Tygers Of Pan Tang - Spellbound (1981)

26.02.2020 jirka 7200 | #

U dveří v anglické zakouřené putyce utrhl hostinskej list z kalendáře, na kterém bylo vytištěno datum duben 1981. V zemí zmítané ekonomickými problémy tehdy mnoho mladých hledalo útěchu v řinčivém rocku. Ty se tu rojily jako houby po dešti a zkoušely se zapojit do nově definovaného žánru nazvaném novináři heavy metal. Kdo si napsal na plakát nebo na desku tyto slova, byl s troškou nadsázky slavný..

Novicové spolu se zavedenými hard rockery brousili kytary a řádně zrychlovali tempo. V roce 1981 se řada těžce kovových kapel začala na scéně etablovat a vydávat mnoho památných alb (namátkou Iron Maiden, Judas Priest, Saxon, Motorhead, Samson, Girlschool).

Na málem ujíždějící vlak zareagovali Tygers of Pan Tang včas a svůj vagónek do hlomozícího rychlíku stačili přivěsit. Po hitparádově úspěšném, ale z dnešního pohledu poněkud monotónním a nevýrazném debutu Wild Cat kapela hledala nějakého schopného kytaristu do tandemu, aby mohla natočit druhé album.

Při výběru měli kluci šťastnou ruku. Narazili na v té době poměrně neznámého chlapíka Johna Sykese, člena lokálních Streetfighter a Badlands. Jeho dravější a barevnější projev posunul kapelu hodně kupředu, rovněž tak nový a talentovaný zpěvák John Deverill s velkým rozsahem a vizáží Roberta Planta. Ten byl zlanařen z Persian Risk svého předchůdce okamžitě zastínil.

Druhá deska Spellbound se oproti prvotině Wild Cat v mnohém změnila. Hned úvodní Gangland je hotová smršť, přidává však více melodiky a odkazuje na Iron Maiden, Judas Priest či Def Leppard. Sykesova kytara a sóla každou z deseti skladeb vyloženě naleštila. Kapele se podařilo napsat devět silných písniček, ani jedna není zbytečnou výplní. S vyjímkou 22 sekund kytarového vazbení Minotaur, kterou nepovažuji za skladbu, spíše jako vtípek a intro ke skladbě Hellbound. Dokonce i povinné ploužáky Don't Stop By a Mirror se pyšnily vysokou úrovní.

Kapela svým melodickou a přesto dravou nahrávkou Spellbound naskočila do první ligy ostrovních kapel a toto album snese plné srovnání s tehdy vydanými Point of Entry od Judas Priest, Killers od Iron Maiden nebo Denim and Leather souboru Saxon. Koncertní kvality souboru potvrzuje bootleg BBC in Concert 1981, kde naživo bez dalších studiových úprav zahráli přesněji a úderněji než na oficiálním záznamu.

Závěrem : Celkově elektrizující doba přející klasickému heavy metalu dala vzniknout desítkám dobrých kapel. Většině z této množiny dělníků, jež pomáhali roztáčet soukolí těžkotonážní muziky nepřežilo, ti nejlepší muzikanti dostali nabídky do monstr kapel, jako třeba právě následující rok John Sykes do Thin Lizzy. Samotní Tygers of Pan Tang přes několik pokusů již tuto fošnu nikdy kvalitativně nepřekonali, i když třeba horyna by měl u desky The Cage pravděpodobně odlišný názor.

S albem Spellbound však měli našlápnuto. Poznali na vlastní kůži, že dostat se na samotný Olymp neznamená trvalé vítězství. Tam delší dobu pobývají jen miláčkové štěstěny.
V rámci diskografie Tygrů jasná pětka.

reagovat

horyna @ 27.02.2020 06:10:28
Jiřímu vracím poklonu. Tygříky jsem nikdy nebral jako kapelu, kterou bych se měl nějak zabývat. Vím pouze že existovali a že Sykes:-) Prostě to nepřišlo, však to jistě znáš, na někoho zkrátka není chuť a důvod jej objevovat. To není nic proti nim, jen doma nemusíš mít všechno:-)

EasyRocker @ 27.02.2020 06:46:23
Jako Accept - hevík jsem žral před 20 lety, Tygry jsem ale neznal, nikdy jsem se k nim nedostal. Ale většinu jsem už prodal. To mě mnohem víc oslovují technické spolky thrashe, deathu, blacku... V podstatě jsem si nechal jen Jidáše, a taky ne kompletně.

jirka 7200 @ 27.02.2020 07:27:05
Já si občas rád oživím či doplním střípky mozaiky stylu, který jsem tehdy na počátku osmdesátek sledoval. Tehdy se k nám samozřejmě nedostaly všechny desky kapel, jen ty známější. To Tygers třeba byli a pamatuju na propagaci této desky v radio pořadu Větrník.

