Galahad - Year Zero (2002)
I. Year Zeroverture (4:45)
II. Belt up (3:47)
III. Ever The Optimist (3:43)
IV. The Charlotte Suite (1:06)
V. Haunted (4:21)
VI. Democracy (9:52)
VII. Baroque And Roll Dementia (2:26)
VIII. A Deep Understanding? (3:51)
IX. The Jazz Suite (1:42)
X. Take A Deep Breath And Hold On Tight (1:35)
XIi. Hindsight 1 - Piano And Clarinet (2:14)
XIi. Hindsight 2 - A Very Clever Guy Indeed (5:40)
XII. The September Suite (3:45)
XIII. World Watching (2:25)
XIV. Deceptive Vistas / Postscript - Perspective (4:44)
Total Time: 56:03
Obsazení:
- Roy Keyworth / electric and acoustic guitars, bass guitar on "Democracy", noisy effects and Ding Dong
- Stuart Nicholson / most of the main singing, lots of background singing, ethereal choiry stuff, all the words and a teeny weenie amount of keyboard mayhem
- Spencer Luckman / drums and all manner of strange percussive interludes
- Dean Baker / An old but perfectly formed Fender Rhodes piano, Steam Driven Mellotron, reasonably stable Mini Moog, Taurus bass pedals, assorted modern digital synthesizers and rack mounted trickery, sampling, programming
- Neil Pepper / bass guitar
- Lord Lucan / impersonation
And introducing some very special guests:
- Cantori featuring:
- Jonathan Prentice / baritone voices
- Lorraine Rowan / soprano voices
- Nicki Clewlow / alto voices
- John Wetton / vocals and back up vocals
- Sarah Quilter / flute, saxophone, clarinet and vocals
- Rob Booth / trumpet
- Sabino Andreotti, Wai Lim Kai, Yun Hwa Son / various atmospheric voices
Pravděpodobně jsem zatím nedorostl do stavu, kdy bych dokázal plně ohodnotit kvality tohoto alba. Oceňuji progresivitu Galahad v tom směru, že se nebáli experimentovat a do písní nacpali tak obrovské množství citací různých hudebních stylů a použili tolik alektronických samplů. Mně to ale připomíná nějaký pejsko-kočičkový dort.
Popíšu jen pár skladeb pro lepší přiblížení toho, co lze na desce slyšet:
1) Úvodní Year Zeroverture začíná space elektronickými plochami, po dvou minutách začnou syntenzátory zlověstně bublat, po další minutě song končí příjemným instrumentálním prog rock outrem.....
2) Demokracy: tři minuty se ozývá syntenzátorové cvrlikání, poté se ve skladbě objeví samplovaná kytara jako od Rammstein, skladba se změní do EBM dunění, ve kterém proplouvá silně elektronicky zkreslený zpěv, poté se posluchač utápí v salších pěti minutách klávesových zvuků..
3) Jazz suite - jak název předpovídá, slyšíme cca 2 minuty song vycházející z jazzu - nic proti jazzu, sám jsem jeho velkým příznivcem, ale v kontextu desky to působí velmi zvláštně...
4) Hindsight 1 - komorní skladba pro piano a klarinet....
Mezi těmito písněmi a několika nevýraznými songy se nacházejí i velmi pěkné prog rockové záležitosti typu A Deep Understanding?, Hindsight 2, ve stylu Rush zpracovanou World Watching či Haunted s expresivním zpěvem.
Po u mne vysoce ceněných zářezech Sleepers a Empires Never Last se další desku Galahad bojím pustit....
reagovat
PaloM @ 07.04.2017 11:27:21
Odvahu Jirka, odvahu... :-))
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x