Saga - Sagacity (2014)

Říkal jsem si, že po výborném albu 10,000 days už by to Saga mohla zabalit, svoje kvantum skvělé hudby si odehráli, stačilo. A ona ne, vydala si ještě The human condition, a pak ještě 20/20 a to už jsem měl fakt za to, že je konečná. Nu což, pánové si předloni vydali desku s názvem Sagacity. Přes víkend jsem si pustil desky z roku '80 a '81, abych vyzkoušel opravený gramofon, což proběhlo k naprosté spokojenosti a pak jsem přešel na poslední CD Sagy. Nečekal jsem žádný zázrak, také se žádný nekonal. Na ta léta, která pánové mají, celkem slušná práce, zvlášť poslední, téměř sedmiminutový kus I'll Be, se vydařil. Na první desky tohle dílko nemá, to je jasné, ovšem úlety typu Steel umbrellas nebo Pleasure to vysoko překonává. Po těch letech těžko hodnotit, čtyři je moc, tři je málo, ale nakonec zůstane u silných třech. Nedá se ovšem říct, že k tomuto albu se budu vracet tak jako třeba k Worlds Apart. 35/
reagovat

horyna @ 23.09.2016 18:02:00
Sagou jsem doživotně postihnutý, do alba jsem pronikal krapet déle, ale dnes se mi líbí stejně jako díla předešlá, takže maximum.

kamila @ 01.10.2016 06:16:57
Srdeční záležitost a jasná pětka, hlavně ale velké dík kapele, zato, že ještě vůbec existuje a hraje...a vydává výborná alba. (Já třeba tebou vychválené začátky souboru neposlouchám prakticky vůbec)

Mrňous u rodičů a já se tak můžu věnovat svému největšímu koníčku (teda krom rodiny, zahrady atd...) a tím je poslech hudby.
Nějak jsem si řekla že dám teď šanci kanadským kapelám, země velká, ale ne mnoho je jich v širším povědomí, to co se ale dostalo za hranice země, stojí opravdu zato.
Saga. Má velmi oblíbená banda, kterou stavím na roveň soudedům od vedle, Rush.
Saga mě nikdy nezklamala, mají spoustu výborných alb, vyloženě průser snad nevydali a především posledních víc jak 20 let produkují samé drahokamy, mezi kterými je těžké najít dominantní věc. Do přehrávače jsem šupla tu poslední, nemám ji až tak naposlouchanou, ale to vůbec neva. Co vím bezpečně je, že se mi album líbí od první chvíle co jsem ho dostala.

Z její hudby vyzařuje pozitivní náboj a umělecká svoboda, hlas M. Sadlera má impozantní barvu a čiší obrovským přirozeným optimismem a Ian Crichton je stejně kreativní kytarista jako A. Leifeson, jeho mimořádný kompoziční a hráčský dar, je pro kapelu stejně důležitý, jako u jeho konkurenta.

Desku mám ráda komplet, ať jsou to basovo akustická přediva úvodní Let It Slide, progresivní postupy ve Vital Signs, klávesovo a textově zajímavá Press 9, razantní úprk Wake Up, novum v tvorbě souboru objevuje The Further You Go. K nejkrásnějším patří pohodová On My Way, artrockově klenutá No Two Sides i poslední Crichtonův architektonický monument I'll Be. Prostě mimořádně vydařená kolekce ve všech směrech.

Ve vyšším věku pánové komponují kvalitněji a kreativněji než na počátku své kariéry, nadhled a zkušenosti přetavené do velkých melodií v silně progresivním uchopení. Poklona.
reagovat

Mohyla @ 05.08.2016 10:28:14
Saga, áno, je to hudobná pochúťka. Niečo som od nich recenzoval aj ja! Tiež som toho názoru, že čím starší, tým lepší. Platí pre mňa do 20/20 a práve Sagacity, tu už trochu cítim ústup z pozícií, aj keď sú stále výborní, trochu oproti predošlým strácajú šťavu. No, průseru sa nevyhli ani oni, zaváňa ním album z roku 1997 - The Pleasure & The Pain. Kamilka píš ďalej!

kamila @ 05.08.2016 11:02:00
Mohyla: díky ti, jsem ráda že tu má Saga ještě nějaké příznivce a jasně průserem je opravdu album (možná z půlky) Pleasure & The Pain to snad muselo být nějaké zatmění, nebo skvrny na slunci:)

Kubišta @ 05.08.2016 18:13:50
Nemohu souhlasit,žádný pozitívní náboj se nekoná a desku bych se nebál nazvat vyloženým propadákem.

horyna @ 06.08.2016 13:17:03
Poté co jsem si přečetl tento Kubištův blábol, který se chce tvářit důležitě a svou negací způsobit další rozmýšky, zapřemýšlel jsem, kde že něco podobnémho tu zaznělo.
Slavo díky za nápovědu, jasně že je to Kali, tentokrát tedy Kubišta. Proč jen má někdo potřebu tohle dělat? Chytrý člověk slyší své, samozřejmě, deska je víceméně o tom, co píše Kamila a s podobným druhem kontraproduktivní hlášky jsme se tu už párkrát setkali. Je to čistý naschvál a provokace.
Neberte ho nikdo vážně, chudák, kdyby raděj psal něčím přínosným, asi to ale neumí.
Kamča neznepokojuj se a jeď dál, tohle je totiž ten pravý blábol !!!