04.06.2014 b.wolf | #

Rok 1979 pařba někde na chatě, po delší době se přidalo pár kámošů a někdo přihodil do hromádky rudočerný box. Kazeta se z něj elegantně vyloupla a se stejně elegantním cvaknutím zajela zpátky, no bomba. Ovšem daleko větší řacha byla, když zajela do posledního výkřiku techniky-stolního kazeťáku. Když jsem se dotázal, co že je to za smečku, borec se zakřenil, kde prý to žiju, že neznám Tygry z Pan Tangu... Už první zářez Gangland zněl jak z jiného světa, parádní instrumentálka Minotaur až po závěrečnou skladbu. Že na druhé straně MC byl debut Wild Cat, netřeba dodávat. Pro mě jsou Tygři spolu s Demon typickými reprezentanty NWOBHM a (vyjma Burning ...) jsem postupně pořídil celou DGF. První dvě fošny jsou ovšem jasné jedničky.
reagovat

b.wolf @ 04.06.2014 18:46:12
Chyba v Matrixu ... rok 1985 samozřejmě ...

Cossack @ 04.06.2014 19:27:57
S poslední větou souhlasím beze zbytku.
Další album (Crazy Nights) už mě moc nebralo, následující (The Cage) vůbec. Potom zas až předloňský Ambush docela potěšil…
Ovšem Wild Cat ani Spellbound už „Tygříci Pan Tangu” nepřekonali.

b.wolf @ 04.06.2014 19:31:01
2Cossack: Tak poslechnu si rád i Noises nebo Animal Instinct, Ambush je taky celkem slušná fošna, ale tyhle dvě zatím Tygři nepřekonali...

Cossack @ 04.06.2014 19:33:36
Tak, tak… Souhlasím.

Jarda P @ 05.06.2014 05:41:33
Taky jsem první 3 desky měl v době, kdy mě na přechodnou dobu oslovil NWOBHM, tehdy něco zajímavého v té novovlné hrůze. Ale ve srovnání s rockovými klasiky 70. let mi připadali jako chudí příbuzní, takže na CD už jsem si je nepořídil.

martin69 @ 05.06.2014 11:32:04
Mám rád NWOBHM. Tím pádem i Tygers of Pan Tang. Don Stop By, byla první skladba co jsem od nich slyšel.Někdy v roce 1985. K celému albu Spellbound, z kterého pocházela, jsem se dostal až mnohem později. Až v polovině devedesátých let, kdy mne začala tato hudba zajímat více, než v době její slávy.
Debutu jsem dodnes nepřišel pořádně na chuť.Následné čtyři alba se mi líbí. I když v případě The Wreck-Age, už se o heavy metalu nedá mluvit. Potom mne oslovilo až poslední cd Ambush.

Cossack @ 05.06.2014 14:38:04
Ta „novovlná hrůza” přinesla kvanta zajímavé muziky. To, že neoslovila každého, je celkem pochopitelné, a podle mě je to jedině dobře, Jardo Pé…

Jarda P @ 06.06.2014 07:05:07
Jedině dobře je, že o tom, co mě oslovilo, nemusím nikoho přesvědčovat, Cossack ů.

Cossack @ 08.06.2014 20:50:04
No, hlavně že tě ta hrůza oslovila, byť na přechodnou dobu…

Jarda P @ 09.06.2014 05:54:14
Špatně jsi mě pochopil, za hrůzu (pro mé uši)považuju new wave, nikoliv NWOBHM, i když ta mě skutečně oslovila na přechodnou dobu.

Cossack @ 09.06.2014 16:48:16
Aha… Tak potom už mi tvá poznámka nepřipadá jako nesmyslný protimluv (bral jsem to mylně za zkrácenou verzi termínu New Wave Of British Heavy Metal, na „tu druhou novou vlnu” jsem v této souvislosti nepomyslel).