Tygers Of Pan Tang / Spellbound (1981)

U dveří v anglické zakouřené putyce utrhl hostinskej list z kalendáře, na kterém bylo vytištěno datum duben 1981. V zemí zmítané ekonomickými problémy tehdy mnoho mladých hledalo útěchu v řinčivém rocku. Ty se tu rojily jako houby po dešti a zkoušely se zapojit do nově definovaného žánru nazvaném novináři heavy metal. Kdo si napsal na plakát nebo na desku tyto slova, byl s troškou nadsázky slavný..

Novicové spolu se zavedenými hard rockery brousili kytary a řádně zrychlovali tempo. V roce 1981 se řada těžce kovových kapel začala na scéně etablovat a vydávat mnoho památných alb (namátkou Iron Maiden, Judas Priest, Saxon, Motorhead, Samson, Girlschool).

Na málem ujíždějící vlak zareagovali Tygers of Pan Tang včas a svůj vagónek do hlomozícího rychlíku stačili přivěsit. Po hitparádově úspěšném, ale z dnešního pohledu poněkud monotónním a nevýrazném debutu Wild Cat kapela hledala nějakého schopného kytaristu do tandemu, aby mohla natočit druhé album.

Při výběru měli kluci šťastnou ruku. Narazili na v té době poměrně neznámého chlapíka Johna Sykese, člena lokálních Streetfighter a Badlands. Jeho dravější a barevnější projev posunul kapelu hodně kupředu, rovněž tak nový a talentovaný zpěvák John Deverill s velkým rozsahem a vizáží Roberta Planta. Ten byl zlanařen z Persian Risk svého předchůdce okamžitě zastínil.

Druhá deska Spellbound se oproti prvotině Wild Cat v mnohém změnila. Hned úvodní Gangland je hotová smršť, přidává však více melodiky a odkazuje na Iron Maiden, Judas Priest či Def Leppard. Sykesova kytara a sóla každou z deseti skladeb vyloženě naleštila. Kapele se podařilo napsat devět silných písniček, ani jedna není zbytečnou výplní. S vyjímkou 22 sekund kytarového vazbení Minotaur, kterou nepovažuji za skladbu, spíše jako vtípek a intro ke skladbě Hellbound. Dokonce i povinné ploužáky Don't Stop By a Mirror se pyšnily vysokou úrovní.

Kapela svým melodickou a přesto dravou nahrávkou Spellbound naskočila do první ligy ostrovních kapel a toto album snese plné srovnání s tehdy vydanými Point of Entry od Judas Priest, Killers od Iron Maiden nebo Denim and Leather souboru Saxon. Koncertní kvality souboru potvrzuje bootleg BBC in Concert 1981, kde naživo bez dalších studiových úprav zahráli přesněji a úderněji než na oficiálním záznamu.

Závěrem : Celkově elektrizující doba přející klasickému heavy metalu dala vzniknout desítkám dobrých kapel. Většině z této množiny dělníků, jež pomáhali roztáčet soukolí těžkotonážní muziky nepřežilo, ti nejlepší muzikanti dostali nabídky do monstr kapel, jako třeba právě následující rok John Sykes do Thin Lizzy. Samotní Tygers of Pan Tang přes několik pokusů již tuto fošnu nikdy kvalitativně nepřekonali, i když třeba horyna by měl u desky The Cage pravděpodobně odlišný názor.

S albem Spellbound však měli našlápnuto. Poznali na vlastní kůži, že dostat se na samotný Olymp neznamená trvalé vítězství. Tam delší dobu pobývají jen miláčkové štěstěny.
V rámci diskografie Tygrů jasná pětka.

» ostatní recenze alba Tygers Of Pan Tang - Spellbound
» popis a diskografie skupiny Tygers Of Pan Tang