Bigelf - Closer to doom (1996)
01. Change
02. Crazy
03. Frustration
04. Salvation
05. In The Void
06. Closer To Doom
Bunus:
07. Theme One
08. I, The Jury
09. Fight
10. Baron Saturday (live)
Obsazení:
Damon Fox: keyboards, guitar, vocals
Andrew H.M. Jones: guitar, piano, vocals
Richard Anton: bass guitar, vocals
Steve Frothingham: drums
Big Elf stojí a padají s osobou Damona Foxe, talentovaného multiinstrumentalisty v amerických hudebních kuloárech velebeného pro jeho vášeň v analogu a starých nástrojích, ze kterých umí dostat tu správnou retro náladu. Jeho kouzlení s klávesami a vyvolávání starých zvukomaleb se nebály využít pop hvězdy Alicia Keys, Christina Aquilera nebo divoška Courtney Love. Je to prostě takový americký Roman Holý, který našel spřízněné duše a postavil si kapelu. V roce 1996 vydávají ve Státech šestipísňové EP Closer To Doom. O čtyři roky později švédský prog label Record Heaven Music přidává další čtyři dříve nezveřejněné songy a vydává desku v Evropě. Následuje turné po Skandinávii a zbytek už je historie.
Tuto desku prodává obal - protože kdo si dá na obal pyramidu svých vintage nástrojů? Namátkou: Hammond C3, Hammond B3, Leslie 122, Mark II Mellotron (FX console, ex-Gracious!), 2x Mellotron M400s, 1x Chamberlin M2, 2x Chamberlin M1s, MiniMoog, Stage grand piano, Hohner Pianet a okolo toho vyskládá 9 kytar a dvě sady bicích. Při představě, že tohle všechno na nahrávce uslyším, jsem si desku pořídil. A dobře jsem udělal.
Ticho rozrazí bicí a do uší se vkrádá plíživý riff opírajíc se o hradbu hammondů a Damonův naléhavý hlas podkreslují psycho zvuky kláves. Po refrénu přichází s rošťáckým punkovým riffem a nápěvem změna (Change) nálady, aby se poslušně vrátila zpátky k plíživému riffu. Druhá Crazy - rozmazané klávesy pod svižným rokenrolovým riffem, slaďoučký refrén, psycho fanfáry, kytarové sólo, klávesové sólo... a takhle to pokračuje celých třicet osm minut. V hlavě vám lítají všelijaké space zvuky a bzučící kytary a vy si připadáte, jako kdybyste seděli v malém zakouřeném klubu na předměstí Londýna z kraje sedmdesátých, kdy sex byl ještě bezpečný a slovo negr nebylo sprosté.
Big Elf vám namalují jakýkoliv obraz sedmdesátkového heavy progu. Vše, na co si vzpomenete. Damon Fox sám popisuje hudbu kapely jako "něco" mezi Beatles a Black Sabbath. Zdá se vám to málo originální? Ale jděte. Procentuální vyjádření - 80%
reagovat
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x