Mr. Big - Hey Man (1996)
1. Trapped In Toyland (4:24)
2. Take Cover (4:37)
3. Jane Doe (3:35)
4. Goin' Where The Wind Blows (4:19)
5. The Chain (3:46)
6. Where Do I Fit In? (4:22)
7. If That's What It Takes (4:48)
8. Out Of The Underground (4:05)
9. Dancin' Right Into The Flame (3:03)
10. Mama D. (4:33)
11. Fool Us Today (4:22)
12. Little Mistake (3:45) (european bonus track)
Total Time: 49:45
Obsazení:
Eric Martin - vocals
Paul Gilbert - guitars
Billy Sheehan - bass guitar
Pat Torpey - drums
Další řadovku party muzikantů s velkým M, vlastně Mr., kroutících už třetí desetiletku na rockových podíjích, vybral jsem si (jednu z prvních pořízených kolekcí od kapely vůbec), desku Hey Man. Poslední na které slyšíme kytarovou virtuozitu Paula Gilberta, než tedy dojde ke slavnému reunionu albem What If roku 2011. A rovnou se tedy zmíním o tom, že tuto nahrávku chovám v srdci, jako drahocený šperk, neb se mi zamlouvá každým coulem, vlastně každou zde použitou a vypuštěnou notou, v neposlední řadě i parádně ztvárněnou, originální obálkou.
Romantická klavírní melodie se snaží navodit zcela opačné pocity, než s jakými na nás kapela zaútočí během dalších několika sekund silou právě expoludujícího dynamitu úvodní skladby Trapped In Toyland- jiskrný a tvrdý otevírák jak se patří.
Krásně čitelná nástrojová obec, Gilbert na sebe vrství melodie za podpory klasických kytar, putující basová linie a zvláštně pohodový vokální projev, toť track číslo dva Take Cover .
Jasná funky basa a vůbec tempo a rytmy písně Jane Doe- novátorské to položky v repertoáru kapely, jež možná nestrhne v prvním plánu, v těch dalších ovšem útočí nanejvýš zřetelnými poznávacími znameními.
Goin' Where The Wind Blows- překrásná a procítěná baladická stopa s ryze akustickou kytarovou malbou a zajímavě dodanými perkusemi.
The Chain- miluji, pomalejší, niterně prezentovaná píseň, dotažena jak skladatelsky, zvukově a především kytarově (použití citery) na absolutní emoční vrchol.
Energický kytarový aparát vévodí do poloviny alba zasazené Where Do I Fit In?
If That's What It Takes- unáší jemný klávesový tón a country akordy, které Paul zvolna vypouští do vokálně intonačně svérázné a patřičně neotřelé dravé skladby. Nikdy jsem ji zvlášť neprožíval, ovšem musím přiznat, že s jejím rozborem jí přicházím právě na chuť.
Po zběsilosti (v intencích kapely) Out Of The Underground, přichází absolutně pohodová perla Dancin' Right Into The Flame- ve které opět září kytarové umění páně Gilberta, píseň ovšem táhne svým nadpozemským hlasem Erick Martin, pohybující se mezi nápaditou rytmickou sekcí Sheehan / Torpey naprosto svobodomyslně a svévolně.
Mama D.- po vstupní kytarové exhibici, se přiřítí už zcela elektrizovaný Gilbert a vystříhne parádní kytarový riff, vyjmutým jak z rockové klasiky 70-let, točité blouznivé guitar sólo jen dokresluje mimořádnou hodnotu této svébytné písně.
Desku uzavírá skočně funky Fool Us Today.
Uteklo to, uteklo, ale ten nejlepší pocit z kvalitně odvedené práce, ten přetrval.
reagovat
Semy @ 16.06.2016 17:42:11
Dost podprůměrná soft rocková deska. Jeden bod a ještě zavřený obě oči.
Snake @ 16.06.2016 18:21:47
Nebýt Billyho s Paulem, tak o tohle album nejspíš nezavadím. Tenhle žánr není tak úplně můj šálek čaje, ale musím uznat, že je to slušná deska. Porovnávat mohu jen se (z mého pohledu) sotva průměrnou "Lean Into It", a tu Hey Man válcuje na všech frontách. Šťavnatým zvukem počínaje a výbornými refrény konče. Dal bych tři a půl, ale hodnocení zaokrouhlím nahoru. A jako královnu alba prohlašuji uvolněnou baladu The Chain...
alienshore @ 16.06.2016 18:45:26
Hey Man je miestami nevyrovnaný album, tvrdšie gitarové skladby majú slabé refrény a to je ich najväčšie mínus, výnimkou je Jane Doe, to najlepšie sa ukrýva v hitových piesňach ako Take Cover, Goin' Where The Wind Blows, The Chain a Dancin' Right Into The Flame, v podstate sú to balady a tie Mr. Big vedeli robiť kedysi na výbornú, to je to čo mne chýba na ich novšej produkcii ...
horyna @ 16.06.2016 18:55:52
Chlapi díky za názory, až budu hodnotit Napalm Death bude to taky na jednu hvězdu, néé dělám si prču, o muzice co nemám rád, nebudu psát, nebylo by to realistický, co bych tam uvedl, že je to hrůza hrůz, jak by asi reagovali ti kteřì to maj rádi.
alienshore @ 16.06.2016 19:02:52
možno že Napalm Death začne robiť melodický rock po vzoru Journey a Toto, keď David Vincent (ex-Morbid Angel) sa dal momentálne na country, tak je možné že aj z motyky vystrelí :-) ...
horyna @ 16.06.2016 19:16:19
alienshore: když už se tu zase setkáváme a zrovna se nehádáme :-):-) nedá mi se tě jako širokospektrálního posluchače nezeptat, na tvůj vztah k Hughesově solo tvorbě,kterou teď sjíždím a i ty jsi sem nějakou recku přidal??
alienshore @ 16.06.2016 19:27:53
horyna: Hughesa mám samozrejme v obľube, vo vinylovej podobe som sa rozpúšťal kedysi nad albumom Hughes/Thrall, mám rád jeho obdobie s Trapeze, Deep Purple, Black Sabbath či projekt Iommi, písal som o ňom dosť, mám aj CD s ním v zbierke a mám aj českých Monkey Business, kde Hughes naspieval zopár skvelých skladieb, napr. Silence či Gumball, jeho hlas je rovnako skvelý v rocku ako aj pop/funkovej hudbe ...
alienshore @ 16.06.2016 19:29:20
to čo som o ňom písal tak to aj považujem od neho za najlepšie ...
horyna @ 16.06.2016 19:40:02
Díky za odpověď, znovu jsem na ty recky koukal a klobouk dolů, tvůj rozptyl a přehled je teda obrovskej, jelikož jen on má těch desek požehnaně. Kdysi koukám na telku, klip Mon.Bus. a říkám, ten hlas znám a on tam myslím v autě s nima jezdí Glenn:-):-)
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x