Kubišta @ 06.08.2016 16:18:09
No dobře, jak myslíš horyno. Bláboly tu zveřejňuješ celkom pravidelně. Neberu ti je. Máš omezený přehled o hudbě a oblbuješ. Nemám s nějakým kalim zhola nic.Oblíbená kamila je ten vyštvaný gulášovec honanek, nejsem tady dneska poprvní.a luboš, jasně skrytý zdenek s číslíčkem. ono to jejich psaní se ani pod sukní neschová.a mudrujte.kali asi provozuje jiné stránky, než aby tady ztrácel čas.

horyna @ 06.08.2016 16:38:10
jasně že mám omezený přehled o hudbě, bůh nejsem a mám v životě i jiný věci na starosti.
ty tu ztrácíš čas reakcemi na který není nikdo zvědavej, už jsi to slyšel z tolika úst tak dej všem pokoj, nebo se chovej slušně!

Kubišta @ 06.08.2016 16:47:37
žádnej čas tu neztrácím,horyno. Jen někdy žasnu.a nad tvými perlami reckami taky,ale nevadí mi to, mám na spoustu věcí jinej náhled, chápeš, spíš ostravskej. ty jsi melancholik a někde jsi zamrznul. máš své fanoušky a užívej si. ber mě jako tvého kritika a ne jako kata. a občas brzdi s hvězdami a slovními obraty.

horyna @ 06.08.2016 16:56:05
brzdi sám, na čase abys taky něco stvořil, všichni co tu jsme sem chodíme z lásky k hudbě, posloucháme, píšeme, čteme, ty zatím jen popichuješ, tak se předveď, začni psát a všichni budeme jako jedna velká šťastná rodinka

EasyRocker @ 06.08.2016 17:18:18
Nějak se tady začínají objevovat prudiči. To je tím špatným a neletním počasím?

john l @ 06.08.2016 18:23:43
Co je tohleto,ten Kuba Kalivoda za lůzerský hovádko? Bože, takhle přece nereaguje inteligentni postarší muž. To je nějaký mladý pako který si tu léčí svůj mindrák a komplexy.Nereagovat pánové, jediná obrana. Stejně píše naschvál nesmysly a nikdo to nebere vážně.

Progjar @ 06.08.2016 19:49:36
Dávam moderátorskú výstrahu a asi si každý domyslí komu!

Saga je zpět! Néé.Sága tu vždy byla a je(no nějaká ta přestávka se přeci jen udála),ale hlavně Saga po epizodě s Robem Morattim(nic proti němu)má od minulé naprosto skvělé desky 20/20 zpět ve svých řadách Michaela Sadlera a co si budeme říkat jedině on je pro ni ten pravý zpěvák s neuvěřitelným charizma a barvou svého hlasu,vokalista jakých po světe moc neběhá.A jak tedy dopadla víše jmenovaná-Sagacity,nečekal jsem že by to nevyšlo,a tudíš jsem nebyl ani sklamán.Saga nám opět servíruje tu svoji originální verzni kvalitního Saga-art-(i space)rocku.Už obal s jejich typickým symbolem/postavou jež nás provází na většině desek dává tušit,že se budou dít opravdu velké věci a také že ano.Přehršle skvělých melodií,změn temp,šlapající rytmiky,originální uchopení kytarové hry a nad tím vším ční pan zpěvák.V určitých momentech jeho zpěvu(tak jako na předchozích albem)dostavuje se mi ono příjemné mrazení zad,tolik typické pro invenční postupy,styl zpěvu a jeho zabarvení.
Pouť této kapely rozřazuji do několika etap:
První 4 desky-pro mnoho fanoušků klasické a oblíbené,další z konce 80 let-popovější,avšak i mezi nimi se najdou klenoty např:Behaviour,The Begginers Guide...,comeback na začátku 90 let s mistrným Generation 13,no a pak pro mne osobně jejich nejvyrovnanější a nejoblíbenější období od alba-Full Circle trvající doteď.Těžko vybírám majstrštyk-Matrathon,Network,Trust??Nebo aktuální :-)vždyť je to jedno,zapřemýšlejte sami a nechť vás u toho provází titi Kanaďané svým Saga-městem.
Navíc se mi poslech tohoto alba váže k silvestru toho roku a svírání v náručí jen pár dnů narozeného potomka,pozorujíc jeho jak spokojeně spí a cítíc každý jeho záchvěv.Otcové s touto zkušeností mi dají jistě za pravdu že tohle je zážitek povyšující se nad okolní věmi,ovšem ve spojitosti s hudbou srdci blízkému o to více oduševnělý.
reagovat