Dear Hunter, The - The Color Spectrum: Complete Collection (2011)
Black EP
1. Never Forgive, Never Forget (4:41)
2. Filth and Squalor (4:01)
3. Take More Than You Need (4:30)
4. This Body (4:47)
Red EP
1. I Couldn't Do It Alone (3:29)
2. A Curse of Cynicism (3:11)
3. Deny It All (3:34)
4. We've Got a Score to Settle (3:45)
Orange EP
1. Echo (4:06)
2. Stuck On a Wire Out On a Fence (3:08)
3. A Sea of Solid Earth (4:41)
4. But There's Wolves? (4:06)
Yellow EP
1. She's Always Singing (2:40)
2. The Dead Don't Starve (4:57)
3. A Sua Voz (3:20)
4. Misplaced Devotion (3:46)
Green EP
1. Things That Hide Away (3:24)
2. The Canopy (3:52)
3. Crow and Cackle (5:42)
4. The Inheritance (3:25)
Blue EP
1. Tripping in Triplets (3:52)
2. Trapdoor (3:54)
3. What You Said (5:04)
4. The Collapse of the Great Tide Cliffs (5:33)
Indigo EP
1. What Time Taught Us (4:07)
2. Mandala (4:55)
3. Progress (3:35)
4. Therma (2:41)
Violet EP
1. Mr. Malum (3:57)
2. Lillian (4:07)
3. Too Late (4:03)
4. Look Away (3:41)
White EP
1. Home (3:55)
2. Fall and Flee (4:05)
3. No God (3:49)
4. Lost But Not All Gone (3:58)
Total Time 144:35
Obsazení:
1. Casey Crescenzo / Vocals, Piano, Guitar
2. Nick Crescenzo / Drums, Percussion, Vocals
3. Maxwell Tousseau / Guitar, Vocals
4. Erick Serna / Guitar, Vocals
5. Nate Patterson / Bass, Vocals
Alternativní progrockeři The Dear Hunter si libují v rozsáhlých epických cyklech: šestialbový projekt Act I-VI se ještě nedočkal posledního dílu a loňskou novinkou Antimai už sestava kolem všeuměla Casey Crescenza načrtla další velkolepou ságu. Proložit toto autorské úsilí sadou devíti EP věnovaných různým barvám je vlastně legrácka pro radost. Celek o rozsahu necelých dvou a půl hodin vyšel roku 2011 zároveň jako řadové album a tak je zařazen i v naší databázi.
Zatímco ve jmenovaných velkých projektech se The Dear Hunter nerozpakují věnovat celou desku například jen uvedení do místa děje, toto album má jednodušší zaměření - cílem bylo vystihnout hudebními prostředky náladu a vnitřní kvalitu jednotlivých barev. Jejich vnímání je celkem konvenční, například "žluté" skladby působí rozhodně optimističtěji než "černé", u "zelených" se žánrově dostáváme blízko folku, "modré" jsou abstraktně vzdušné a tak dále. Během poslechu celého cyklu se atmosféra proměňuje pozvolna, jde skutečně o spektrum bez ostrých střihů a velkých kontrastů.
Rozsahem a stavbou sloka / refrén jde o písničky, jaké by mohly zaznít i v rádiu. Tvorba The Dear Hunter má vždycky velký švih především díky osobnímu nasazení zpívajícího frontmana, posluchač se ani na chvíli nenudí, přitom nejde o nic, co by vás příliš vyčerpalo - tím, že si dávají na čas, umožňují The Dear Hunter posluchači vše pohodlně sledovat a vstřebat. Jen je prostě fuška přebrat si všechny ty hodiny a hodiny tak, aby byl člověk schopný vyplodit aspoň pár řádků. Snad proto zde zatím u žádného z alb není jediná recenze. Tímto skromným počinem dělám první malý krok k nápravě.
reagovat
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x