Alusa Fallax - Intorno Alla Mia Cattiva Educazione (1974)

Nebýt digitálních technologií a internetu, tak už by si dneska na italskou art rockovou skupinu Alusa Fallax nejspíš nikdo nevzpoměl a to by tedy byla sakra škoda. Zaplaťpánbu za ty reedice. Kapela vydala jen jedno velmi ceněné LP, které se mezi fanoušky italského progresivního rocku těší velké oblibě. Tématem koncepčního alba je příběh chlapce, poznamenaného přísnou rodinnou výchovou a celý projekt byl původně realizován ve formě rockové opery. Jednotlivé skladby na sebe plynule navazují a kvůli orientaci "v terénu" nezbyde nic jiného, než pečlivě sledovat display vašeho cd přehrávače.

Alusa Fallax tady produkují tu nejjemnější formu art rocku, jakou si lze vůbec představit. Hudbu vyklidněnou a čistou, jak lesní studánka, kterou by nejlépe charakterizoval u nás nepříliš rozšířený výraz "pastorální". Nebo idylická. Vychází z těch nejlepších italských prog rockových tradic, z velké části v symfonickém stylu, s výbornými melodiemi, dramatickými vokály, působivými klávesami, prvky klasické hudby a jazzu.

Kapelu jsem neznal a k nahrávce Intorno alla mia cattiva educazione jsem se na ytb proklikal úplnou náhodou, ale hned první tóny mě vystřelily až někam na oběžnou dráhu. To jsou přesně ty desky o kterých si říkáte, že je musíte mít doma, i kdyby čert na koze jezdil. Naštěstí jsem nemusel pátrat dlouho, ani solit nekřesťanské jermelíky za japonský import, neboť pěkná rozkládací mini vinyl replika od Vinyl Magic je je k mání i v tuzemských eshopech. Hodnocení je nasnadě, pět hvězd.




reagovat

Jardo @ 23.03.2015 20:08:23
Snake: vďaka za recenziu, ktorá vo mne vyvolala záujem o tento album.

Taliansku rockovú hudbu mám rád, ale v jej znalostiach ešte mám čo doháňať za Snakeom a hejkalom - najväčšími italoprog maniakmi :-)

Snake @ 24.03.2015 18:21:47
Jardo, není zač. Budu rád, když si desku najdeš a poslechneš. Ve velmi slušné kvalitě povaluje se na ytb a trvá zhruba třičtvrtě hodinky. Hodí se spíš ke klidnému podvečernímu poslechu, s lahví dobrého červeného po ruce. A nemusí být zrovna italské :)

Jarouš @ 26.02.2017 19:20:03
vskutku famózní nahrávka

jirka 7200 @ 27.02.2017 01:06:56
Desku jsem si poslechl a vůbec není špatná, na druhou stranu v této době vyrůstaly podobné nahrávky stejné kvality v duchu psychedelic prog rocku v různých zemích jako houby po dešti.

Snake @ 27.02.2017 09:25:57
Máš recht. To, že mi učarovala zrovna italská scéna je nejspíš zásluhou nějakého "vnitřního nastavení" a osobních preferencí. Atmosféra italských alb je velmi specifická a hrozně těžko se popisuje, buď to člověka chytne, nebo ne...

jirka 7200 @ 27.02.2017 09:52:50
Znalec italské scény nejsem, proto se tě chci zeptat, zda jsi zaznamenanal nějaká její specifika, která ji odlišujou od jiných zemí ?

Snake @ 27.02.2017 10:45:30
Uf, nevím, jestli ti na tohle budu umět odpovědět. Moje vyjadřovací schopnosti jsou nevalné a někteří kolegové by to zvládli určitě líp :)

Na úplném začátku byla italská scéna velmi ovlivněná tou britskou a kapelami King Crimson, ELP, Jethro Tull a především Genesis, ale postupem času - a bylo to období velmi krátké - se vyprofilovala do podoby zcela originální a svébytné. Jejími hlavními znaky jsou atmosféra, melodičnost a zpěv v mateřském jazyce. Kapel s texty v angličtině bylo v té době opravdu jen pár.

Dalším specifikem je to, že v celosvětovém měřítku se kapely z Itálie - až na vyjímky - takřka neprosadily a vavříny sbíraly především doma. Zajímavostí je i vysoké procento tzv. "jednoalbumovek", tedy skupin, které se zmohly na jediné album, které vzápětí zapadlo a slavným stalo se - díky renesanci zájmu o italský prog rock - až v době nedávno minulé.

Abych to celé nějak shrnul : na italské scéně si cením velkého podílu kláves, melodičnosti s minimem disharmonických pasáží, hojného využívání postupů známých z klasické hudby a italského temperamentu a atmosféry, umocněné používáním italštiny.