno, tu ono. Někdy se to smrskne v podstatě na seattleskou scénu, někdy (a stejný náhled mám já) jsou tam zarhnováni právě třeba i Smashing, Red Hot Chili Peppers, Faith No More, Jane´s Addiction... "alternativa" - rozhodně k mainstreamovému rocku 80. let, zejména tzv. streetrocku a hairmetalové vlně (Cobain a další to nazývali "cock-rock"), vůči kterému se většina hudebníků z výše zmiňovaných kapel velmi ostře vymezovala nejen slovně, ale pak i hudebně. Hairmetalová scéna jim přišla zejména obsahově prázdná a chtěli do své hudby zanést více osobních pocitů (zejména negativních). Samozřejmě s tím může být problém, protože každý se nevymezoval stejně a vůči stejným interpretům... to už jsou ale problémy se škatulkami, vytvořenými médii. Já měl podobný problém i s termínem "grunge" - sice se postupem doby tak nějak ustálila pravidla tohoto žánru, ale i tak tam může spadat větší i menší množství interpretů - podle výkladu...

hejkal @ 27.06.2013 08:55:17
Vďaka za odpoveď. Ja si pod alternatívou predstavujem niečo, čo sa vymyká zavedenému poriadku, preto vývoj v komerčnej sfére, akokoľvek sa jedni marketingovo vymedzujú voči druhým (punkáči voči art rockerom, grundžáci voči hairákom, ako píšeš a pod.), ktorý je aj tak ako cez kopirák (aha, tu je teraz akože nová vlna mlaďasov-rebelov, čo prinášajú čerstvý vietor do stuchnutých vôd biznisu), považujem iba za maskovanie a reklamu, aby si to puberťáci kupovali.

EasyRocker @ 27.06.2013 09:24:20
Není zač:-) Ono samozřejmě v případě tak velké skupiny kapel těžko hovořit o nějakém programovém vymezení se, každá k tomu došla po svém a s použitím jiných výrazových prostředků. Částečně vytvořit nějaký jednotný proud se podařilo snad jen nezávislé firmě Sub-Pop, která vydávala "seattleskou" scénu a v tomhle ohledu zasahovala do produkcí kapel i hudebně (týkalo se to např. i prvního alba "Bleach" Nirvany, kam byly zařazeny spíš drsnější skladby). Z jejich stáje dosáhly ale široké popularity jen Nirvana a Soundgarden...